Krmivářství mezi konkurenceschopností a inovacemi

Konkurenceschopnost českého krmivářského průmyslu, budoucnost evropské zemědělské politiky, efektivní výživa hospodářských zvířat a inovace při výrobě krmiv. To byla hlavní témata 31. odborné konference o krmivech a výživě hospodářských zvířat, kterou 20. října 2026 uspořádal Spolek pro komodity a krmiva (SKK) v pražském TOP hotelu. Odborný program byl rozdělen do čtyř tematických bloků.

První blok se zaměřil na globální a evropské změny a jejich dopady na český sektor krmiv pro hospodářská zvířata. Pavel Hakl z Ministerstva zemědělství se věnoval konkurenceschopnosti českého zemědělství v měnící se Evropě. Tématem jeho vystoupení byly ekonomické souvislosti, obchodní dohody a jejich možné dopady na budoucnost chovu hospodářských zvířat v České republice. Jan Doležal z Agrární komory ČR se zaměřil na evropskou zemědělskou politiku po roce 2027, zejména na připravované změny v legislativě, financování a podpoře živočišné výroby.

Odolnost krmivářského průmyslu

Druhý tematický blok byl věnován odolnosti a konkurenceschopnosti průmyslové výroby krmiv. Předseda představenstva Spolku pro komodity a krmiva Zdeněk Kubiska se zabýval budoucností tohoto odvětví v České republice, jeho aktuálními výzvami a perspektivami. Tradičně bilancoval nad aktuálními tržními cenami komodit.

Zmínil mimo jiné, že Česká republika produkuje více obilí, než spotřebuje, ale výrobci krmiv musí při nákupu konkurovat vývozním cenám. Ceny zemědělských komodit určuje světový trh. Menší česká sklizeň například u řepky automaticky neznamená vyšší cenu, pokud je ve světě suroviny dostatek, a to aktuálně je. Nákup krmných surovin provází značná nejistota. Krmiváři musí objednávat s předstihem, přestože nedokážou spolehlivě odhadnout další vývoj cen sóji, šrotů či aminokyselin. Dražší vstupy potřebují promítnout do cen směsí. Kubiska ocenil investice a výsledky chovatelů, zároveň upozornil na tlak výkupních cen, dovozní konkurenci a význam dotací. Lepší užitkovost a konverze krmiva snižují spotřebu krmných směsí. Ani přibližně stabilní stavy zvířat proto nezaručují stejný odbyt krmných směsí. To zesiluje konkurenci mezi jejich výrobci. Výroba krmných směsí v ČR byla v uplynulém roce 2,389 milionů tun, což je přibližně stejné množství jako v roce 2024. Z toho členové spolku pro komodity a krmiva vyrábějí asi 70 % krmných směsí.

Krmiváři se dostávají mezi rostoucí náklady a omezené platební možnosti chovatelů. Odklady plateb přenášejí finanční problémy na dodavatele. Zdeněk Kubiska také varoval před řetězovým zadlužováním a nedostatkem peněz v celém odvětví.

Závislost na dodávkách vitamínů a aminokyselin

Na problematiku stability dodavatelských řetězců navázal Jiří Dohnal, rovněž ze SKK, s příspěvkem zaměřeným na dostupnost vitamínů a aminokyselin na evropském trhu. Syntetické vitamíny a aminokyseliny představují zásadní stavební kameny pro precizní výživu hospodářských zvířat. Podle nedávné studie FEFAC čelí evropský trh vysoké zranitelnosti z důvodu dominantního postavení Číny. Z Číny pochází přibližně 70 % vitamínů a 65–90 % klíčových aminokyselin (další vysoce rizikové země jsou Rusko a Bělorusko), jako je lyzin či treonin, zatímco kapacity v EU zůstávají minimální. Výjimku představuje metionin, v němž je EU soběstačná, avšak jeho cena silně závisí na trhu s ropou a petrochemií. Obnovení výroby v EU naráží na vysoké investiční náklady a cenový tlak Číny. Hlavními nástroji pro zvýšení stability evropských producentů tak zůstávají diverzifikace dodavatelů směrem k méně rizikovým zemím, tvorba bezpečnostních zásob a dlouhodobé kontrakty.

Výživa jako investice do zdraví a užitkovosti

Třetí blok se soustředil na výživu hospodářských zvířat jako nástroj zlepšování zdravotního stavu a ekonomiky chovu. Ivan Rychlík z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství se v přednášce Prevence místo léčby zabýval možnostmi probiotické stimulace trávicího traktu kura domácího.

Mladá kuřata v komerčních chovech postrádají kontakt s matkou, což vede ke zpožděnému vývoji střevní mikroflóry a vysoké náchylnosti k infekcím Salmonella. Prof. Ivan Rychlík se svým týmem vyvinul lokální probiotickou směs devíti bakterií izolovaných z dospělých slepic. Přípravek se aplikuje jednodenním kuřatům (např. sprejováním v líhních). Bakterie stonásobně zvyšují odolnost vůči salmonelám a nahrazují preventivní podávání antibiotik. V ČR se takto ošetřuje již okolo 10 % celkové produkce drůbeže. Pokračující výzkum se zaměřuje na bakteriální směsi zlepšující trávení hůře stravitelných složek krmiv či využití bakteriofágů pro lepší výkonnost drůbeže.

Eva Straková a Pavel Suchý z Veterinární univerzity Brno se věnovali efektivní výživě hospodářských zvířat jako cestě ke zdravějším a ekonomicky úspěšnějším chovům. Jejich další příspěvek byl zaměřen na nové možnosti využití krmných surovin, zejména domácích zdrojů, vedlejších produktů a moderních technologií.

Inovativní technologie ve výrobě krmiv

Závěrečný blok dal prostor partnerským firmám. Jejich zástupci představili inovativní technologie využitelné v průmyslové výrobě krmiv.

Nikola Pešová ze společnosti ADDICO GROUP představila molekulární destilaci jako unikátní technologií pro efektivní přístup k prevenci antibiotické rezistence.

Poslední odborná přednáška patřila Filipu Teperovi ze společnosti O.K. SERVIS BioPro, který představil možnosti inline NIR analýzy při výrobě krmiv pro hospodářská zvířata. Tématem bylo využití blízké infračervené spektroskopie při kontrole surovin i finálních krmných směsí.

Konference tak propojila strategické otázky budoucnosti českého a evropského krmivářství s problematikou výživy hospodářských zvířat a technologických inovací. Její odborný program pokryl témata od zemědělské politiky a dostupnosti krmných aditiv až po prevenci onemocnění, alternativní krmné zdroje a moderní analytické metody ve výrobě krmiv.*