
Evropská unie již řadu let diskutuje o zrušení porodních klecí – a v různých zemích EU se připravují právní předpisy ještě předtím, než EU přijme příslušná opatření. Tento přechod samozřejmě povede ke změnám ve stávajících postupech – někdy však mohou věci usnadnit již jednoduché kroky. Odbornice na welfare zvířat Dr. Vivi Aarestrup Moustsenová ze společnosti SEGES Innovation vysvětluje, jak na to.
Porodní klece nesplňují behaviorální potřeby prasnic. V klecích musí prasnice přijímat potravu, vylučovat, odpočívat a kojit v jedné pevné poloze, což ohrožuje jejich welfare. Zároveň se mnoho evropských chovatelů zdráhá přejít na volný chov, částečně proto, že tento přechod vyžaduje investice, nové postupy a jistotu, že systém bude v praxi fungovat.
Sdílení osvědčených postupů je jedním ze způsobů, jak tento přechod podpořit. Chovatelé se již navzájem učí a výměna zkušeností mezi chovateli je ústředním bodem projektu WelFarmers financovaného EU. V rámci projektu WelFarmers je pracovní skupina zaměřená na postupy „ukončení klecového chovu“, který se soustředí na identifikaci, sběr praktických, inovativních přístupů, které mohou zlepšit zavádění volného chovu pro kojící prasnice v Evropě i mimo ni.
Ne všechny osvědčené postupy jsou stejně přenositelné. Některé jsou vhodné pro konkrétní chovy, zatímco jiné lze aplikovat napříč systémy, zeměmi nebo dokonce kontinenty. Jejich spolehlivost závisí na tom, proč a jak fungují, a právě v tomto ohledu přináší věda přidanou hodnotu tím, že posuzuje dopady na welfare, praktickou proveditelnost, náklady a dopady na životní prostředí.
Jedna farma navrhla prostor pro selata hned vedle chodby, což umožňuje personálu denně kontrolovat selata, aniž by musel vstupovat do kotce nebo rušit prasnici. To zlepšuje dohled, usnadňuje manipulaci a snižuje stres jak u zvířat, tak u personálu. Jelikož je tento nápad jednoduchý a nezávislý na velikosti farmy, je velmi snadno přenositelný na farmy, které přecházejí na volný chov.
Další farma zkrátila dobu, kterou prasnice trávily v dočasném uzavření před porodem. Zpočátku byly prasnice uzavřeny ještě předtím, než se očekával porod první prasnice v dané skupině, což znamenalo, že některé z nich byly uzavřeny o několik dní dříve, než bylo třeba. Farma zaznamenala méně mrtvě narozených selat, když byly prasnice uzavřeny pouze jeden den před jejich vlastním předpokládaným termínem porodu. Jednoduchý systém určuje, kdy by měla být každá prasnice uzavřena. Výsledkem bylo o 0,5 mrtvě narozeného selete méně na vrh. Navíc se tím zlepšilo welfare prasnic a nevyžadovalo to žádné dodatečné investice.
Třetí postup se zaměřuje na klidný a pravidelný kontakt s prasničkami a prasnicemi. Personál zvířata při krmení hladí a mluví na ně, takže si prasnice zvyknou na to, že jsou lidé nablízku a dotýkají se jich. To snižuje strach a usnadňuje a zvyšuje bezpečnost manipulace, asistence při porodu, zdravotních prohlídek, očkování a péče o selata. Tento postup vyžaduje důslednost ze strany pracovníků, ale jen malé dodatečné investice, a lze jej uplatnit v jakémkoli stádu bez ohledu na konstrukci kotců.
Zavedení je pouze prvním krokem. Některé postupy bude možná nutné přizpůsobit nebo dále rozvíjet, aby vyhovovaly jiným podmínkám na farmách. Inspirováni postupem pozitivního zacházení jsme zahájili pokus s použitím jiný způsob krmiva (jablečný džus)u prasnic při porodu a u prasnic, které nepřijímají krmivo. Je možné, že to může podpořit zotavení prasnic a snížit počet případů ušlapání mláďat.
Pig Progress