Menu
e-shop
Zastaralá či nevyhovující technologie, nedostatečná kapacita, nízká produktivita či další okolnosti donutí chovatele si vybrat – zrekonstruovat stávající budovy, nebo postavit nové. Co nakonec může rozhodnout o výsledku? Pravděpodobnost, že nebude třeba řešit nutnost změny technologie, větší opravu či rekonstrukci, není v zemědělství zrovna velká. Však za ty bezmála čtyři dekády proběhlo změn docela dost.
Od přechodu z vazného k volnému ustájení u skotu, kdy se musely přizpůsobit veškeré technologie volnému pohybu krav v jednotlivých sekcích, vytvořit podmínky pro zakládání krmiva krmnými vozy, stejně tak pro odklízení výkalů, vybudování dojíren a tomu všemu odpovídající inženýrské sítě (přívod vody, rozvody elektřiny, kanalizace…). V chovech drůbeže a prasat se asi nejvíce odrazily požadavky na welfare, které s sebou přinesly nejen zákaz klecových chovů. Ze strany ochrany přírody si asi největší změny vyžádaly požadavky na zabezpečení silážních a senážních ploch proti úniku odpadních tekutin či zakrytí nádrží na kejdu. No, a kdo stavěl bioplynovou stanici, tak o peripetiích s tím spojených ví taky své.
S klesajícím zájmem o práci v zemědělství a rostoucí cenou lidské práce se v chovech začaly objevovat automatizované a robotické systémy. Dnes už tzv. smart technologie zvládnou obstarat většinu činností a někde už se člověk více méně dostal do pozice operátora, který sleduje hlášení na displejích častěji než zvířata na stáji.
Moderní systémy ustájení a technologie mají za cíl podpořit zdraví, produkci a reprodukci hospodářských zvířat, přičemž musí splňovat aspoň základní požadavky chovaného druhu a kategorie na prostředí a welfare a minimalizovat negativní environmentální vlivy. To se neobejde bez patřičných úprav.
Technický stav stájí
Vlastní technický stav budovy bývá často až druhotným důvodem – hlavní roli nezřídka hraje to, zda stáj umožňuje chov udržitelným způsobem, lze dodržet aspoň základní požadavky pro chov daného druhu a kategorie zvířat a je bezpečná pro zvířata i osoby. Pokud je objekt ve špatném stavu (konstrukce, střecha, podlahy či inženýrské sítě), může být rekonstrukce nutná právě z bezpečnostních důvodů. Nicméně, v určitých případech už oprava nedává ekonomický smysl a pak je lépe přistoupit ke stavbě nové budovy.
Jedním z největších motivů bývá ekonomika a snaha o zvýšení produktivity práce, ale také o omezení potřeby lidské práce, které je nedostatek v mnoha sektorech, nejenom v zemědělství.
Při rostoucích nákladech na pracovní sílu, která je stále méně dostupná, protože ne každý má zájem pracovat v „non-stop“ provozu s velkou odpovědností, se investice do automatizovaných a tzv. smart technologií často stávají nezbytností, aby chov mohl nadále fungovat. Zastaralé technologie byly v řadě chovů jedním z hlavních důvodů pro zásadní investice – ať už do rekonstrukcí či nové výstavby – nebo pro ukončení činnosti.
Pokud jde o krmení a napájení klíčovým faktorem je prostor, aby zvířata nemusela o místa k příjmu krmiva a vody usilovat či dokonce bojovat, ale na druhé straně musí být také zajištěna možnost snadného zakládání a přihrnování krmiva a odstraňování nezkonzumovaných zbytků. Vytvoření optimálních podmínek v této oblasti se projevuje pozitivně nejenom do produkce, ale také welfare a bezpečnosti práce.
Welfare a bezpečnost
Ať už chovatele ke změně přiměje vlastní zájem o zlepšení životních podmínek zvířat nebo hrozba postihu, pokud nebude respektovat legislativní změny, jedná se o nemalou investici, jejímž cílem je zajistit zvířatům více prostoru, pohodlí a možnost projevovat své přirozené chování.
Mezi klíčové aspekty dobrého návrhu stáje patří zejména dostatečný počet a správně dimenzovaná boxová lože či jiného místa pro odpočinek. V některých chovech skotu se museli vypořádat se zvětšením rámce zvířat, kterým přestala vyhovovat velikost boxových loží, umístění zábran či dokonce velikost vstupu a stání na dojírně. Obohacující prvky, například kartáče přispívají k pohodě zvířat tím, že jim nabízí způsob, jak se o sebe pečovat a pomáhají redukovat stres, ale také podporují krevní oběh, což svědčí produkci mléka.
