
Jednou z největších nákladových položek na mléčné farmě je odchov jalovic. Je nezbytné zhodnotit, jak přesně poskytovat živiny z různých surovin jalovicím, které jsou jinak běžně krmeny levnými a nekvalitními krmivy, obvykle ad libitum. Zařazení pícnin s vysokým obsahem vlákniny, alternativních krmiv a vhodných krmných doplňků přispívá k chovu ziskových a produktivních dojnic.
Jalovice jsou nedílnou součástí každé mléčné farmy, kde mají za úkol nahradit starší a méně produktivní krávy ve stádu.
Tempo růstu jalovic na mléčných farmách ovlivňuje věk při prvním otelení, celoživotní produkci mléka a ekonomické výnosy. Vyšší věk při prvním otelení je spojen se zvýšenými náklady na odchov, zatímco nedostatečný vývoj při prvním porodu může omezit produkci mléka během první laktace. Aby bylo možné dosáhnout cílových hodnot průměrného denního přírůstku (ADG; např. 0,8–0,9 kg/den) se sníženými finančními náklady, musí zdroj pícniny podporovat odpovídající užitkovost a zároveň minimalizovat podíl koncentrátu v krmné dávce. Kukuřičná siláž a kvalitní travní nebo vojtěškové píce patří mezi běžné složky KD na mléčných farmách Tyto suroviny se osvědčují u jalovic do věku přibližně 12 měsíců, v závislosti na kvalitě píce. Jalovice starší 12 měsíců však mají nižší energetické potřeby vzhledem k vyšší kapacitě příjmu krmiva, proto je nezbytné zajistit odpovídající koncentraci energie.
Siláž z celé kukuřice (WPCS) je v současnosti celosvětově převládající konzervovanou pícninou v chovech WPCS je proto hlavním zdrojem neutrálně detergentní vlákniny z píce (fNDF) pro mléčný skot. fNDF hraje zásadní roli při podpoře optimálního zdraví a užitkovosti dojnic. fNDF podporuje přežvykování, produkci slin, tvorbu vláknité matrace a motilitu bachoru, čímž snižuje riziko SARA. Zlepšení stravitelnosti fNDF umožňuje, aby KD obsahovaly adekvátní množství fyzikálně účinné NDF (pe NDF), aniž by došlo ke snížení produktivity.
Vojtěška je relativně výživné krmivo, které se běžně zařazuje do KD skotu. Obsah živin v píci se však liší v závislosti na řadě faktorů. Obsah hrubého proteinu (CP) ve vojtěšce se pohybuje v rozmezí 12–20 % a obsah hrubé vlákniny 20–28 % v závislosti na stadiu zralosti pícniny.
Čiroky představují další pícninu s vysokým obsahem vlákniny a nižší energetickou hodnotou pro použití v KD jalovic. Konvenční (ne-BMR) a fotoperiodicky citlivé (BMR) odrůdy čiroku mají ideální obsah vlákniny a energie pro zařazení do KD březích jalovic spolu se senáží střední až vysoké kvality nebo příp. s bílkovinným vedlejším produktem (lihovarské výpalky nebo kukuřičný gluten), pokud jsou zásoby píce nízké.
Tradiční zdroje doplňkových koncentrátů mají obvykle vysoký obsah škrobu, což negativně ovlivňuje stravitelnost krmiva, zatímco vedlejší produkty z obilnářského a lihovarnického průmyslu mají často střední obsah CP a nižší obsah škrobu.
Výpalky jsou vedlejším produktem výroby lihu a dobrým zdrojem bílkovin, obsahují přibližně 30 % CP, přičemž 63–70 % ve formě proteinu nedegradovatelného v bachoru.
Kromě lihovarských výpalků bylo v rámci výživy dospívajících jalovic hodnoceno několik netradičních krmiv jako alternativních zdrojů bílkovin. Lnička setá a hořčice habešská jsou alternativní olejniny, které jsou předmětem zájmu v oblasti vývoje biopaliv, biopesticidů a bioplastů. Lničková moučka (CMM) je vedlejší produkt ze semen lničky, která obsahuje lipidy s významným množstvím esenciálních mastných kyselin (EFA) linolové a -linolenové (LA a ALA). Je také relativně bohatá na koncentraci CP a esenciálních aminokyselin (EAA), tudíž by mohla být potenciálním alternativním zdrojem proteinů a Moučka z hořčice (CRM) obsahuje přibližně 50 % CP, 17 % NDF a 10 % ADF. Co se týče profilu FA, mají semena hořčice vysokou koncentraci nenasycených FA, jako je LA a AL. Díky genetickému šlechtění a cílené modifikaci se podařilo vyvinout bezerukovou hořčici, která obsahuje 5–10 % kyseliny erukové z celkového obsahu FA.
Odchov zdravých jalovic je zásadní pro dlouhodobou ziskovost mléčného chovu. Investice do zdraví jalovic proto přináší dlouhodobé zisky a je obzvláště důležitá v kritickém období jejich raného života. (
Sušený a mletý produkt získaný z hnědé mořské řasy Ascophyllum nodosum (ASCO), běžně známý jako kelpová moučka, se hojně používá v mléčných farmách s certifikací ekologického zemědělství. Na trhu je v současné době k dispozici několik značek moučky ASCO, přičemž společnosti používají různé metody sklizně, sušení a skladování čerstvé ASCO. Odlišné postupy před a po zpracování používané v odvětví mořských řas, včetně různých technik sklizně, způsobů sušení a jemnosti mletí, by mohly změnit nutriční profil a koncentraci bioaktivních metabolitů v moučce ASCO, což se může projevit na její chutnosti a preferenci příjmu.
Přes odlišný mechanismus účinku, má butyrát sodný (SB) podobné přínosy jako ionofory, pokud jde o FE a kokcidiózu. U jalovic po odstavu má doplňování SB pozitivní účinky, jako je nárůst tělesné hmotnosti (BW), tendence k vyšší FE a konečné BW a redukci oocyst kokcidií, když byl SB zařazen do KD jalovic v různých koncentracích.
Způsob chovu jalovic ovlivňuje jejich budoucí produkční schopnosti, přičemž některé mléčné farmy jsou při odchovu jalovic efektivnější a nákladově výhodnější než jiné. Chov jalovic s přírůstkem nad 0,9 kg/den snižuje produkci mléka v první laktaci. Vhodný způsob krmení jalovic při odchovu optimalizuje růst a využití živin. Další posouzení v rámci začleňování pícnin s vysokým obsahem vlákniny, alternativních krmiv a doplňkových látek do krmiv pomůže dále vymezit způsoby krmení jalovic pro ziskové a udržitelné mléčné farmy.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2026.


