Ekonomika chovu prasnic porodnách

Alternativní systémy chovu prasnic na porodnách, jako jsou kotce s dočasnou fixací a s volným pohybem prasnic, jsou přijatelným kompromisem zohledňujícím vyšší welfare prasnice a potřebu ochrany selat před zalehnutím v kritickém poporodním období. Bioekonomickým hodnocením aplikace alternativního systému chovu prasnic na porodnách se zabývali výzkumníci z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves, kteří ve spolupráci se Svaze chovatelů prasat, z. s., vypracovali model, jenž informuje o výši nákladů a ekonomickém profitu jak při rekonstrukci, tak i výstavbě nové porodny  

Úroveň produkčních a nákladových ukazatelů kombinovaného systému ustájení na porodnách byla nastavena na základě publikovaných výsledků i poznatků z praxe. Základním předpokladem výpočtů bylo zachování počtu ustájovacích (porodních) míst v chovu. V praxi by to znamenalo potřebu vybudování nových poroden, protože u alternativních systémů je požadovaná minimální plocha kotce 6,5 m². Druhou možností je rekonstrukce technologií ve stávajících objektech, která by byla investičně méně nákladná, ale vedla by ke snížení produkční kapacity porodny.

Materiál a metodika

Základem bioekonomického hodnocení aplikace alternativního systému chovu prasnic na porodnách byly produkční (biologické) parametry mateřského plemene české bílé ušlechtilé z rutinního měření kontroly užitkovosti za rok 2023, které poskytl Svaz chovatelů prasat, z. s. Ekonomické parametry chovu zohledňovaly náklady a výnosy základních kategorií prasat (prezentované ÚZEI, 2025), zprávy o trhu vepřového masa (SZIF, 2023-2024) a dotace ve výši 4907 Kč/prasnici/rok.

Produkční a ekonomické parametry chovu byly následně aplikovány v bioekonomickém modelu programu EWPIG (Wolf a kol., 2018). Vzhledem k tomu, že klasické porodní klece mají tuzemských chovech asi 95% zastoupení, uvedené parametry chovu korespondovaly s konvenčním systémem ustájení prasnic. S ohledem na dosah kombinovaného systému v praxi byly nákladové parametry alternativního systému dále specifikovány pro výstavbu nové porodny a rekonstrukci stávající porodny. V případě rekonstrukce se počítalo s investicí přibližně 20 až 50 tisíc Kč/porodní kotec a u novostavby ve výši 85 až 200 tis. Kč/kotec, a to s a bez zápočtu investiční dotace. Tomu odpovídalo navýšení nákladů na odpisy a úroky základního stáda prasnic. Předpokládáme, že odpisy porodny tvoří podstatnou část těchto odpisů. U „rekonstrukce“ byly navíc upraveny náklady ostatních kategorií prasat (předvýkrm, výkrm, odchov) tak, aby respektovaly nižší využití produkční kapacity stájí. Změna vstupních parametrů byla v bioekonomickém modelu uskutečňována postupně s cílem podchytit vliv daného ukazatele na produkci a ekonomiku chovu.

Závěr

Ekonomické vyhodnocení aplikace kombinovaného ustájení prasnic zohledňovalo možnost novostavby a rekonstrukce porodny s různou úrovní investice a investiční dotace. Novostavba zachovává produkční kapacitu porodny a má přímý efekt na náklady základního stáda prasnic. U rekonstrukce se navíc mění jednotkové fixní náklady ostatních kategorií prasat. Produkční a ekonomická změna celé struktury chovu má na ekonomiku výrazný negativní vliv. Zachováním dochovu selat a úrovně provozních nákladů s navýšením odpisů o max. 20 % je u novostavby možné dosáhnout ziskovost systému. Nicméně, aktuální úroveň nákladů a realizačních cen prasat zužuje prostor ziskovosti a tím aplikace alternativního ustájení.

Více se dočtete v článku Ing. Zuzany Krupové, Ph.D., který vychází v srpnovém čísle časopisu Náš chov.