Zhodnocení krmné směsi s obsahem kombinace lupiny a hmyzu u prasat

Cílem studie bylo posoudit funkčnost a vliv nově připravených krmných směsí s unikátní kombinací lupiny (šrot z lupiny bílé, odrůda Zulika) a hmyzu (moučka z larev mouchy bráněnky) na zootechnické a zpracovatelské parametry prasat v konečné fázi výkrmu. Takto připravené krmné směsi byly prasaty dobře přijímány a neměly vliv na zdravotní stav prasat. Nebyly pozorovány rozdíly mezi zootechnickými a zpracovatelskými parametry mezi nově připravenými krmnými směsmi a standardní krmnou směsí, což dává možnost většímu využití těchto nových krmných směsí jako alternativy k standardně užívaným dietám s vysokým obsahem sóji.

Nově sestavené krmné směsi s obsahem obou alternativních zdrojů proteinů (lupiny bílé a moučky z larev mouchy bráněnky) představují zajímavou možnost, jak kombinovat využití levného a dostupného lokálního zdroje proteinu – lupiny bílé, tak i současně velmi diskutovanou alternativu s obsahem kvalitních nutrientů – hmyzí protein.

Alternativní bílkoviny

Mezi perspektivní alternativy patří zejména protein ze semen lupiny a hmyzí protein.

Lupina, zejména lupina bílá (Lupinus albus L.), představuje významnou lokálně pěstovanou luštěninu s vysokým obsahem hrubého proteinu (30–40 % v závislosti na odrůdě) a příznivým aminokyselinovým profilem vhodným pro výživu prasat. Významná je rovněž přítomnost polynenasycených mastných kyselin a biologicky aktivních látek, jako jsou fenolové kyseliny, flavonoidy a isoflavonoidy, které mohou pozitivně ovlivňovat zdravotní stav zvířat. Další perspektivní alternativou je hmyzí protein, který je považován za jeden z nejpřirozenějších zdrojů bílkovin pro zvířata. V posledních letech výrazně roste zájem o jeho využití jako udržitelné náhrady sójového šrotu v krmných směsích pro prasata (.

Vlastní experiment

Cílem experimentu bylo otestovat dva typy experimentálních krmných směsí pro výkrmová prasata - 1. varianta P1 (50% náhrada sóji, poměr moučky z lupiny bílé a moučky z larev mouchy bráněnky 40:10) a 2. varianta P2 (50% náhrada sóji, poměr moučky z lupiny bílé a moučky z larev mouchy bráněnky 10:40). Testované krmné směsi byly sestaveny, definovány a připraveny firmou Tekro, spol. s r.o. Lupina byla dodána firmou Frumenta s.r.o, moučka z larev mouchy bráněnky firmou EUROCORP TRADE s.r.o. Krmná směs v obou případech obsahovala pšenici, ječmen, mouku krmnou pšeničnou, extrahovaný sójový šrot v případě standardní krmné směsi/ kombinaci hmyzí moučky a moučky z lupiny bílé (dle dané varianty) v případě experimentální krmné směsi, uhličitan vápenatý, L-Lysin, HCl, NaCl, L-Threonin, monokalciumfosfát, D-, L-Methionin a premix doplňkových látek.

Metodika a materiál

Do krmného pokusu bylo zařazeno 27 prasat s genetikou TOPIGS NORSVIN na začátku finální fáze výkrmu. Zvířata byla rozdělena do tří skupin po 9 zvířatech s proporcionálním zastoupením obou pohlaví a byla ustájena po třech kusech v chovných místnostech (obr. 1). V době zahájení experimentu byla průměrná hmotnost prasat 74 kg (rozptyl hmotností od 59 do 88 kg). Zvířata měla volný přístup k pitné vodě. Denní krmná dávka byla podávána ve stejnou dobu a postupně se zvyšovala dle váhy prasat. Na začátku a pak 2x ve 14denních intervalech byla všechna zvířata zvážena a byl jim odebrán vzorek krve na stanovení hematologických (např. leukocyty, erytrocyty, hemoglobin) a biochemických (např. albumin, cholesterol, ALT, AST, glukóza) parametrů. Po dokončení výkrmové fáze byla zvířata poražena a byly identifikovány jateční parametry. V jednom případě muselo být prase utraceno (ze skupiny krmené standardní směsí). Zhoršení zdravotního stavu ale nesouviselo s experimentální krmnou směsí.

Diskuse

Ze získaných dat vyplývá, že testované experimentální krmné směsi s obsahem kombinace různého poměru hmyzí moučky a moučky z lupiny bílé jako náhrady sójového šrotu byly prasaty dobře přijímány bez negativního vlivu na užitkovost a zdravotní stav. Výsledné hodnoty z jatek prokázaly, že sledované parametry JUT se nelišily mezi testovanými skupinami, tudíž nově připravené experimentální krmné směsi neměly vliv na zmasilost těl. Jedná se o unikátní přístup k řešení současně velmi diskutované problematiky snížení podílu sóji v krmivech hospodářských zvířat.

Závěr

Nově připravené experimentální krmné směsi (varianta P1 a varianta P2) byly prasaty dobře přijímány. Nedošlo k žádnému zhoršení zdravotního stavu či ke změně v měřených fyziologických parametrech. Zootechnické a zpracovatelské parametry se nelišily mezi testovanými skupinami. Toto testování ověřilo bezpečnost použití experimentálních krmných směsí s kombinací alternativních zdrojů proteinu (lupiny bílé a moučky z larev mouchy bráněnky) ve výkrmu prasat a přispělo k dalšímu rozvoji využití těchto alternativních zdrojů v praxi.

Mgr. Petra Straková, Ph.D.¹, Ing. Lenka Levá¹, Ing. Jana Venusová², Ing. Martin Jeřábek, Ph.D.², Ing. Jakub Novotný, Ph.D.³, doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.³, prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.³, doc. MVDr. Martin Faldyna, Ph.D.,¹  Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno, ² Tekro, spol. s r. o., Uničov, ³ Ústav výživy zvířat a pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Podrobněji v NCH 8/2026.*