
V době, kdy české zemědělství čelí rostoucím výrobním nákladům, výkyvům počasí i nejistým výkupním cenám, představuje Zemědělské obchodní družstvo Lubná na Svitavsku příklad podniku, který staví na promyšlené rostlinné výrobě, kvalitních objemných krmivech a stabilní živočišné produkci. Během návštěvy podniku poskytli informace předseda představenstva Ing. Jaromír Klusoň, zootechnik Jiří Paulíček a specialistka na výživu skotu Ing. Olga Dušková ze společnosti Sano.
Družstvo hospodaří přibližně na 1100 hektarech zemědělské půdy, z toho asi 200 hektarů tvoří trvalé travní porosty. Rostlinná výroba je postavena na obilninách, olejninách i speciálních plodinách. Významnou část osevního postupu představuje ozimá pšenice, ozimý i jarní ječmen, řepka a jetelotrávy určené především pro krmivovou základnu. Podnik každoročně pěstuje také přibližně 100 hektarů kukuřice na siláž. Z ekonomických plodin zaujímá významné místo mák, jehož se zde pěstuje okolo 30 hektarů, a také 50 hektarů žita určeného pro produkci námelu k farmaceutickým účelům.
Podle Ing. Jaromíra Klusoně byl loňský rok z pohledu rostlinné výroby úspěšný nejen výnosově, ale i kvalitativně. Suchý průběh počasí umožnil dosažení dobré kvality sklizně. Současně však upozornil, že letošní sezóna začíná problematicky kvůli nedostatku vláhy. Suché jaro se negativně promítá především do produkce travních porostů a objemných krmiv. Ozimé porosty zatím vykazují relativně dobrou kondici, další vývoj však bude záviset na průběhu počasí v květnu a začátku léta.

Kvalita objemů
Významnou součástí strategie podniku je dlouhodobé zlepšování kvality objemných krmiv. Právě této oblasti se detailně věnovala Ing. Olga Dušková ze společnosti Sano. V posledních letech podnik výrazně rozšířil využití jílkových porostů jako meziplodiny před kukuřicí. Tyto porosty se sklízí na jednu seč, a následně je do nich zaseta kukuřice. Kvalitní byly i senáže z Landsberské směsky, které jsme vyráběli vloni,“ uvedl předseda představenstva. Cílem je zvýšení kvality krmné dávky a zajištění stabilních objemných krmiv s vysokou stravitelností.
Podle Ing. Duškové patří senáže z Lubné mezi nejlepší, které měla možnost v praxi hodnotit. Vyzdvihla zejména vysoký obsah dusíkatých látek, velmi dobrou stravitelnost a celkovou kvalitu objemných krmiv. Klíčovou roli podle ní hraje především správná organizace sklizně, včasné termíny a ochota podniku přijímat odborná doporučení. Zdůraznila také význam spolupráce mezi vedením podniku, agronomem a zootechnikem. „Každý přijde s nějakým návrhem, a nakonec z toho vznikne dobrý výsledek,“ zaznělo během reportáže.

V podniku dříve využívali především žitné porosty na siláž, postupně však dochází k přechodu na jílky a víceleté travní směsi. Důvodem je zejména vyšší stabilita sklizně a širší sklizňové okno. „U žita je v našich podmínkách riziko velmi krátkého optimálního termínu sklizně. Pokud počasí neumožní sklizeň ve správné fázi, dochází k rychlému poklesu kvality, zejména z hlediska stravitelnosti a obsahu živin. Jílky jsou v tomto směru stabilnější a také ekonomicky výhodnější díky nižší ceně osiva,“ uvedl Ing. Klusoň.
Velká pozornost je v Lubné věnována i technologii konzervace objemných krmiv. Jak upozornil Jiří Paulíček, základem úspěchu je kvalitní dusání a pečlivé zakrytí silážních jam. Pomáhá i konzervace přípravkem Labascil Duo dodávaným na trh společností Sano. Podnik využívá moderní krycí plachty s nízkou propustností kyslíku a snaží se minimalizovat ztráty zejména v okrajových částech jam. K zatížení fólií využívají mimo jiné pryžové pásy z vyřazených matrací z lehacích boxů. Toto řešení se podle zkušeností podniku velmi osvědčilo a přispělo ke snížení ztrát na povrchu siláže.
Vedení družstva současně investuje do oprav a modernizace silážních jam. Postupně dochází k rekonstrukcím stěn i podlah starších objektů, aby bylo možné dlouhodobě udržet vysokou kvalitu uskladněných krmiv. Zástupci podniku přitom zdůrazňují, že preferují skladování v klasických jamách před využíváním vaků nebo polních skládek, které jsou podle jejich zkušeností rizikovější z pohledu hygieny i ztrát krmiva.

Pilířem je živočišná
Živočišná výroba, především tisícihlavé stádo skotu je pro ZOD Lubná klíčovou komoditou. Podnik chová přibližně 350 českých strakatých dojnic a zároveň se věnuje výkrmu býků, kterých je ve stáji kolem 200 kusů. „Okrajově chováme také prasata, aktuálně máme 80 prasnic a 2700 kusů vykrmujeme,“ doplnil zootechnik.
Průměrná roční užitkovost strakatého stáda se podle údajů z kontroly užitkovosti pohybuje kolem 9500 kilogramů mléka. Ve středisku Široký Důl dosahuje užitkovost téměř 9700 kilogramů.
Mléko podnik dodává do mlékárny v Hlinsku. Jak ale upozornili představitelé družstva, současná situace na trhu s mlékem není jednoduchá. Výkupní cena v posledním období výrazně poklesla, v některých případech až zhruba z 13 korun na 10 korun za litr. Podle vedení podniku je právě cenová nestabilita jedním z největších problémů současného zemědělství. Zemědělci podle jejich slov často nesou veškeré výrobní riziko, aniž by mohli konečnou cenu své produkce významně ovlivnit.
Roboti v Lubné
Významnou změnou posledních měsíců je zavedení automatizovaného dojení. Robotický systém začal ve středisku Lubná fungovat od listopadu a znamenal výrazný zásah do organizace stáda. Před samotným spuštěním proběhla selekce krav podle vhodnosti pro robotické dojení. Některé kusy byly vyřazeny, jiné přesunuty na druhou farmu do Širokého Dolu, kde mají plemenice k dispozici konvenční dojírnu. Podle Jiřího Paulíčka však nešlo o dramatické zásahy, protože většina stáda se novému systému dokázala přizpůsobit.

Podnik se současně intenzivně věnuje šlechtění a genetice. Ve spolupráci se Střední zemědělskou školou v Lanškrouně využívá embryotransfer a zaměřuje se na špičkové rodiny krav. Z jedné dárkyně se například podařilo získat šestnáct březích prvotelek, které se nyní postupně telí. Tento přístup má do budoucna pomoci dalšímu zlepšení užitkovosti i zdravotního stavu stáda.
V podniku bylo patrné, že jeho úspěch nestojí pouze na technologiích, ale především na kvalitní spolupráci lidí. V Lubné se propojuje zkušenost vedení podniku, každodenní práce agronoma a zootechnika i odborné poradenství v oblasti výživy. Právě důraz na kvalitní objemná krmiva, precizní sklizeň a stabilní organizaci práce představuje základ, na kterém ZOD Lubná dlouhodobě stojí.