Sektor chovu ovcí a koz provází značné výkyvy v početních stavech zvířat. Jestliže ještě před třiceti roky se u nás chovalo na 430 tisíc ovcí, v roce 2000 se evidovalo jen 80 tisíc zvířat. Důvodem tohoto hrozivého propadu stavů byla likvidace většiny u nás chovaných vlnařských plemen ovcí kvůli razantnímu snížení výkupních cen za vlnu a zrušení dotační podpory. Po přechodu na plemena s masnou i kombinovanou užitkovostí sice došlo k zastavení negativního trendu a opětovnému navýšení početních stavů ovcí, ale mluvit o optimismu by s ohledem na údaje Českého statistického úřadu z loňského roku nebylo namístě.
O aktuální situaci jsme hovořili s předsedou Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., Ing. Vítem Marešem.
Mohl byste našim čtenářům prozradit, kolik se u nás chová ovcí a koz?
K 1. 4. 2021 se v České republice chovalo celkem 183 145 kusů ovcí, což je nejméně od roku 2008 a 2009. Stavy bahnic se v roce 2021 snížily na 116 534 kusů. Celkové stavy koz dosáhly v roce 2021 na úroveň 25 409 kusů, z toho koz je 17 137 kusů. Také u koz došlo v posledních letech k výraznému poklesu stavů ve všech kategoriích. Musím konstatovat, že nepříznivá situace v chovu ovcí pokračuje i v roce 2021, kdy došlo k dalšímu prudkému poklesu stavů ovcí. Po stagnaci stavů v letech 2016 až 2018 a poklesu v letech 2019 a 2020 klesly celkové stavy ovcí v roce 2021 meziročně o 20 467 kusů, tj. o 10,1 %. Snížily se také stavy bahnic o dalších 9 422 kusů, tj. o 7,5 %. Celkové stavy koz se meziročně snížily o 3 510 kusů, tj. o 12,1 %.
Kolik ovcí a koz evidujete v kontrole užitkovosti?
Stavy ovcí v kontrole užitkovosti se od roku 2003, kdy bylo zapojeno 25 704 kusy bahnic, mírně snižovaly. V letech 2010 a 2011 byl však patrný výraznější pokles na 21 317 kusů, který se v roce 2012 zastavil a v letech 2014 až 2016 se stabilizoval na více než 23 500 kusů. V roce 2017 až 2020 pokles pokračoval na 17 078 bahnic. To je 13,6 % bahnic chovaných v České republice podle stavů hospodářských zvířat evidovaných Českým statistickým úřadem. Stále přetrvává nízký počet bahnic ve stádě v kontrole užitkovosti, což značně zvyšuje náklady na tyto služby. Dochází k nárůstu počtu zvířat u zájmových plemen, ale současně s tím k poklesu stavů hospodářsky významných plemen ovcí.
V kontrole užitkovosti koz narostly od roku 2 000 stavy zvířat zapojených do kontroly 2,3krát. Podíl prováděné kontroly na velkých stádech je 65,2 %. Zvyšuje se počet koz se sledovanou laktací. Přesto dochází od roku 2017, kdy bylo do kontroly užitkovosti koz zapojeno 6 104 kusů koz, k postupnému snižování stavů až na 5 152 kusů v roce 2020. Také v chovu koz dochází k nárůstu počtů nových plemen na úkor našich domácích dojených plemen koz. Jmenovitě se jedná především o kozu anglonubijskou a sánskou.
Zejména po roce 1990 začaly vznikat ovčí a kozí farmy se záměrem finalizovat mléčnou produkci. Jaká je v tomto směru aktuální situace?
V České republice se za třicet let nepodařilo vybudovat kapacitu na zpracování kozího nebo ovčích mléka. Výroba kozích a ovčích sýrů je soustředěna do faremních chovů, kde se mléko zároveň zpracovává. Někteří chovatelé zajišťují odbyt syrového ovčího a kozího mléka prodejem do zahraničí. Rozšiřuje se zpracování mléčných produktů na menších farmách a jejich přímý prodej spotřebitelům. Většina farem založených v 90. letech stále funguje formou rodinných podniků, dochází zde i k výměně generací farmářů a stále přibývají nová stáda dojených koz i ovcí. Důvodem je, i přes velkou vstupní investici, zajímavá ekonomika a zájem spotřebitelů o tento typ produktů nabízených převážně v biokvalitě.
Farem s produkcí jehněčího a skopového masa je poměrně dost, ale takzvaně ze dvora nabízí finální produkci jen výjimečně. Co by podle vás mohlo přinést změnu?
Také v tomto sektoru chybí v České republice specializovaná jatka a zpracování masných výrobků. V poslední době se začínají objevovat malé provozovny i ve formě faremního zpracování, mini jatka nebo registrované prodejny a bourárny někdy i spojené s výrobnou uzenářských specialit na farmách. Někteří chovatelé využívají své prodejny mléčných výrobků i k prodeji masných výrobků, které si nechávají ve mzdě vyrobit jinde.
To je podle našeho názoru cesta, jak zvýšit hodnotu vyprodukovaných jatečných jehňat a kůzlat, ale i vyřazených ovcí a koz. Další zlepšení odbytu vidíme v budování dokrmových stájí, kde by se vykoupená jehňata připravovala na prodej do zahraničí v lepší kvalitě a vyrovnanosti jednotlivých kolekcí.
Co by podle vás napomohlo zastavit pokles stavů ovcí a koz?
V první řadě zajištění srovnatelné úrovně dotací pro ovce a kozy s dotacemi pro masný skot.
Dále zavedení dotace na zlepšení životních podmínek malých přežvýkavců. A vytvoření nových dotačních programů. Například na bahnice a kozy zapsané v plemenných knihách a zapojené do kontroly užitkovosti. Nebo na ozdravování od maedi visny, virové artritidy a encefalitidy, paratuberkulózy a pseudotuberkulózy. V neposlední řadě i na podporu prodeje jatečních jehňat a kůzlat.*
