Co všechno je med

O tom, že med není pouze dobrým přirozeným sladidlem věděly už starověké civilizace. Zájem o jeho prospěšné účinky zejména v posledních letech stoupá a vědci testují jeho schopnosti. Může přispět nejenom zdraví trávicího traktu, ale pomoci i při mnohem závažnějších onemocněních. Jeho produkce může být i indikátorem stavu krajiny.

Konzumace probiotik může mít pozitivní vliv na zdraví a fungování trávicího traktu a následně i celého organismu, a to jak toho lidského, tak zvířecího. Ale to není vše. Podle vědců mohou probiotika dokonce zlepšovat náladu a kognitivní schopnosti. Jenže při jejich konzumaci se naráží na „drobný problém“, a tím je prostředí trávicího traktu. Je sice skvělé, že enzymy v ústech, žaludku a střevech pomáhají s trávením potravy, usnadňují vstřebávání živin a chrání před nežádoucími mikroorganismy, jenže na druhou stranu snižují životaschopnost i těch tzv. přátelských mikrobů, které mají fungovat jako probiotika ve střevech. Vědci z Illinois rozhodně nejsou prvními, kteří se věnovali možnostem, jak ochránit probiotické bakterie při průchodu trávicím traktem, a jejich varianta určitě potěší nejednoho milovníka medu.

Med a probiotika

Jogurty (pokud to není jen směs škrobu a ochucovadel) mohou kromě běžných jogurtových kultur obsahovat i vybrané probiotické kmeny, jako je Bifidobacterium animalis. Jenže jak maximalizovat jejich účinky? Podle Hannah Holscher, docentky na Department of Food Science and Human Nutrition, která je součástí College of Agricultural, Consumer and Environmental Sciences University of Illinois, chtěli zjistit, zda by med dokázal pomoci probiotickým bakteriím při jejich cestě trávicím traktem. Zaměřili se na kulinářské párování jogurtu a medu, které je běžné například ve středomořské stravě, a vliv této kombinace na gastrointestinální mikrobiom.

V první studii vědci provedli laboratorní experiment, kde testovali účinek čtyř různých druhů medu (vojtěška, pohanka, jetel a pomerančový květ) na životaschopnost B. animalis v jogurtu prostřednictvím simulovaných procesů trávení. Mikroby kultivovali v Petriho miskách s roztoky, které napodobovaly složení slin, žaludeční kyseliny, žluči a trávicích enzymů. U slin a žaludečních tekutin vědci nepozorovali žádné rozdíly v přežitelnosti B. animalis mezi jednotlivými variantami medu a kontrolními vzorky, které představoval jogurt smíchaný s cukrem nebo vodou. Nicméně jogurt smíchaný s medem – zejména jetelovým – zlepšil přežitelnost probiotických bakterií ve střevní fázi trávení.

Dalším krokem bylo otestování těchto zjištění v klinické studii, do níž vstoupilo 66 zdravých dospělých, kteří měli vždy dva týdny konzumovat jeden ze dvou vzorků – jedním byl jogurt s jetelovým medem, druhým jogurt. Poskytli vědcům i vzorky stolice a informace o vyměšování. Vyplňovali dotazníky a plnili úkoly, na jejichž základě byla hodnocena jejich nálada, kognitivní schopnosti a celková pohoda. Výsledky podle vědců ukázaly, že kombinace medu s jogurtem i v tomto případě podpořila přežitelnost probiotických bakterií ve střevech, čímž se výsledky laboratorní studie předvedly v reálné aplikaci u člověka. Nedošlo však k žádným změnám v době průchodu potravy trávicím traktem či frekvenci stolice, ale ani v žádném z parametrů nálady a kognitivních schopností. Podle Holschera bylo pravděpodobným důvodem, že se jednalo o zdravé dospělé jedince, kteří neměli s trávením problémy, takže u nich nebylo mnoho prostoru pro zlepšení. Vědci také provedli menší následnou studii s 36 účastníky, kteří konzumovali třetí variantu – jogurt s cukrem. Když vědci porovnali výsledky všech tří skupin, tak jim vyšlo, že u kombinace jogurtu s medem, kdy byla použita jedna polévková lžíce medu na jednu porci jogurtu, se zachovalo nejvíce aktivních probiotik, ale žádné další účinky na zdravotní parametry se neprojevily. Proto vědci zmínili i další možnosti, jak podpořit zdraví střev a střevní mikrobiom, a to přidat do stravy více vlákniny – například bobule, semínka či ořechy – a povrch pokapat trochou medu. Nesmí se však zapomenout na to, že i v případě medu se jedná o přidaný cukr… a většina Američanů (a nejenom jich) by si měla množství cukru ve stravě hlídat, aby si udrželi zdravou tělesnou hmotnost.