Anketa: Výživa vysokoprodukčních dojnic

Zeptali jsme se několika praktických výživářů působících v Česku, jaké jsou současné trendy ve výživě vysokoprodukčních dojnic a jak klimatická změna ovlivňuje jejich práci. Jedním z nich byl i Ing. Petr Brabenec.

Jakou normu pro optimalizaci krmných dávek dojnic upřednostňujete a proč?

Do roku 2022 jsme pro optimalizaci krmných dávek využívali NRC normu. Výpočet krmných dávek probíhal na programech v systému CNCPS. Od roku 2022 využíváme normu NASEM, která navazuje na NRC normu s tím, že upravuje některé hodnoty živin. Pokud bych měl konkrétní, nová norma NASEM upravila hodnoty potřeb energie u kategorie dojnic před otelením, a to jak v koncentraci na kilogram sušiny, tak především v posunu směrem k bachorové degradaci. Dále upravila výpočet pro obsah využitelného proteinu pro dojnici z dřívějšího Me-p (metabolizovatelný protein) na současný výpočet NET – protein. Další významnou změnou je také úprava hodnot stravitelnosti minerálních látek, a to jak makroprvků, tak mikroprvků. V tomto případě se například významně snížila stravitelnost Mg z MgO a naopak se zvýšila stravitelnost Mg z objemných a jadrných krmiv. To platí obdobně také u Ca a dalších mikroprvků, zejména Cu a Zn.  

Bylo dříve náročnější sestavit krmné dávky, nebo je to dnes jednodušší? 

Dnes je situace významně jednodušší. Podle mého názoru je to z následujících důvodů: Programy pro výpočet krmných dávek se stále zdokonalují, včetně automatické optimalizace. A tak stačí jen správně zadat potřeby stravitelnosti a normu. Program automaticky dopočítá krmnou dávku v řádech několika minut. K velkému posunu došlo i na samotných farmách, kde sledují informace o kvalitě a výrobě objemných krmiv. Pozornost se zaměřuje na každodenní sběr dat při výrobě senáží či siláží, včetně obsahu sušiny sklízené hmoty a NIR na řezačkách, což významně přispívá ke zdokonalení výroby objemných krmiv. Výpočet krmných dávek dnes zabere přibližně pět procent času práce na farmě. A tak věnujeme více pozornosti opatřením, která zvýší výkon farmy a zlepší zdraví zvířat a zahrnují například welfare, pracovní postupy, tranzitní období, odchov telat a jalovic atd.

Jak klimatická změna ovlivňuje vaši práci ve výživě vysokoprodukčních dojnic? 

Změna klimatu donutila farmáře investovat do technologií, které udržují požadované mikroklima jak ve stáji, tak na dojírnách a v čekárnách před dojírnami. K minimalizaci rizik teplotního stresu dojnic se tak do stájí instalují výkonné ventilátory, k ohlazování zvířat v čekárnách slouží sprchy. Současně s tím se změnily také pracovní postupy na farmě. Například čerstvé krmivo, respektive TMR se zakládá navečer a veškeré nezbytné zootechnické úkony u krav se časově upravují tak, aby ve stáji bylo více klidu a zvířata tak mohla delší dobu ležet a odpočívat. Na poli jsme ve spolupráci s agronomy provedli několik změn týkajících se výběru plodin pro krmení, například u kukuřice se volí hybridy s vyšší hodnotou FAO (250 a více). Je snaha sklidit a vyrobit co nejvíce senáží během jarního období, než nastanou přísušky, které doprovází zejména červencové a srpnové počasí. K tomu účelu se vysévají například pícní žito, a to jak v monokultuře, tak ve směsi s jílkem, či monokultura srhy, které lze do konce června sklidit i dvakrát. Také se musí věnovat větší pozornost konzervaci ve vztahu k vyšší stabilitě objemu v jámě, aby se omezila druhotná fermentace krmiva a TMR. Například sorbanem draselným a benzoanem sodným pro snížení rizika výskytu plísní a kvasinek v silážích a senážích. Proti zahřátí krmiva ve žlabu se do TMR přidává kyselina propionová a v letních měsících se do krmných dávek více zařazují kvasinky Saccharomyces cerevisiae, pufry, KCO₃.*