Hlavním tématem Krmivářství číslo čtyři měla být původně, tak jak bylo stanoveno v loňském roce, krmiva živočišného původu. Situace se však v celé Evropě radikálně změnila, a tak I my jsme hlaví linii čísla změnili a zybýváme se náhradou živočišných krmiv v krmných směsích.
Na mnoha seminářích se setkáváme s tím, že společnosti zabývající se optimalizací krmných směsí, se snaží živočišná krmiva nahradit jinými surovinami. Proto jsme oslovili tyto společnosti a zaslali anketní otázku následujícího znění:¨¨
V souvislosti s výskytem BSE v EU jsou z receptur vypouštěna krmiva živočišného původu. Jste společností, která se zabývá poradenstvím v oblasti výživy zvířat, proto Vás prosím o zodpovězení následujících anketních otázek pro časopis Krmivářství.
Sestavujete receptury KS pro monogastry bez MKM nebo už také bez rybí moučky?
Čím tato krmiva nahrazujete ?
Jaké máte výsledky v praxi? Můžete uvést příklad řešení v praxi (chov, kde jste recepturu ověřovali, výsledky užitkovosti, další podrobnosti - třeba u drůbeže změnu kvality podestýlky, zdravotní stav, zpeněžení apod.)?
Přišlo nám několik odpovědí, které uvádíme.
Ivo Pecl, IFRAMIX
1/ DRŮBEŽ
- v současnosti se všechny receptury pro drůbež vyrábějí bez masokostních mouček a rybí moučky.
Vliv na výsledky : u brojlerů je málo změn, jde pouze o vlhčí podestýlku, u krůty se objevuje tendence ke zhoršování konverze a opět vlhčí podestýlka. Nosnice mají také : tendenci ke zvyšování spotřeby a vlhčí trus. Téměř žádné následky nejsou na kvalitu výrobků ani jatečných těl, neboť rostlinné tuky do krmiv jsou vybírány podle jejich profilu mastných kyselin. Ani kvalita vajec nebyla ovlivněna, byl zaznamenán zvýšený podíl vyřazených vajec, i přes vlhčí trus se kvalita podestýlky nezhoršila.
Opatření při přechodu na 100% rostlinné směsi naší spoelčností : zařazujeme enzymatické koktejly a řídíme acidobazickoou rovnováhu (anionty – kationty), využíváme éterické oleje, které ovlivňují kvalitu podestýlky a konverzi.
Výběr rostlinných olejů, práce na zjištění optimální zrnitosti a správné rozdělení nástřiku tuků a olejů do míchačky a nástřikem ovlivňujeme kvalitu granulí a tím i spotřebu krmiva a výši přírůstku.
Výběr rostlinného tuku a % zařazení včetně práce na zjištění optimální zrnitosti ovlivňují kvalitu sypké směsi u plemenných a užitkových nosnic.
2/PRASATA
Celkově se jedná o menší problém než u drůbeže. Před zákazem se MKM používala hlavně u mladších kategorií. U výkrmu a prasnic málo. Používaní fytázy bylo rozšířené už dříve. Rybí moučka se používala hlavně u selat, nyní je zakázána, ale jedná se o opětném povolení pro selata. Dále byly
používány krevní moučky, krevní plasma, hydrolyzáty ze střev apod.
Největší problém je u selat v kategorii 6 - 14 kg. Rybí moučka je nahrazována mléčnými a rostlinnými proteiny (z brambor, sóji, hrachu, pšenice) různě ošetřenými a kvasnicemi.U starších kategorií selat se jedná o problém ceny u těchto surovin, které se velmi zvýšily. Proto jsou hlavní složkou pšenice a její odpady, hrách, sójové boby, melasa. Do 25 kg jsou používány specifické enzymy na pšenici,
hrách, ječmen a melasa (snazší granulace). Ve výkrmu a u prasnic se zrušení MKM nijak neprojevilo, CCPA ji nepoužívalo z vlastního rozhodnutí od roku 1996.
