Nový směr ve výživě dojnic

Při výběru žita na senáž se většina zemědělských podniků zaměřuje především na výnos zelené (silážní) hmoty, výnos sušiny, zimovzdornost a odolnost k poléhání.

Moderní výzkumy však ukazují, že samotný výnos není rozhodující a vypovídající o skutečné krmné hodnotě hybridu. Stále větší význam je kladen na parametry stravitelnosti vlákniny, zejména NDFD (Neutral Detergent Fiber Digestibility) a uNDF (nestravitelná vláknina).NDFD vyjadřuje podíl vlákniny, který je schopen být rozložen mikroorganismy v bachoru. Vyšší NDFD znamená rychlejší trávení vlákniny, vyšší příjem sušiny, lepší využití energie a tím vyšší produkci mléka. Proto se NDFD používá při hodnocení travních, vojtěškových i kukuřičných siláží. Tento parametr je stejně důležitý i u hybridního žita.

Vedle NDFD je rozhodující také parametr uNDF240. Ten představuje část vlákniny, která zůstává nestravitelná i po dlouhé době fermentace. Vyšší uNDF omezuje příjem krmiva a snižuje využití energie.Univerzitní pracoviště v Kanadě a USA potvrzují, že klíčovým faktorem úspěchu je správná volba hybridu, podobně jako u kukuřice na siláž. Důraz je přitom kladen především na parametry stravitelnosti vlákniny, konkrétně NDFD (stravitelnost neutrálně detergentní vlákniny) a uNDF (nestravitelné frakce vlákniny). I když dva hybridy mohou dosahovat srovnatelného výnosu sušiny, jejich krmná hodnota se může výrazně lišit, což se následně promítá do rozdílů ve využití energie a v produkci mléka.

Parametry NDFD a uNDF neovlivňují pouze samotné množství nadojeného mléka, ale významně se podílejí také na tvorbě jeho kvality, zejména na obsahu mléčného tuku a bílkovin. Jejich účinek se uplatňuje především prostřednictvím bachorové fermentace, díky které dochází k trávení vlákniny a následné produkci živin potřebných pro syntézu mléčných složek.

Praktický výsledek ovlivnění tvorby mléčného tuku:

Pokud se NDFD48 zvýší například z 55 % na 70 %, dochází obvykle k:

• vyššímu příjmu sušiny,

• vyšší produkci mléka,

• vyšší produkci mléčného tuku.

Navýšení produkce tuku je o 0,10–0,15 % procentní hodnoty tuku na dojnici při stejné koncentraci škrobu v krmné dávce. Navýšení bílkoviny je nepřímo přes dotaci více energie z NDFD o  0,05-0,10 % procentní hodnoty.

Hybridy žita se liší ve stravitelnosti

Výzkumy Univerzity v Saskatchewanu (Kanada), která se dlouhodobě zabývá problematikou kvality siláží a senáží ukázaly, že hybridní žito má vyšší stravitelnost NDF než konvenční odrůdy žita. Současně, jednotlivé senáže vykazují rozdíly ve složení vlákniny, degradaci NDF i využití energie.

Při změně krmné dávky s využitím klasické žitné senáže na krmnou dávku s obsahem senáže z hybridního žita bylo pozorováno vyšší bachorové trávení NDF, dále vyšší celková stravitelnost vlákniny, změna příjmu sušiny a také rozdíly v produkčním potenciálu.

To znamená, že genetika hybridu ovlivňuje nejen výnos, ale i využitelnost krmiva.

Právě proto se NDFD používá při hodnocení travních, vojtěškových i kukuřičných siláží a začíná být důležitá také u hybridního žita.

Proč by produktové katalogy s odrůdami hybridního žita měly obsahovat hodnoty parametru NDFD?

Podobný vývoj již proběhl u silážní kukuřice.

Michigan State University uvádí, že moderní hodnocení hybridů kukuřice zahrnuje parametry: NDF, ADF, NDFD, výnos mléka z tuny sušiny a výnos mléka z hektaru. Stejný trend lze očekávat také u hybridního žita.

Vysokoprodukční mléčné farmy stále více požadují informace o stravitelnosti vlákniny, energetické koncentraci krmiva a produkční hodnotě. Pouhý údaj o výnosu hmoty z hektaru dnes již nestačí.

Hybridní žito jako vysoce kvalitní objemné krmivo

Šlechtitelské společnosti dnes propagují hybridní žito jako plodinu s vysokým výnosovým potenciálem. Výslednou senáž pak jako krmivo s vysokou koncentrací energie, zdroj kvalitní vlákniny a v neposlední řadě jako alternativu k travním senážím. Obecné výhody pěstování hybridního žita pak jsou především velmi raná sklizeň, dobré využití podzimní vláhy, možnost zařazení meziplodin nebo pěstování následné plodiny kukuřice metodou strip-till, kdy můžeme využít potenciál pozemku na maximum.

Jednou ze společností, která se systematicky věnuje šlechtění hybridního žita a sledování jeho vlastností, je firma KWS Osiva s. r. o. Výsledky hodnocení porostů i následné laboratorní analýzy hybridu KWS Proaktivor potvrzují, že tento materiál dosahuje požadovaných parametrů stravitelnosti i kvality vlákniny. Hodnoty těchto parametrů odpovídají požadovaným kritériím, které označují univerzitní pracoviště v Kanadě a USA jako klíčové pro vysokou krmnou hodnotu a efektivní produkci mléka.

Optimální sklizeň žita na senáž je doporučována ve fázi objevení se praporcového listu na rostlině. V této době byly odebrány vzorky uvedené v tabulce 1. Z výsledků je patrný vyšší produkční potenciál hybridního žita ve srovnání se standardní odrůdou. Hybridní žito vyniká především vyšší mírou stravitelnosti vlákniny (NDFD) při současné nižší hodnotě nestravitelné frakce vlákniny (uNDF), a má tak celkově vyšší hodnotu parametru NEL (čistá energie laktace). Kombinace těchto faktorů pak znamená, že zařazení senáže z hybridního žita do krmné dávky může přinést vyšší výnos mléka z tuny sušiny. Z pohledu výživy dojnic bude během několika let stejně důležité sledovat NDFD48 a uNDF240 u hybridního žita, jako dnes sledujeme tyto parametry u travních, vojtěškových a kukuřičných siláží. Hybrid s vyšší stravitelností vlákniny přináší vyšší produkci mléka i při stejném výnosu sušiny z hektaru.

Jako výživová specialistka tyto parametry používám do kalkulací krmných dávek. Vždy s chovateli probíráme možnosti, jak dosáhnout u objemných krmiv co nejvyšší hodnoty NDFD při současně stále ještě příznivé úrovni parametru uNDF. Sledování nových trendů ve šlechtění odrůd hybridního žita je důležitou součástí diskuse – hybridy KWS k této diskusi patří. •  

Autor: Ing. Patricie Kolářová Trnková, Nutrition of animals, s. r. o.