Otisky selských rukou do krajiny

Obec Smetanova Lhota nedaleko Čimelic oslavila v loňském roce již 630 let od své první písemné zmínky, s největší pravděpodobností však vznikla ještě o více než 50 let dříve. Jediným jménem, které se zde za posledních 400 let udrželo, je Šíp. Dochovány jsou písemnosti, které dokazují, že již před rokem 1640 držel ve vsi grunt sedlák tohoto jména. František Šíp, který se ve Smetanově Lhotě věnuje soukromému hospodaření od ukončení vysoké školy v roce 1992, je tak čtrnáctou generací tohoto rodu, která tu sedlačí.
„Kdybych na počátku podnikání, před těmi třiadvaceti lety věděl, co mě čeká, nikdy bych nevěřil, že to dokážu. Cestou soukromého hospodaření bych se ale určitě vydal znovu, rodinná tradice je ve mně odmala hodně zakořeněná a cítím silnou potřebu předat jí dál,“ říká hned na úvod František Šíp.

Jeho původní vizí po navrácení patnácti hektarů, na nichž před kolektivizací v roce 1956 hospodařil děda, bylo zaměřit se na pěstování speciálních plodin na menší výměře půdy, například ovoce. Ale člověk míní a život mění. „V době mých zemědělských začátků byly stěžejní záležitostí na statku mléčné krávy. A ačkoliv ty vrácené z družstva byly víceméně brakační, zakoupil jsem dalších deset, objevily se možnosti pronájmu půdy od vlastníků a směr hospodaření se od toho počátečního poněkud odchýlil. Každý, kdo se stejně jako já rozhodl pro produkci mléka, vám jistě potvrdí, že je to řehole, ale také pravidelný a jistý příjem. A my jsme navíc měli to štěstí, že nás minuly potíže s odbytem – nejen v případě mlékáren, ale i jatek,“ vysvětluje sedlák.

Více si přečtete v lednovém čísle Farmáře