Ing. Václav Brynda, VVS Verměřovice
VVS Verměřovice tak jako ostatní dodavatelé doplňků pro výrobu krmných směsí a krmiv vůbec samozřejmě svým zákazníkům poskytuje nejen výrobek ale I zootechnický případně veterinárnědiagnostický servis. Proto samozřejmě řešíme spolu se svými zákazníky problém dávkování případně i kontaminace savčími tkáněmi.
Pokud jde o receptury bez použití masokostních mouček (dále již MKM) pro monogastry, tak po počátečních obavách, musím říci, že výsledky dosahované s použitím těchto receptur nejsou ani zdaleka tak špatné. Nyní konkrétně: Při použití receptur s vyřazením MKM se výrazně snižuje úhyn a v závislosti na tom se snižuje konverze. Snížení úhynu je způsobeno dle mého názoru tím, že MKM vyráběné v tuzemsku byly vyráběny vždy při vysokých teplotách (více než 133 o C) a tím docházelo pochopitelně k nadměrné degradaci proteinů. Tudíž teoretické hodnoty o využitelnosti proteinu, nebyly vždy v souladu s realitou. Zároveň je třeba zdůraznit, že se mohou v MKM vyskytovat zbytky trávenin ze střev, které obsahují patogeny a někdy i rezidua antibiotik. Pokud budeme respektovat v recepturách bez MKM stejné požadavky na úroveň živin, bude cena krmné směsi pochopitelně vyšší. Musíme totiž zařadit více krystalických aminokyselin. Jako náhradu za MKM můžeme použít mimo finisherů zvýšenou dávku rybí moučky, u drůbeže krevní moučku, či obecně kvasnice. Jestliže
ale se prokázalo, že výsledky bez MKM jsou lepší, je tudíž možné lehce snížit živinové požadavky (lehce snížit celkový protein, zachovat hladinu aminokyselin, s citem snížit energii a ostatní živiny nechat na stejné úrovni) a tím dosáhnout stejných výsledků přírůstků a konverze jako v opačném případě. Snad jen z netradičních ukazatelů je třeba věnovat mírnou pozornost argininu (u drůbeže).
V případě, že se chovatel rozhodne nepoužívat žádnou živočišnou moučku, je možná náhrada v různých formách vysoce proteinově bohatých krmiv.Např. lze uvést gluteny, proteinové koncentráty a izoláty, ale i jiné formy extrahovaných šrotů. Tehdy ale se cena krmné směsi poměrně výrazně zvýší. Na závěr tedy lze říci, že obecně lze efektivně vyrábět krmiva bez použití MKM, ale zejména v mladých kategoriích monogastrů má rybí moučka I dnes nezastupitelnou roli.
Doc. Ing. Zdeněk Frydrych, CSc, BIOFAKTORY PRAHA, s. r. o.
1. K prvnímu dotazu považujeme za nutné nejprve poznamenat, že používání masokostní moučky (MKM) nebo dokonce rybí moučky (RM) v krmných směsích pro monogastrická zvířata není v současné době zakázáno. Na přímý dotaz adresovaný generálnímu řediteli SVS Dr. Holejšovskému na semináři v Praze, zda by, např. z etických důvodů, mohlo dojít k zákazu používání rybí moučky v těchto směsích, byla dána jasná odpověď, „ne“. Podle nás je velmi nešťastné, že na stránkách Krmivářství probíhá anketa, která a priori dává sestavování krmných směsí bez živočišných komponent pro monogastrická zvířata do souvislosti s výskytem BSE, resp. k sestavování takových směsí přímo vybízí. Ve spolupráci s celou řadou výrobců krmných směsí běžně sestavujeme krmné směsi pro monogastrická zvířata bez surovin živočišného původu, ale z úplně jiných důvodů než je výskyt BSE. Těmito důvody jsou dostupnost surovin a jejich cena. Pokud jde o MKM, možnosti jejího použití jsme, kvůli nestandardnosti, považovali vždy za omezené a do některých krmných směsí (např. pro selata) jsme ji vůbec nezařazovali. V případě rybí moučky se však jedná o vysoce kvalitní surovinu jak z hlediska obsahu živin, tak jejich stravitelnosti. I při jejím vypuštění z krmných směsí však jsou k dispozici další krmiva, pomocí kterých lze dosáhnout požadovaného obsahu živin i v těch nejkoncentrovanějších krmných směsích pro prasata a drůbež. Výskyt BSE by tudíž neměl sloužit k umělému vyvolávání problému, který po odborné stránce problémem není. (Zajímavé v tomto směru je sdělení P. Besta publikované v květnovém čísle časopisu Feed International. Sdělení upozorňuje na to, že v Dánsku se, v souvislosti se zákazem antibiotických stimulátorů růstu, doporučuje zvýšit obsah rybí moučky v krmných směsích pro odstav selat na úkor sóji).
