Živiny obsahující dusík nazýváme dusíkatými látkami. Zahrnují bílkoviny tvořené dlouhými řetězci aminokyselin, ale i dusíkaté látky nebílkovinné (např. peptidy, tj. kratší řetězce aminokyselin, volné aminokyseliny i jednoduché látky, např. amoniak). Při sestavování krmných směsí pro prasata a drůbež se dnes obsah dusíkatých látek považuje jen za orientační ukazatel, důraz se klade na obsah standardizovaných ileálně stravitelných aminokyselin. V tělesných bílkovinách je 22 aminokyselin, a všechny jsou pro organismus nezbytné.
Živiny, které se v živočišném organismu vytvářejí jen v nedostačujícím množství nebo se vůbec nesyntetizují a přitom jsou pro organismus nezbytné, jsou nazývány živinami esenciálními.
Aminokyseliny esenciální, poloesenciální a neesenciální
Z esenciálních aminokyselin lysin a threonin nemohou zvířata vytvářet vůbec, protože nemají pro jejich syntézu potřebné transaminázy. K esenciálním dále řadíme tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, isoleucin, metionin, valin a arginin. Jejich syntéza je spíše teoretickou než praktickou možností, protože krmivo většinou neobsahuje příslušné ketokyseliny, potřebné pro jejich tvorbu. Potravou tedy musí být kryta potřeba deseti esenciálních aminokyselin.
U drůbeže je hlavní odpadní zplodinou dusíkového metabolismu kyselina močová, při jejíž tvorbě je nezbytný glycin. Na syntézu jedné molekuly kyseliny močové se spotřebuje jedna molekula glycinu. Glycin se může vytvářet ze serinu, jeho produkce pro úhradu potřeb spojených s intenzivním růstem a syntézou kyseliny močové však může být příliš pomalá. Glycin se proto může stát, zvláště u kohoutků moderních hybridních kombinací, jedenáctou esenciální aminokyselinou.
Poloesenciální aminokyseliny mohou být v organismu syntetizovány, avšak pouze z některé z nepostradatelných aminokyselin – tyrosin z fenylalaninu, cystein z metioninu. Zatímco potřeba fenylalaninu může být uhrazena pouze fenylalaninem, potřebu tyrosinu lze uhradit tyrosinem nebo fenylalaninem. Při nedostatku cysteinu si zvíře může tuto aminokyselinu vytvářet z metioninu, metionin však cysteinem uhrazen být nemůže. Vzhledem k odlišným molekulovým hmotnostem uhradí hmotnostní jednotka metioninu 0,81 hmotnostní jednotky cysteinu a jednotka fenylalaninu 1,10 jednotky tyrosinu. Potřeba metioninu a cysteinu dohromady se uvádí jako potřeba sirných aminokyselin. Cystein (C3H7NO2S) se snadno oxiduje na cystin (C6H12N2O4S2). Konverze probíhá na molární bázi se stoprocentní účinností.
Jednotlivé neesenciální aminokyseliny (alanin, serin, prolin, kyselina asparagová, asparagin, kyselina glutamová, glutamin, selenocystein) se mohou vytvářet z jiných neesenciálních nebo esenciálních aminokyselin, syntéza z esenciálních však nebývá biologicky ani ekonomicky výhodná.
Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. ,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek nejdete v NCh 4/2016
