
Tepelný stres spouští behaviorální a fyziologické reakce, které negativně ovlivňují produktivitu hospodářských zvířat. Prasata jsou na vysoké teploty vzduchu obzvláště citlivá a pomoci jim může instalace vhodné technologie. Výstavbu a rekonstrukci stájí pro chov hospodářských zvířat v posledních desetiletích ovlivňuje četnější výskyt a delší období s vysokými teplotami, protože působení tepelného stresu narušuje fyziologické procesy, zhoršuje imunitu, mění chování a snižuje užitkovost.
Instalace účinných ochlazovacích technologií se tak stala klíčovým prvkem při redukci negativních důsledků měnícího se klimatu. Teplotu ve stáji lze snižovat různými, více či méně efektivními prostředky a v současné době se velká pozornost věnuje vývoji úsporných (z hlediska energie i vody) technologií. Při hodnocení jejich účinnosti se zohledňuje nejenom spotřeba energie a dalších zdrojů, ale též ukazatele welfare, jako je např. frekvence dýchání, teplota povrchu kůže a tělesného jádra, parametry užitkovosti a behaviorální změny.
Stájové mikroklima je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje pohodu a zdraví chovaných zvířat a tím pádem i jejich užitkovost. K hlavním charakteristikám mikroklimatu patří teplota vzduchu, jeho relativní vlhkost a rychlost proudění, ale též koncentrace škodlivých plynů a dalších znečišťujících látek. V zemích s teplejším podnebím se pro chov prasat preferují lehké stáje s otevřenými bočními stěnami, které umožňují přirozené větrání. Avšak globální zvyšování teplot vyžaduje nové metody ochlazování a další pokročilé technologie, které pomohou zajistit tepelný komfort zvířat ve všech chovatelských systémech.
Při vysokých teplotách vzduchu a působení tepelného stresu prasata snižují aktivitu a omezují kontakt s ostatními jedinci ve skupině, vyhledávají stín a častěji leží na chladných a vlhkých místech. Zvyšují příjem vody a omezují konzumaci krmiva, přičemž zvýšení dechové frekvence, teploty tělesného jádra a povrchu kůže, jsou častými markery, které se objevují ve studiích účinků tepelného stresu na prasata.
Existují různé techniky, které mohou u prasat zlepšit výměnu tepla. Jedny spočívají ve snížení teploty vzduchu ve stáji, druhé v přímém ochlazování kůže zvířete (sprchování či mlžení). Využívají odpařování vody (mlžení, sprchování, odpařovací vložky), či zvyšují konvekční nebo kondukční výměnu tepla. Často se používají technologie zvyšující rychlost vzduchu, např. zónové chlazení či tunelová ventilace.
. Ochlazování kůže sprchováním prospělo i prasatům přepravovaným na jatka – maso z experimentální skupiny se vyznačovalo nižším obsahem laktátu a vyšší hodnotou pH nejdelšího hřbetního svalu. V další studii byly sledovány mikroklimatické parametry, dechová frekvence, povrch kůže a rektální teplota u kojících prasnic, přičemž hlavní účinek ochlazování byl pozorován na významném poklesu dechové frekvence prasnic ve srovnání s těmi, jež byly chované v prostoru bez chlazení. Moderní budovy mohou být tunelovým ventilačním systémem vybaveny poměrně snadno a podle vědců patří projekty tzv. tunelových stájí s rychlostí vzduchu přibližně 2 m/s k oblíbeným řešením, přičemž optimálního chladicího účinku se dosahuje předáváním tepla konvekcí, ale lze jej zesílit použitím odpařovacího ochlazování. U březích prasnic v tunelově větraných stájích s velkými odpařovacími vložkami byl zjištěn nižší poměr neutrofilů k lymfocytům v periferní krvi, což je podle vědců považováno za lepší ukazatel působení stresu než hladina kortizolu, zatímco vyšší hladina tohoto markeru byla zaznamenána u prasnic chovaných v zařízení, kde byly k dispozici pouze postřikovače. Zónové chlazení bylo další hodnocenou metodou zvyšující odvod tepla, které je obzvláště vhodné v individuálním ustájení prasat. Při teplotách vzduchu kolem 22 °C si individuálně chované prasnice častěji vybíraly místo chlazené pouze proudícím vzduchem či zónu, kde nebyl instalován žádný chladicí systém. Když teploty vzduchu překročily 30 °C, prasnice preferovaly zónu, ve které byla kombinace chlazení vodou a proudem vzduchu.
Při diskusi o dalších metodách ochlazování prasat vědci zmínili i současné energeticky úsporné technologie založené na výměně tepla „země-vzduch“ či „země-voda“, při níž je vzduch před vstupem do budovy chlazen pomocí potrubí s cirkulující vodou, jež je uložené v zemi. Tento výměník tepla „země-voda“ měl potenciál zmírnit tepelný stres u vykrmovaných prasat na stejné úrovni jako ventilátory a sprinklery, ale vyznačoval se výrazně nižší spotřebou elektřiny a vody, což je více než žádoucí. Využití takových výměníků tepla a zlepšení cirkulace vzduchu v interiéru stáje tak může nejen významně přispět ke zvýšení komfortu zvířat, ale i k úsporám nákladů chovatelů.
Vzhledem k množství času, který prasata tráví ležením, může kontakt s chladným povrchem vést ke zlepšení welfare během horkých dní, a to jak v otevřených, tak v uzavřených stájích.
Nelze opomenout ani výsledky nedávných studií ilustrující rostoucí zájem o nová energeticky a vodohospodářsky úsporná řešení, která by byla použitelná v praxi a splňovala požadavky na ekonomickou a environmentální udržitelnost. Proto je vývoj technologicky pokročilých zařízení pro úpravu (ochlazování) vzduchu a jeho distribuci ve stáji pravděpodobným zaměřením dalšího výzkumu v oblasti zlepšování komfortu v chovech prasat.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková, fotoAnna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH5/2006.

V horkých dnech se prasata snaží ochladit a využívají k tomu veškeré dostupné možnosti