2. Druhý dotaz je formulován tak, jako by v základní výživářské rovnici figurovala na její levé straně potřeba krmiv a nikoliv potřeba živin a na pravé straně příjem krmiv a nikoliv příjem živin. Živočišné moučky, stejně jako některé další suroviny živočisného původu jako např. kafilerní tuk nebo krevní moučka patří mezi nejčastěji používané komponenty krmných směsí pro monogastrická zvířata a také se na ně jako na ostatní komponenty pohlíží. Důvodem pro jejich použití není specifický požadavek zvířete na tyto suroviny nebo na živočišnou bílkovinu jako takovou. Důvodem je pouze příznivá cena živin, které jsou v nich obsaženy. Pokud se cena změní a živiny se stanou drahými, daná surovina se z krmné směsi vypustí. Nejde ovšem o žádný manuální proces výměny, při kterém by si tvůrce receptury kladl otázku „tak, co za co“, ale o optimalizační proces, který za něj provede každý „slušnější“ software. Jednotlivé živiny jsou totiž ze všech zdrojů stejné (lyzin obsažený v MKM je stejný jako lyzin obsažený v sóji) a důležité je pouze naplnit těmito živinami denní potřebu zvířete za co nejnižší cenu. Ten, kdo krmné směsi optimalizuje, si však musí být vědom toho, že některé suroviny obsahují antinutriční látky a musí proto zvažovat jejich maximální podíl v krmné směsi. To se týká zejména rostlinných surovin, a proto je to jedno z rizik při tvorbě krmných směsí bez živočišných bílkovin. Další problém, se kterým je potřeba se při optimalizaci vyrovnat, je rozdílná stravitelnost živin z různých surovin. To platí především o aminokyselinách a fosforu, proto je nutné při sestavování krmných směsí bez živočišných mouček kalkulovat se stravitelnými aminokyselinami a stravitelným fosforem. Uvedené zásady by však měl každý pracovník, který optimalizaci provádí znát.
3. Jak jsme již výše uvedli, krmné směsi bez živočišných bílkovin běžně sestavujeme a dosahujeme s nimi výsledků, které jsou srovnatelné s výsledky dosahovanými u standardních krmných směsí. Jediný vážnější problém, se kterým se setkáváme, je zvýšení ceny krmných směsí. Toto zvýšení je dáno jednak tím, že kvalitní bílkovinná krmiva rostlinného původu jsou relativně drahá a dále tím, že vypuštěním živočišných mouček ze zadání optimalizace se omezuje počet vzájemných kombinací jednotlivých surovin pro dosažení požadované úrovně živin v krmné směsi. Občas se vyskytuje otázka, zda u krmných směsí bez živočišných bílkovin není nutné zvyšovat fortifikaci krmných směsí specificky účinnými látkami, zejména vitaminy. Sortiment premixů naší společnosti je však sestaven tak, aby zajistil dostatečný přísun specificky účinných látek organismu zvířete bez ohledu na surovinové složení směsi.
Jako příklad úspěšného použití krmných směsí bez živočišných bílkovin uvádíme výsledky terénního testu na krůtách, které jsou z hlediska požadavků na příjem kvalitních bílkovin jednou z nejnáročnějších kategorií.
