Alkohol se v silážích vyskytuje v minoritním zastoupení a je produktem mikrobiálně biochemických přeměn. Klíčem kvality konzervovaných krmiv je vedle dodržování technologických zásad a doporučení, také složení epifytní mikroflóry, která je velmi variabilní co do počtu i druhové skladby. Jeho větší výskyt byl v minulosti spojován s kukuřičnými silážemi, někdy i v silážích z vlhkého mechanicky upraveného zrna, nebo při konzervaci krmné cukrovky.
V krmivech, kde převládla dominantní a konkurenčně silnější mikroflóra, zejména populace enterobakterií a kvasinek nad populací bakterií mléčného kvašení, které jsou při zahájení fermentačních procesů v minoritním postavení, mohou konkurenčně silnější rody nežádoucích baktérií při nevhodném uskladnění způsobovat výrazné poškození výsledné kvality siláží nejen alkoholovým zápachem, ale také velkými ztrátami živin, zejména energie. Tvorba alkoholu bývá častým důsledkem fermentace s masivní účastí enterobaktérií, zvláště v silážovaných pícninách s nízkým obsahem sušiny a nedostatečným obsahem fermentovatelných sacharidů. Nevzniká pouze etanol, ale nebezpečná je produkce vyšších alkoholů (butanolu, propanolu, acetonu a dalších). Celkový obsah alkoholu v silážích může být mnohdy vyšší než 1 %, zatímco obvyklá mez se pohybuje od 0,1 do 0,4 %. Pokud se nepodaří utlumit aktivitu enterobaktérií rychlým okyselením a vytvořením dokonalé anaerobiózy již v první respirační fázi, pak vzniká riziko znehodnocení výslední siláže s vysokými ztrátami živin.
Jaký je průběh vzniku alkoholu v silážích?
Masivní úloha v produkci alkoholu přísluší zejména kvasinkám, které současně siláže poškozují i tepelně. Při kvašení dochází k přeměně sacharidů na etanol a oxid uhličitý. Dekarboxylací kyseliny pyrohroznové dochází k produkci dalších fermentačních produktů, jako např. kyselina octová, kyselina mléčná a mravenčí, dikarboxylové kyseliny, kyselina citronová, kyselina acetoctová, acetaldehyd, aceton, CO2, H2O, H2 apod. Acetaldehyd je akceptorem aktivovaného vodíku a tímto je redukován na etanol. Dýchání a kvašení probíhá u některých kvasinek stejnoměrně, zatímco u jiných může jeden pochod převládat nad druhým. Rody Saccharomyces a Torulopsis dokáží produkovat alkohol i za nepřítomnosti vzduchu (v anaerobních podmínkách). Kvasinky při přechodu z anaerobního do aerobního prostředí (po otevření žlabu, PE vaku) vlivem přítomnosti kyslíku omezují kvašení (tzv. Pasteurův efekt). Za přítomnosti vzduchu produkují alkohol hlavně rody Candida a Hansenula. V přítomnosti některých pro enzymy inhibičních látek zkvašují kvasinky hexózy přednostně na etanol i za aerobních podmínek, což lze již považovat za krmivářský problém! S aktivitou kvasinek je spojena i zvýšená produkce tepla, takže dochází k plošnému tepelnému poškození uskladněných siláží a snížení výživné hodnoty. Při vyšší koncentraci kvasinek v silážované biomase oxidační procesy klesají na úkor procesů fermentačních.
Diskutovaný minoritní fermentační produkt siláží – alkohol
Alkohol je v silážích produktem zejména kvasinek, které se intenzivně rozmnožují za přítomnosti kyslíku, který je v nedostatečně udusaných silážích nebo při jejich zkrmování kdy je opět přístupný kyslík. Produkty kvasinek nejsou pro přežvýkavce nežádoucí, ale jejich rozvoj je spojen s vysokými ztrátami živin a energie.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
MVDr. Ing. Jan Dvořáček1,
Ing. Jan Pazdera2,3,
doc. Dr. Zdeněk Havlíček,
dr. hab. Inž. Katarzyna Szwedziak, prof. uczalny4,
prof. Ing. Miroslav Juráček, PhD.5
Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně
1Sdružení odborných služeb Skalice nad Svitavou, s. r. o.
2Ústav agronomických vied, FAPZ, SPU v Nitre,
3KWS OSIVA s.r.o.
4Uniwersytet przyrodniczy we Wrocławiu
5Fakulta agrobiológie a potravinových zdrojov, SPU v Nitre
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Více najdete v Krmivářství 2/2024.
