Vliv stáří matky a dalších faktorů na růst telat

Cílem práce bylo posoudit, jak stáří matky (prvotelka vs. kráva na vyšší laktaci), způsob ustájení a další faktory ovlivňují růst telat v období od narození do odstavu. Z výsledků vyplývá, že telata narozená kravám na vyšší laktaci dosahovala průkazně (P <  0,05) vyšší porodní hmotnosti (+1,37 kg), vyšší hmotnosti při odstavu (+2,11 kg) i vyšších průměrných denních přírůstků (+28,01 g) ve srovnání s telaty prvotelek. Typ ustájení se ukázal jako faktor s nejvýraznějším vlivem na hmotnost při odstavu i průměrný denní přírůstek (P <  0,001), přičemž nejlepších výsledků dosahovala telata ve venkovních skupinových boxech (99,50 kg; 888,28 g/den), která se průkazně lišila od individuálně ustájených telat (90,13 kg; 782,52 g/den).

Vliv pohlaví se projevil jako jeden z nejvýraznějších faktorů — býčci převyšovali jalovice ve všech sledovaných ukazatelích.

Různé faktory mají vliv

Stáří matky, respektive její pořadí laktace, patří mezi klíčové faktory ovlivňující porodní hmotnost telat a kvalitu mleziva, a tím i zdravotní stav a růstovou výkonnost narozených telat. Telata narozená prvotelkám (jalovicím) mají průkazně nižší porodní než telata narozená kravám na vyšší laktaci. Systém ustájení telat v období od narození do odstavu může mít dopad na jejich zdravotní stav i produkční ukazatele. Telata chovaná ve dvojicích dosahují lepších růstových výsledků oproti individuálně ustájeným.

Metodika a telata

Do sledování, které probíhalo v intervalu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024, byla zařazena telata, která se na hodnocené farmě na okraji Prahy odchovávala. Celkem se v průběhu sledovaného období na farmě narodilo 487 živých telat. Jednalo se o telata holštýnského skotu (355 ks) a českého strakatého skotu (132 ks) (včetně linií vedených jako genetické zdroje). Z celkového počtu živě narozených (487 ks) telat bylo 452 kusů úspěšně odstaveno. Telata byla během období mléčné výživy krmena dvakrát denně (v ranním a odpoledním čase). Na jedno krmení bylo každému teleti podáváno 3 litry mléka. Během prvních šesti krmení po narození přijímala telata mlezivo pocházející výhradně od vlastní matky. Od sedmého krmení až do odstavu byla telata krmena směsným mlékem (nebylo využíváno mléko odpadní). Mléko bylo telatům vždy podáváno čerstvé, pocházející z aktuálního dojení. K jeho distribuci sloužil systém MilkTaxi, ve kterém bylo mléko temperováno (na 42 °C) a následně zkrmováno při cílové teplotě 38 °C. V období bezprostředně před odstavem byla mléčná krmná dávka postupně snižována. Denní dávka se postupně snižovala z původních 3 litrů na krmení až na 1 litr, přičemž k úplnému odstavu došlo vždy v pátek dopoledne. V tento den došlo k přesunutí telat do skupinového ustájení, kde probíhal přechod na plně rostlinnou dávku.

 Závěr a doporučení pro praxi

Pro zachování rentability mléčné produkce a obměny stáda je jedním z nejdůležitějších faktorů dobré zvládnutí odchovu telat v období mléčné výživy. To lze ale zvládnout pouze při dodržování základních pracovních postupů, a především dobrém managementu ošetřovatelské péče.

Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D,.¹,Ing. Radim Codl, Ph.D.,¹Ing. Veronika Paldusová,^1,,Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.,¹ Ing. Veronika Legarová, Ph.D.^{2 1}Katedra chovu hospodářských zvířat, ²Katedra kvality a bezpečnosti potravin, FAPPZ, ČZU v Praze

Podrobněji v NCH 8/2026.*