
Plísně mohou vést k významnému snížení kvality skladovaných obilovin. Obilí, které je ukládáno do skladu či sila si s sebou přináší rozmanitou mikroflóru. Tzv. polní plísně vyžadují pro svou aktivitu snadno dostupnou vodu, a proto se ve skladovaném obilí množí spíše v případech, kdy je jim většina faktorů příznivě nakloněna. Naproti tomu tzv. skladové plísně, zejména rodu Aspergillus, jsou schopny růst i při nízké aktivitě vody a degradovat tak skladovaná zrna. Prevence nemusí být tak složitá.
Z hlediska udržení kvality zrna nemusí ve skladišti vždy panovat bezpečnější podmínky, než když je ještě na poli. Ovšem je velmi pravděpodobné, že problém se zaplísněním, který se objevil již poli, bude i ve skladu, protože i za optimálních skladovacích podmínek mohou plísně dále růst (případně produkovat mykotoxiny). V žádném případě se nedoporučuje skladovat infikované zrno delší dobu.
. Průmyslová výroba krmiv často zpracovává zrna tak rychle, že se celý obsah sila zpracuje během několika dní, čímž se minimalizuje prostor pro růst plísní. Problémy však mohou nastat kvůli zpoždění výroby, odstávkám během víkendů a svátků, dlouhodobému skladování některých komodit a dalším nepříznivým událostem. Zejména podniky s velkými zásobníky musí občas přistoupit k likvidaci zásob kvůli kontaminaci plísněmi a mykotoxiny, což snižuje produktivitu a ziskovost. Přítomnost kontaminované suroviny, může dále zvýšit ztráty kvůli zpoždění výroby či nutnosti vyřazení již vyrobeného produktu.
Alespoň jednou za měsíc je třeba zásobníky kontrolovat, aby se zjistilo, zda se neobjevují známky přehřívání. V současnosti toto mohou zajistit odpovídající monitorovací systémy nepřetržitě a automaticky podávat hlášení. V závislosti na umístění zařízení se teplota stává problémem zejména v letních měsících, kdy bývá zamoření škůdci i patogeny mnohem častější.
Vlhké prostředí uvnitř zásobníku může iniciovat nebo urychlit růst plísní a vývoj vajíček nebo larev hmyzu. Pro různé obiloviny a další zemědělské komodity platí individuální doporučení ohledně vlhkosti, proto prevence a řešení problémů vyžaduje pochopení principů. U obilovin s vlhkostí vyšší než 16 % dochází ke ztrátě jakosti třikrát rychleji, zejména pokud není adekvátně provzdušňováno, aby se zredukovalo teplo vytvářené mikrobiální aktivitou. Obiloviny by měly být co nejrychleji usušeny, nejčastěji nepřetržitým provozem ventilátorů, dokud vlhkost zrn neklesne pod 17 %, čímž se již aktivita plísní zpomalí
Jakmile zůstane v zásobníku uchycené kontaminované zrno nebo jiný (mezi)produkt, může se problém rychle zhoršit a významně zkomplikovat či dokonce zastavit výrobu. Někdy je možné takové „nálepy“ či ucpávky odstranit vlastními silami, ale pokud není k dispozici správné nářadí, znalosti a zkušenosti, obvykle taková akce nekončí jednoznačným úspěchem..
Obiloviny jsou během skladování náchylné ke kontaminaci hmyzem a plísněmi. Obojí je pro následné využití rizikové. Hmyz bývá přenašečem řady chorob a plísně mohou produkovat mykotoxiny. Kontaminované obiloviny tak mohou představovat významné riziko pro bezpečnost potravního řetězce a zdraví spotřebitelů. Účinný plán pravidelného úklidu snižuje pravděpodobnost růstu plísní a napadení hmyzem, zlepšuje provzdušňování skladovaného zrna, pomáhá udržovat čistší a bezpečnější prostředí i produkt. Nejlépe je mít plán úklidu zpracovaný písemně s uvedením všech úkonů a četnosti jejich provádění, aby se zabránilo případným nejasnostem.
Skladovací podmínky zrna (teplota a vlhkost) musí zůstat během a po čištění stejné, aby se zabránilo hromadění vlhkosti, před zahájením provozu musí být veškeré povrchy, nástroje a zařízení, které přicházejí do styku se zrnem, čisté a bez cizích materiálů (např. rzi, maziv, čisticích prostředků, veškerá další zařízení (např. světla, potrubí, trámy, větrací mřížky) se má čistit dostatečně často, protože to může bránit napadení hmyzem, plísněmi. Hromadění prachu, zbytků zrna a jiných cizorodých látek není žádoucí, musí se rychle odstraňovat rozsypané obilí, pravidelně se čistí i ty oblasti a povrchy, které nejsou v přímém kontaktu s obilím.
Dojde-li k napadení plísněmi, mohou i ta zdravě vypadající zrna být kontaminována, a proto se nelze spoléhat na podíl zaplísnění jako na indikátor přítomnosti mykotoxinů. Avšak porost před sklizní by se měl zkontrolovat na přítomnost plísní a je-li v němž 10 % a více infikovaných klasů, mohl by skrývat i významný obsah mykotoxinů.
Pokud jde o prevenci, existují faktory, které ovlivnit nelze, např. počasí během výsevu, pěstování a sklizně. Po sklizni lze přijmout určitá opatření ke snížení pravděpodobnosti růstu plísní a výskytu stresorů, které spouštějí produkci sekundárních metabolitů, známých také jako mykotoxiny.
Prvním krokem ke snížení rizika kontaminace mykotoxiny je omezit expozici zrna a nikdy nemíchat „čisté“ s kontaminovaným (a to ani na vozech během přepravy).
Druhý klíčový krok souvisí s pochopením faktorů, jež přispívají k růstu plísní, a jejich kontrolou. Pokud již dojde ke kontaminaci zrna, doporučuje se odstranit napadené části, aby se minimalizovalo další šíření.
Stručně řečeno, nedostatečný management skladování podporuje patogeny a škůdce, sníženou kvalitu zrna a ztráty. Navzdory preventivním opatřením bývá většina krmiv kontaminována alespoň jedním patogenem již na poli a jejich přítomnost stoupá.
Ti, kdo pracují s velkými objemy zemědělských komodit vědí, že plísně a škůdci představují neustálou hrozbu. Naštěstí může zaměření na efektivní regulaci teploty a vlhkosti, rychlé odstraňování zbytků a usazenin a pravidelné důkladné čištění přispívat k udržení kvalitních a výživných surovin, potravin i krmiv.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková + foto
Podrobněji v Krmivářství 5/2026.*