Při současných teplotách si již mnohde nevystačí s otevřenými bočními stěnami stájí a velkou kubaturou, ale je třeba implementovat další prvky, které pomáhají udržovat kvalitu vzduchu a teplotu ve stáji. K těmto systémům regulace stájového mikroklima patří zejména ventilátory, které pomáhají udržovat cirkulaci vzduchu ve stáji, ale také další ochlazovací systémy, např. postřikovače či mlžiče, ale také chladící podložky a další prostředky, které pomáhají minimalizovat působení tepelného stresu. V současné době může být řada těchto zařízení ovládána automaticky, např. prostřednictvím meteostanice a speciálních senzorů ve stáji, a kontrolována online.
Velmi častým iniciátorem změn jsou legislativní požadavky. V posledních desetiletích se týkají především welfare, ochrany životního prostředí a odpadového hospodářství, ale také bezpečnosti práce. Zákaz vazného či klecového chovu, změny v odchovu telat, požadavky na obohacující prvky, ale také zabezpečení odvodu odpadních vod a dalších tekutin, zakrytí nádrží na kejdu či opatření proti škůdcům – to je jen část z toho, čemu chovatelé museli přizpůsobit své farmy.
Rekonstrukce nebo přestavba stávajícího zemědělského objektu může být lepší volbou, pokud tím lze výrazně ušetřit a jde o lokalitu, kde územní plán výstavbu nového velkého objektu nedovoluje.
Proti rekonstrukci naopak hovoří, pokud je budova (či inženýrské sítě) zcela nebo zčásti v havarijním stavu, případně dispozice neumožňuje úpravy v takovém rozsahu či formě, aby bylo vyhověno aktuálním standardům. Tehdy může být demolice staré budovy a stavba nové z dlouhodobého hlediska rentabilnější, protože u příliš starých či zastaralých objektů hrozí (ne)očekávané výdaje, které jen zřídka bývají nízké a mohou být v konečném důsledku likvidační.
Pokud se při rekonstrukci musí přistupovat k příliš mnoha kompromisům, které omezují plynulost, efektivitu a bezpečnost, zatímco náklady se blíží (plus mínus poloviční) ceně nové stáje, je lépe zvolit novostavbu. V praxi se některé podniky pro novostavbu rozhodly právě kvůli těmto kompromisním řešením, zejména pokud se již v jiných podnicích ukázala jako nefunkční či neefektivní, takže nakonec muselo stejně dojít na investici do nové stavby, případně k ukončení činnosti, když už nebylo co investovat.
Nová stavba nabízí několik jasných výhod, kterých je obtížné dosáhnout rekonstrukcí. Umožňuje realizovat takové dispoziční řešení, které přesně odpovídá potřebám chovu, ať už jde o počet a velikost lehacích boxů, šířku průchodů či chodeb, propojení jednotlivých budov a jejich návaznost usnadňující management chovu a zajištění biosekurity. Ale také zohlednit možnost dalšího rozšiřování. Od samého počátku je možné začlenit a dimenzovat moderní technologie, bezpečnostní prvky či inženýrské sítě tak, aby mohly optimálně fungovat (minimálně po dobu jejich předpokládané životnosti).
Některé nemovitosti by se daly zařadit do „střední kategorie“, kde na první pohled není ani rekonstrukce, ani novostavba optimální variantou, která by dokázala splnit všechny požadavky. V takových případech může kombinovaný (hybridní) přístup přinést nejlepší poměr výkonu a hodnoty. Kdy k takovým případům dochází? Například když je stávající stáj v podstatě v pořádku, má nepopiratelnou architektonickou či historickou hodnotu nebo reprezentuje ojedinělý odkaz chovatelského vývoje, ale potřeby stáda evidentně přesahují její možnosti. Nicméně existuje prostor pro další rozvoj. Díky tomu lze zachovat specifické architektonické prvky, které budově dodávají charakter a hodnotu, a zároveň získat prostor a funkčnost, které moderní provoz vyžaduje.
Hybridní design může dosáhnout zachování historického jádra. Ačkoliv tento přístup může finančně vyjít zhruba stejně jako kompletní novostavba, dochází k zachování jedinečného charakteru farmy, který lze jen málokdy replikovat při vytvoření moderního prostředí.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2026.
Novostavba umožní implementovat moderní prvky snadněji a efektivněji