V průběhu testu bylo použito 5 krmných směsí na bázi rostlinných komponent (fázování v týdnech – 0-3, 4-6, 7-9, 10-12, 13-konec výkrmu).
Krůty (krůtičky hybrida NICHOLAS) byly vyskladněny ve 14. týdnu stáří (výkrm kratší o 9 dnů než je běžné) při porážkové hmotnosti 9,55 kg.
Konverze krmiva činila 1,99 kg. Průměrná cena krmných směsí byla 9 570,- Kč/t a náklady na krmiva vynaložené na 1 kg přírůstku 19,02 Kč.
Při jatečném rozboru byly zjištěny následující parametry (v % hmotnosti):
Celková výtěžnost 79
Prsní sval 21,03
Horní stehno 13,23
Spodní stehno 9,83
Dosažené výsledky svědčí o velice dobré kvalitě použitých krmných směsí.
Ing.Jiří Brožík, Guyokrma spol. s r.o.
V současné době připravujeme receptury jak s živočišnými tak i bez živočišných mouček, vše záleží na konkrétní situaci a požadavcích výrobce krmných směsí.
Receptury pro monogastry, zejména pro drůbež připravujeme za použití živočišných mouček. Co se týká používaného množství v krmných směsích, došlo zde k výraznému snížení při zařazení těchto surovin.
Máme připravené receptury pro veškeré kategorie hospodářských zvířat bez živočišných mouček, ale za situace, kdy se tyto moučky mohou stále zkrmovat není zde takový tlak na jejich vyřazení.
Na téma „Výživa drůbeže bez použití živočišných mouček“ jsme pořádali seminář, kde vystoupil specialista na výživu zvířat společnosti EVIALIS Didier Grastilleur, který shrnul poznatky z výroby krmných směsí bez použití živočišných mouček (společnost EVIALIS nepoužívá živočišné moučky již od roku 1996).
Na Váš dotaz ohledně nepoužívání rybích mouček musím konstatovat, že zejména ve výživě selat mají velkou a nezastupitelnou roli kvalitní rybí moučky jako zdroj vysoce stravitelných aminokyselin. Samozřejmě, že se dají tyto směsi vyrábět bez této suroviny, ale zásadním způsobem se to projeví v dosahované užitkovosti u této kategorie. Tuto změnu by chovatelé pocítili zejména v ekonomických parametrech odchovu selat.
K otázce nahrazování živočišných mouček.
Jedná se zejména o využití více surovin, kterými jsou zdroje bílkovin v recepturách krmných směsí. Důležité je udržet stejnou hladinu aminokyselin, která se mění při vyřazení živočišných mouček.
Využíváme celé řady aditiv jakými jsou např. enzymy, které zvyšují stravitelnost a snižují viskozitu krmiva. Velký vliv je kladen na minerální výživu, kdy do popředí vstupuje fytáza, jako prostředek uvolnění přírodního fytátového fosforu. Dále je nutné se zmínit o aditivech, které se vyskytují převážně nebo výhradně v živočišných produktech jakými jsou např. taurin, karnitin, které se jeví výhodné zařazovat vybraným kategoriím zvířat do receptur krmných směsí bez použití živočišných mouček.
Pokud se týká dosahovaných výsledků, provedli jsme v Mezinárodní testační stanici drůbeže v Ústrašicích srovnávací pokus výkrmu kuřat bez použití masokostních mouček (tento pokus budeme prezentovat v příštím čísle Krmivářství).
Zobecnit dosahované výsledky v praxi je problematické, neboť každá kategorie zejména drůbeže reaguje odlišně. Přesto jako závěr můžeme konstatovat že :
Krmiva bez živočišných mouček mohou způsobit :
- pokles nebo proměnlivý příjem krmiva
- zvýšenou spotřebu vody (zhoršená kvalita podestýlky, se všemi přidruženými problémy)
- horší kvalitu jatečného těla (nižší výtěžnost)
- zhoršené parametry reprodukce
