Výborné výsledky nejsou zadarmo

Akciová společnost Zemspol Studénka hospodaří nedaleko Nového Jičína na výměře 2121 hektarů zemědělské půdy, z nich připadá 241 ha na trvalé travní porosty. Na orné půdě se pěstují jak tržní plodiny, tak plodiny pro zajištění výživy chovaného skotu i provozu bioplynové stanice.

V podniku se chová 650 dojnic plemene holštýn. Celkem zde najdeme 1250 kusů skotu v uzavřeném obratu stáda.Podle hlavní zootechničky MVDr. Kateřiny Tesaříkové se skot chová na dvou farmách. V Pustějově jsou dojnice, vysokobřezí jalovice a telata do půl roku stáří, nachází se zde také bioplynová stanice o výkonu 1 MW. Na farmu Studénka se odváží jalovice ve věku šesti měsíců, v příslušném období se zde připustí a jako vysokobřezí putují zpět na farmu Pustějov. Průměrná užitkovost od počátku kontrolního roku dosahuje 13 073 litrů s tučností 3,95 %, obsahem bílkoviny 3,35 % a počtem somatických buněk 193 tisíc. Aktuálně farma vede mléčnou ligu v tomto regionu, výborné výsledky však nejsou zadarmo.

Těžko na cvičišti

Produkční stáje pro dojnice jsou plachtové stáje s krmnými chodbami na okrajích. „V případě přívalových dešťů neustále bojujeme se zatopením koryt a znehodnocením směsné krmné dávky. Veškeré krmení musí být odstraněno, krmná chodba vyčištěna kartáči a následně opět založena příslušná krmná dávka,“ vysvětluje postup hlavní zootechnička. „Pokud nezareagujeme okamžitě a krávy sežerou promáčené krmení, můžeme prakticky ihned očekávat poklesy v mléce, zažívací problémy a coli záněty, je to velmi frustrující.“

Původně mělo jít o stavby s roboty, z klimatických důvodů se však nakonec koncipovaly se středovou rybinovou dojírnou (2x 10 ks a 2x12 ks). Ani tento systém však nebyl vyhovující. „Krávy trávily příliš mnoho času v čekárnách, a tak se před třemi lety postavila dojírna side by side pro 2 x 19 kusů mimo stáje,“ osvětluje situaci vedoucí farmy. Technologie však zůstaly stejné. Obě produkční stáje jsou volné bezstelivové, odkliz kejdy je zajištěn lopatami a lože jsou přistýlána separátem z kejdy. „Vše jde dopředu – genetika i výživa. Bohužel dnešní vysokoužitkové krávy mají trochu jiné požadavky na životní podmínky, než tomu bylo dříve. Postýlky jsou příliš krátké. V kotcích jsou jen tři malé napáječky a dva úzké přechody ke korytu, to je velký problém zejména v letním období. Léto je pro naše krávy nejkritičtější, samotné plachty sluneční záření neudrží, takže se to chová opravdu jako stan a odvětrání není dostačující. Krávy stojí u napaječek, chladí se a nežerou. Při povodních v roce 2023 přišla jedna farma o střechu a místo plachet se instalovaly plechy. To k tepelnému komfortu nepomohlo, navíc stáj ztratila přirozenou světlost a bylo nutné posílit umělé osvětlení. Na druhé stáji jsou některé plachty poškozené, v případě nepříznivého počasí je tak velmi obtížné udržet optimální kvalitu podestýlky a zvyšuje se zde tlak na somatické buňky,“ komentuje hlavní zootechnička.

Současná situace není pro chovatele mléčného skotu jednoduchá a stejně jako jinde i zde se potýkají s nedostatkem lidí. „Je to náročná každodenní dřina sedm dní v týdnu, 365 dní v roce. Je téměř nemožné zajistit provoz jen českými lidmi. Nevyhneme se ani situacím, kdy se ze zootechnika stává dojič či stájník, abychom vůbec zajistili plynulý provoz,“ dodává MVDr. Tesaříková.

Stádo krav je rozděleno do osmi produkčních skupin, čtyři kotce včetně rozdoje se dojí třikrát denně, plemenice ze zbylých čtyř skupin docházejí na dojírnu dvakrát za den. Zasušuje se 60 dní před plánovaným termínem porodu s plošným využitím antibiotických preparátů. Jak komentuje MVDr. Tesaříková, jsou to jediná antibiotika, která se se tímto způsobem v chovu používají. „Až budeme mít lepší stáje, a tedy i welfare, nejspíš to přehodnotíme. Jak se říká – těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“

Plány pro zlepšení welfare

Jak říká hlavní zootechnička, je v plánu zrekonstruovat celou farmu do podoby novodobých farem, a to od mladých kategorií až po produkční zvířata. Několik let se kreslí nová stáj pro dojnice s plným welfare. A po výstavbě se začne s rekonstrukcí dalších hal pro odchov.

„Zatím fungujeme tak, že přemýšlíme jak „točit“ se stádem, aby mělo pohodlí, jak kravám ulevovat v nepříznivých podmínkách, snažíme se neměnit moc skupiny, udržet krávy co nejdéle v laktaci na jednom místě. Nastavila jsem si na tyto podmínky vakcinační schémata, protože prevence je pro zvířata vždy lepší než léčba, kdy už jen minimalizujeme škody, které s sebou vzniklé onemocnění nese. Snažím se dbát na to, aby krávy měly klid, aby pro ně vše bylo stejné, však jsou to solidní autistky,“ komentuje s úsměvem hlavní zootechnička. „Důležitý je klid na dojírně, tam se zvířata musí těšit, musí vědět, že je nečeká nic zlého, ba naopak, že se jim uleví od tlaku ve vemeni. Musí se těšit zpět na krmení, čistou vodu, takže hlídám, aby měly pořád co na korytě a vonělo jim to, aby napáječky byly čisté i na plováku.

