16.05.2005 | 08:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Alternativa pro řepku: zkrmit ji

Přede žněmi může v tuzemských skladech ležet podle kvalifikovaných odhadů kolem 240 tisíc tun loňské řepky. A dá se čekat, že neprodané zásoby negativně ovlivní ceny řepkového semene z nové sklizně. Přitom zemědělci, kteří tuto plodinu pěstují a zároveň jsou chovateli hospodářských zvířat, mají možnost bránit se prodeji řepky za bídné ceny. Zkrmovat ji. V Zemědělsko-obchodním družstvu Žichlínek na Orlickoústecku vědí, jak na to.

„Krmivářské využití řepky může napomoci stabilizaci její ceny pro pěstitele. Vytváří protiváhu dosud monopolnímu prodeji olejářským firmám či obchodníkům pro vývoz do zahraničí, kde jsou nyní velmi nízké ceny,“ obhajuje myšlenku úpravy řepky pro krmení Ing. Josef Rotter, předseda ZOD Žichlínek. Družstvo spolu s obecně prospěšnou společností Agrovenkov a Agrární komorou Ústí nad Orlicí uspořádalo na konci dubna seminář v Českých Heřmanicích, aby u zemědělské veřejnosti propagovalo toto využití naší základní olejniny a představilo svůj patentovaný výrobek – doplňkové krmivo prodávané pod obchodním názvem Proenergol.

Doplňkové krmivo hlavně dojnicím
„Zemědělcům nabízíme zpracování jejich řepky ve mzdě. Když je laciná, tak jako nyní, je hloupý ten, kdo ji nekrmí,“ nabádá Ing. Rotter prvovýrobce, aby místo nakupovaného krmiva využívali takové, které si mohou vypěstovat na polích. Družstvo má s využíváním upravených krmných doplňků z řepky několikaleté zkušenosti a odebírá je od něj také několik zemědělských podniků z různých koutů republiky, třeba z Náchodska či Moravy. Doplňkové krmivo podávají převážně dojnicím, ale o jeho zavedení uvažuje i velký výkupní podnik s vlastními výkrmnami kuřat.
Energetickou složku tvoří v Proenergolu vápenaté či hořečnaté soli mastných kyselin řepkového oleje, které jsou podle výrobce stabilní v bachorovém prostředí a mají zvýšenou využitelnost ve střevech. Totéž uvádí i o proteinové složce. „Podstatně se snižuje obsah glukosinulátů, zvyšuje se stabilita, chutnost i využitelnost vápníku,“ garantuje producent krmiva, které se vyrábí v reaktoru speciální technologií z řepkových výlisků. „Tak upravené krmné doplňky se na rozdíl od stávajících krmných řepkových produktů mohou podávat všem hospodářským zvířatům, navíc ve vyšším procentním podílu v krmné dávce,“ doplnil předseda ZOD Žichlínek. Vyzdvihl také další výhodu, že produkt lze několik let bez problémů skladovat.

Ke snížení záporného salda
Další argument pro širší zkrmování řepky, který zazněl na semináři, souvisí s agrárním obchodem. „Můžeme tak napomoci snížení záporného salda. Dovozové komponenty totiž prohlubují deficit zhruba o pět miliard korun ročně,“ vyčíslil Ing. Rotter. Jeho kolega z družstva Ing. Jaroslav Poul, CSc., tento aspekt rozvedl: „Jiné země se brání dovozu produkce, kterou si doma mohou vyrobit. Kdyby se v naší republice rozšířilo využití zušlechtěných řepkových krmiv, nemusely by se za pakatel vyvážet přebytky šrotů.“
Také ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Ing. Martin Volf považuje za nelogické a zbytečné vyvážet tolik řepky, která by se doma dala zkrmit, když na druhé straně se dovážejí sójové šroty a pokrutiny. „Každoročně se exportuje asi 150 tisíc tun řepkových šrotů, a tím, že se ze zahraničí vozí sójové šroty, se platí dvojí doprava,“ zdůraznil.
Podle předpokládané bilance, jak o ní hovořil Ing. Volf, se v tomto hospodářském roce v tuzemsku zpracuje asi 600 tisíc tun řepky z loni sklizených 976 tisíc tun. Pouze zhruba 120 tisíc tun by měl představovat export, kolem 16 tisíc tun se podle odhadů využije ke zkrmování, takže celkem má najít uplatnění přibližně 736 tisíc tun řepky. To znamená, že na zásobách by tak zůstalo 240 tisíc tun. „Světové ceny řepky klesly až na šest tisíc korun za tunu, proto se nedá vyvážet. Cenovému oživení brání zásoby v Německu a u nás,“ poznamenal ředitel Volf. Pokusil se také nastínit vyhlídky při uplatnění řepky do budoucna: „Poroste zpracování na metylester v souvislosti s rozvojem biopaliv, daným směrnicí EU. V letošním roce by se na MEŘO mělo zužitkovat asi 175 tisíc tun řepky, napřesrok, kdy ale není vyřešena jeho podpora, pak 247 tisíc tun, v roce 2007 už 324 tisíc tun a v roce 2010 dokonce 600 tisíc tun řepky. Stoupne i produkce šrotů, které se buď budou zkrmovat, nebo exportovat.“

Vývoj technologie úpravy výlisků a semen
Ve výrobně doplňkových krmiv v ZOD Žichlínek, kterou označují jako poloprovozní jednotku fungující už osmnáctým rokem, by se dalo ročně zpracovat až 30 tisíc tun řepky. „Uvažujeme o výstavbě nové výrobny, která by byla ve vlastnictví zemědělců. Moderní provoz s menší potřebou lidské práce by zlevnil zpracovatelskou přirážku,“ konstatuje Ing. Rotter.
Na vývoji technologie úpravy řepkových výlisků a řepkového semene družstvo dlouhodobě spolupracovalo s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství Brno. Do zrodu této unikátní metody vložil zemědělský podnik nemalé finanční prostředky a je připraven předat know-how dalším zájemcům. „To, co jsme vyvinuli, by mělo být koncovkou každé lisovny řepkového semene v republice,“ přesvědčuje předseda ZOD Žichlínek. Jeho výroba Proenergolu je takto propojena s výrobnou MEŘO v Damníkově, která patří společnosti Agrochem Lanškroun.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down