Menu
e-shop
Pokroky v reprodukci prasnic měly v průběhu času hluboký vliv na strukturu, produkci, efektivitu a ziskovost odvětví chovu prasat. Produkce vepřového masa ve světě představuje 34 % světové spotřeby masa a za posledních 60 let (od roku 1962 do roku 2022) se zvýšila přibližně o 130 %. V současné době jsou předními producenty vepřového masa na světě Čína (46,8 %), Evropská unie (13,7 %) a Spojené státy americké (7,6 %), které dohromady tvoří více než 68 % světové produkce vepřového masa.
Světový nárůst produkce vepřového masa je z velké části způsoben zlepšenou efektivitou produkce. Pokud jde o efektivitu, existují mezi předními zeměmi produkujícími vepřové maso značné rozdíly; Evropská unie a Spojené státy vynikají, jelikož produkují o 40 %, respektive o 38 % více vepřového masa při stejném počtu prasat ve srovnání s Čínou. V této souvislosti a navzdory přetrvávajícím důsledkům afrického moru prasat se očekává, že celosvětová produkce vepřového masa bude i nadále růst. Odhadovaný nárůst do roku 2031 je 17 % (18 milionů tun) ve srovnání s obdobím 2019–2021.
Od 90. let 20. století zaznamenala Evropská unie stálý nárůst produkce vepřového masa, který byl v posledních letech zpomalen kvůli vypuknutí infekčních chorob (např. AMP, PRRSV), ale i přísnějším zákonům na ochranu životního prostředí a legislativě o dobrých životních podmínkách zvířat. Po roce 2021 tak produkce vepřového masa v Evropské unii klesla z 23,39 milionu tun na 20,64 milionu tun v roce 2023.
V rámci EU vykazují nejvyšší úroveň produkce vepřového masa Španělsko, Německo a Francie, které dohromady tvoří 54 % celkové evropské produkce. Další země, jako například Dánsko, vynikají vysokou úrovní produktivity a nejnižšími výrobními náklady v Evropě díky vysoké efektivitě svých prasnic a skvělým plánům na kontrolu a eliminaci nemocí, zejména PRRSV.
Vývoj populace prasat v EU byl také nerovnoměrný. Zatímco Španělsko za posledních deset let zvýšilo počet prasat o 35 %, Německo, které je na druhém místě pomyslného evropského žebříčku, zaznamenalo 25% pokles, stejně jako další přední evropští producenti, tj. Nizozemsko (−13 %), Francie (−12 %), Polsko (−11 %) a Dánsko (−8 %). Část tohoto poklesu produkce byla způsobena nedávnými ohnisky afrického moru prasat.
K organizaci a porovnávání výkonnosti farem s chovem prasat se nejčastěji používá benchmarking. Tento nástroj hodnocení a srovnání umožňuje společnostem stanovit cíle, identifikovat osvědčené postupy, učit se od jiných producentů, navrhovat konkurenční strategie a implementovat plány zlepšení pro zvýšení efektivity a dosažení lepších výrobních výsledků.
Tradičně se hodnotí a porovnávají produkční parametry, které lze na úrovni farmy považovat za klasické nebo běžné:
V systémech chovu prasat je jedním z hlavních kritických bodů zdraví prasat.
Precizní chov hospodářských zvířat, který využívá pokročilé technologie a analýzu dat generovaných farmami, poskytuje nástroje pro sledování zdraví zvířat v reálném čase. Tyto systémy dokáží shromažďovat a analyzovat velké objemy dat a identifikovat vzorce a anomálie, které mohou naznačovat zdravotní problémy. Implementace precizních systémů umožňuje informované rozhodování o zlepšení zdraví, zvýšení produktivity a snížení úhynu zvířat.
Mezi další klíčové výzvy patří udržitelnost a dopady produkce prasat na životní prostředí. Uvádí se, že vysoce produktivní farmy spotřebovávají o 11 % méně energie než farmy se střední produktivitou a o 25 % méně než farmy s nízkou produktivitou. Z hlediska udržitelnosti je proto také potřeba efektivnějšího chovu zvířat, aby se zlepšila produktivita a plodnost prasnic, snížila se předčasná porážka a snížil se úhyn selat, a tím se snížila environmentální stopa.
Dalším významným společenským požadavkem je zodpovědné používání antibiotik, aby se zabránilo vzniku antimikrobiální rezistence, což je problém, který ovlivňuje jak živočišnou produkci, tak veřejné zdraví.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který najdete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.