Několikrát denně procházíme stáj a snažíme si všímat plemenic, které se nechovají přirozeně a individuálně s nimi pracujeme. Okamžitá práce s poklesy je samozřejmostí. Každá kráva, které vyskočí mimo standardní parametry, nám jde do rukou. Po individuálním posouzení (ukazatele příjmu krmení, užitkovosti, teplota, pH moči, ketolátky, naplněnost bachoru, stav vemene – kultivace, gynekologický stav) máme vždy jasně nastavené postupy, jak plemenici pomoci (bolusy, drenč, nesteroidní přípravky…), pak ji držíme pod dozorem, dokud se nesrovná. Díky včasnému záchytu nám tyto podpůrné metody léčby velmi dobře fungují a v řadě případů není třeba přistoupit k aplikaci léčiv s ochranou lhůtou,“ sdělila MVDr. Tesaříková.

Okoloporodní období jako základ

„Tranzitní období je pro nás velmi náročné z důvodu místa. Téměř denně se zde se zvířaty manipuluje a zasahuje se do skupin. Víme, že to není správné, ale nemáme na výběr. Samotné telicí boxy jsou na 10 a 11 ks, tzn. nelze udržovat skupinu, dokud se celá neotelí. Denně se tedy kontrolují vemena a podle toho se určuje, která zvířata nastájit na samotné telení. Jelikož krmíme v přípravě na porod aniontové soli, tak se hlídají moče (měří se pH) ve skupině před porodem, abychom měli jistotu, že budou krávy na poporodní období správně připravené. Po porodu už to má svá jasná pravidla: ošetření telete, ošetření matky, každé krávě nabídneme poporodní nápoj, okamžitě do dojírny oddojíme mlezivo a aplikujeme bolusy řady ion‘active (vápníkové a kationtové). Denně se kontroluje odchod placenty (pokud nedojde ke zčištění, tak kráva dostává pumpu, abychom zavodnili organismus po velké ztrátě tekutin, ke které při retenci dochází a aplikujeme karbetocin pro lepší vypuzení). Následující den po porodu odebíráme moč pro ověření, zda došlo po aplikaci bolusů ke změně pH na alkalickou stranu a 3., 5. a 7. den měříme teploty a opětovně kontrolujeme pH a ketolátky, abychom v případě jakéhokoliv výkyvu mohli okamžitě reagovat. Při ranním dojení se taky kontroluje vemeno a nádoje krav po porodu. Čtvrtý den od otelení, pokud je vše v pořádku, krávy odvádíme do rozdoje na produkční stáji. Tuto skupinu denně procházíme a v programu kontrolujeme nasazování a dobu dojení,“ popisuje hlavní zootechnička.

Cesta k dalšímu růstu

„Posunout výsledky na současnou úroveň bylo velmi náročné, při tom, co nás všechno potkalo. Mnoho věcí souvisí s nastavením krmných dávek a všech podmínek dotace minerálních látek a vitamínů. A když tohle začne fungovat, jak má, tak těm kravám se chce dělat výsledky. A když lidé vidí, že jde udělat výsledky tak se jím chce také jinak pracovat a co si budeme povídat, na lidech to stojí,“ konstatuje vedoucí farmy.

V oblasti výživy spolupracuje podnik se společností Sano, konkrétně s Ing. Petrou Hofírkovou, Ph.D. „Největší přínos ve spolupráci s Petrou vidím v myšlence. Možná to zní divně, ale ona si nastavila myšlenku, jak by stádo mělo fungovat co se dojivosti týká, tak zdravotního stavu a k tomu vše směřuje. Cílem je kravám ulevit před porodem, při porodu, po porodu, tranzitní období je klíčové a zde přístup Petry opravdu vyniká. Neřešíme spolu jen otázku výživy a výroby krmiv, diskutujeme management stáda, telata, věci související s dojírnou, zdravotním stavem, přístupy k reprodukci, výběr býků... Kam a jak stádo posunout. Cílenou výživou nám pomohla přivést stádo do vyšších laktací, zlepšit nasazování a tím celkovou ekonomiku výroby mléka. Největším přínosem je, že nás naučila nakrmit zvířata alchymií, kterou krávy skutečně potřebují, ne tím, co vnímáme my jako nejlepší.“ 

„Z pohledu poradce pro chov musím říct, že kooperovat s lidmi jako je Katka je pro mne obrovskou radostí. Káťa je tahoun a dříč, absolutně odevzdaná své práci. Má snahu tvořit systémy a protokoly, tak aby každý přesně věděl, co má dělat. Je to silný leader a může být na svůj tým v živočišné výrobě opravdu pyšná. Je schopná zvážit a realizovat veškerá doporučení v chovu a tím posouváme výsledky dál a dál,“ pochvaluje si spolupráci výživářka.

„Pokud vše dopadne, jak je plánováno a vytvoří zde kravám lepší welfare – vystaví se nová stáj, věřím, že se ve výsledcích skokově posuneme, a především se ulehčí život na farmě. Držím palce, aby vše dopadlo,“ dodává Petra Hofírková.

Současná ekonomická situace v živočišné výrobě je poměrně napjatá. Pokles ceny za mléko od loňského října činí 3 až 3,5 Kč/litr, což je pro podnik této velikosti výpadek v příjmech přibližně 25 mil/rok. Přesto však zůstává výsledek hospodaření kladný. „Vysokou užitkovostí ředíme náklady, a to nám umožňuje prosperovat i v takto těžké době,“ uzavírá celou diskusi MVDr. Tesaříková.*