Ptačí chřipka u nás likviduje chovy kachen

Z osmi letos potvrzených ohnisek vysoce patogenní aviární influenzy v komerčních chovech drůbeže jich bylo hned sedm v chovech kachen. V souladu s platnou legislativou tak v postižených chovech, které se nacházejí na Královéhradecku a ve Středočeském kraji, muselo být utraceno na 90 tisíc kachen.  

V komerčním chovu kachen byla vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1 potvrzena poprvé 11. února na farmě s bezmála sedmi tisíci chovnými kachnami v obci Kosičky-Třesice na Královéhradecku.  O dva týdny později to bylo na farmě v Novém Městě nad Cidlinou, kde bylo téměř osm tisíc kachen. Na začátku března, respektive 9. března byla potvrzena dvě ohniska ptačí chřipky H5N1 v hospodářství v Novém Bydžově-Chudonicích a dále v Dobřenicích, kde bylo celkem na čtyřicet tisíc chovných kachen. Jen o den později byla potvrzena vysocepatogenní aviární influenza na farmě se třinácti tisíci kachnami v Zábědově. Předposlední ohnisko v komerčním chovu kachen bylo potvrzeno 15. března a nachází se v hospodářství ve Slibovicích na Nymbursku, v němž bylo více než jedenáct tisíc chovných kachen. Zatím poslední ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 bylo potvrzeno 18. března v komerčním chovu kachen ve Starém Bydžově v okrese Hradec Králové, kde se na hospodářství nachází téměř deset tisíc kachen.

Přijatá opatření

V souladu s platnou legislativou se veškerá drůbež v postiženém chovu musí utratit. Kolem ohniska se vymezují pásma, respektive tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V pásmech jsou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, v jejichž rámci se omezují přesuny drůbeže, provádí se soupisy všech chovů drůbeže a jsou zakázány burzy či výstavy ptactva, které z hlediska šíření nákaz drůbeže představují velké riziko.

Preventivní opatření

S ohledem na aktuální nákazovou situací u nás a v Evropě Státní veterinární správa nabádá chovatele drůbeže i dalších ptáků, aby důsledně dodržovali doporučená preventivní opatření. Ta spočívají zejména v zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Tam, kde nelze ptáky umístit do uzavřeného objektu, je nutné zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, kterým se viry ptačí chřipky nejčastěji přenášejí. V tomto případě postačí umístit vodu k napájení a krmivo pod přístřešek, ale nejjistější alternativou je zasíťovat výběh. Vzhledem k tomu, že nejčastějším zdrojem nákazy jsou kachny divoké, doporučuje se zabránit pobytu drůbeže v blízkosti vodních ploch. Při podezření na výskyt nákazy (zvýšený úhyn, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva) je třeba informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.*