Aerobní stabilita je klíčová z hlediska uchování živin v siláži, zejména ve fázi zkrmování, kdy po otevření silážního žlabu je siláž vystavena aerobním podmínkám. Existuje celá řada faktorů ovlivňujících aerobní stabilitu. Zvýšit aerobní stabilitu je možné pomocí vhodného silážního aditiva. Výsledkem aerobního znehodnocení je nejen ztráta velkého množství živin, ale v siláži se mohou vyskytovat i toxické sloučeniny, které mohou ohrozit zdraví zvířat.
Při výrobě siláže existuje řada fyziologických a biologických faktorů, které mohou ovlivnit jejich kvalitu a nutriční hodnotu. Z tohoto důvodu je nutné dodržovat správné silážní techniky. Při nesprávné technice silážování hrozí růst nežádoucích bakterií, kvasinek a plísní, které změní chemické složení siláže a sníží její stravitelnost. Obsah sušiny, vodorozpustných cukrů, kvalita fermentačního procesu, jednotlivé fermentační produkty a složení přeživší mikroflóry může výrazně ovlivnit aerobní stabilitu siláže. Ve fázi zkrmování je tedy především důležité odebírat siláž tak, aby nedošlo k jejímu provzdušnění a následnému růstu aerobních mikroorganismů. Zkrmování nekvalitní siláže u zvířat může mít za následek trávicí potíže. U siláže s obsahem mykotoxinů navíc hrozí i riziko, že se některé mykotoxiny dostanou do mléka, a tím ohrozí kvalitu mléčných produktů pro lidskou spotřebu. Je vhodné poznamenat, že silážní aditiva nikdy neudělají z nekvalitní píce, siláž dobré kvality. Naopak, mohou pomoct, aby z kvalitní píce vznikla siláž o vysoké kvalitě. Všechna silážní aditiva v našem pokusu jen oddálila zahřívání siláže v době, kdy byly siláže vystaveny aerobním podmínkám. Nejlepší výsledek jsme zaznamenali u siláže z čiroku ošetřené silážním aditivem na bázi solí kyselin, kdy teplota v jádru siláže nepřekročila 30 °C.
Práce vznikla s podporou řešeného projektu QK22010251 "Inovace pěstební technologie čiroku pro využití ve výživě přežvýkavců jako adaptační opatření vedoucí ke stabilizaci produkce objemných krmiv v podmínkách měnícího se klimatu ČR".
Ing. Lucie Hronová,
Bc. Monika Siváková,
prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
Ing. Jakub Novotný, Ph.D.,
Ing. Michal Řiháček,
doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.,
Ústav výživy zvířat a pícninářství,
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: xhronova@mendelu.cz
Celý článek autorů najdete v Krmivářství 2/2025.*
