Výzkumný ústav živočišné výroby, respektive oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí uspořádalo koncem listopadu seminář na téma alternativní chov prasat. V areálu místní Střední školy zemědělské a ekologické a Středního odborného učiliště chladicí a klimatizační techniky se sešli jak zájemci o ekologický chov prasat, tak stoupenci přeštického černostrakatého prasete. Právě pro zmiňované plemeno, které je od roku 1992 zařazené do programu na uchovávání genových zdrojů, je tento způsob chovu novou příležitostí.
Jedním z řečníků chovatelského setkání byl i ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Jan Stibal.
„Svaz je většinou vnímán jako organizace sdružující velké chovy s minimálním počtem pěti set prasnic. Tak to ale opravdu není, spolupracujeme i s chovateli zabývajícími se alternativním chovem. Přitom se zdaleka nejedná jen o chovatele zaměřené na bioprodukci, kterých je u nás poskrovnu, ale také o chovy s menším objemem produkce, které mají jiné atributy než klasické chovy konvenční. V poslední době se u nás alternativní chov spojuje zejména s přeštickým černostrakatým plemenem, které je nenáročné, adaptabilní a vykazuje dobrou užitkovost. Po zařazení plemene do programu genových zdrojů zvířata musela zůstat na stejném stupni prošlechtění. Dvacet let se zde uplatňuje stabilizační selekce, bez snahy zvyšovat užitkovost prasnic nebo výkrmové parametry a kvalitu masa. Na přeštíkách je krásně vidět, jaký kus cesty (z pohledu šlechtění) ušla ostatní plemena. V rámci národního programu se i přeštické černostrakaté prase řadilo společně s českým bílým ušlechtilým a českou landrase mezi plodná mateřská plemena. Dnes je mezi nimi propastný rozdíl odpovídající dvěma až dvěma a půl selete ve vrhu. Podobné to je i ve zmasilosti. A to je důvod, proč se jatečně zpeněžovaní přeštíci propadají s cenou až o dvě koruny za kilogram. Dlouho jsme hledali cestu, jak podpořit a udržet chov našeho národního plemene prasat, které loni reprezentovalo posledních asi 160 prasnic. Prvním krokem bylo vyhlášení dotačního titulu, který napomohl dvojnásobnému navýšení stavů v letošním roce. Ekonomika chovu přeštického černostrakatého prasete by však neměla stát na dotacích, ale měla by mít vlastní program,“ řekl mimo jiné první muž SCHPCM.*
Více se odčtete v časopisu Náš chov
