Drtivý nástup klonovaného skotu už zřejmě nic nezastaví. Kromě jiného o tom výmluvně svědčí razance, s jakou se do této nové oblasti podnikání prodrala firma Clone International sdružující odborníky z Austrálie a několika asijských zemí. Společnost se stala vlastníkem licence k patentu na klonovací techniku, kterou přišla na svět v roce 1996 ovce Dolly. Tu zatím využívá jen poměrně úzká skupina biotechnologických firem v USA a Velké Británii, z nichž nejznámější je zřejmě americký Geron.
Clone International předpokládá, že během 10 až 20 let dosáhne obchod s klonovaným plemenným skotem impozantního obratu. Odbytiště si bude hledat především v asijských zemích. Čína chová 4,5 milionů kusů holštýnského skotu nevalné genetické úrovně. Přitom ale čínská vláda vyhlásila program, který by měl dramaticky zvýšit spotřebu mléka především u dětí. Čína tedy bude potřebovat kvalitní plemenná zvířata a ta by jí měla naklonovat právě Clone International ve spolupráci s novozélandskou firmou AgResearch. Za potenciálně významné odbytiště klonovaných plemenných zvířat považují zástupci těchto firem také Indii a Bangladéš.
Banka pro „zmrtvýchvstání“ plemeníků
První klonovaná telata se už v Clone International narodila a další by měla prozatím přibývat tempem jedno nové klonované tele každé dva měsíce. Krávy zabřezlé po přenosu klonovaných embryí jsou toho zárukou. Firma hodlá klonovat špičková australská zvířata a chce při jejich prodeji do zahraničí těžit z faktu, že nákazová situace na tomto kontinentu je výrazně příznivější než v jiných částech světa.
Australané doufají, že si získají zákazníky také příznivou cenou. V současnosti dokážou pořídit klonovaného špičkového býka zhruba za 100 000 amerických dolarů, což je asi desetina nákladů spojených s nákupem originálního elitního plemeníka. O ceně klonovaných kopií takového býka na trhu se dá ale zatím jen spekulovat. Producenti klonů počítají s tím, že náklady spojené s klonováním budou v dohledné době prudce klesat a to by umožnilo prodejní cenu zvířat snížit.
Současné problémy se slintavkou a kulhavkou inspirovaly Australany k vytvoření banky buněk vynikajících plemeníků. Z těch by bylo možné v případě potřeby (např. při nuceném utracení plemeníka v důsledku nákazy) zvíře znovu naklonovat. Vyhlídka na takové „zmrtvýchvstání“ je pro řadu chovatelů skutečně lákavá.
„Jsem si jistý, že Britové by byli rádi, kdyby si takovou banku vytvořili ještě před tím, než se jejich zemí přehnala slintavka,“ řekl ředitel Clone International Richard Fry.
Zachráněný skot z Enderby
Novozélanďané a Australané nejsou na poli biotechnologií žádní začátečníci a dosáhli při klonování hospodářských zvířat řady významných úspěchů. Novozélandským vědcům se například podařilo naklonovat divoký skot obývající novozélandský ostrov Enderby. Tato populace vznikla před více než stoletím z dobytka, jenž se zachránil po ztroskotání lodi. Skot z ostrova Enderby vykazuje pozoruhodnou odolnost k některým chorobám a nepříznivým podmínkám. Poslední divoká kráva, která na Enderby ještě žila, už ale byla neplodná a nebylo možné od ní očekávat potomky. Unikátní genofond skotu z Enderby byl zachráněn jen díky tomu, že vědci poslední krávu naklonovali.
Navzdory těmto nezpochybnitelným přínosům narážejí plány společnosti Clone International v Austrálii i na Novém Zélandě na ostrou kritiku odpůrců biotechnologií. Ti poukazují především na riziko zúžení genetické rozmanitosti populace skotu, v které bude ke šlechtění použito klonování. Právě záchrana genofondu skotu z Enderby ale usvědčuje odpůrce klonování z omylu. Bez použití nejmodernějších biotechnologií by byla unikátní genetická kombinace tohoto skotu nenávratně ztracena.
Odpůrci klonování mají v Austrálii i na Novém Zélandu velmi vlivnou pozici a nejednou zhatili plány biotechnologů. Na Novém Zélandu byli například vědci donuceni po spletitých soudních sporech přerušit březost krav, kterým byla přenesena embrya podrobená genetické manipulaci.
Klonovaní koně
K nejambicióznějším plánům Clone International patří záměr naklonovat koně. To se zatím nikomu na světě nepodařilo. Australané hodlají přivést na svět první klonovaná hříbata do pěti let.
Richard Fry k tomu říká: „Většina lidí se domnívá, že hodláme vyrobit padesátku Phar Lapů, ale to je nesmysl. Klonování lze provést jen ze živých buněk a Phar Lap, legendární australský kůň ze třicátých let, je dávno po smrti. Klonování koní je zpropadeně těžké, ale my si myslíme, že má před sebou velkou budoucnost.“
V kontejnerech s tekutým dusíkem už má Clone International zamraženy buňky některých vynikajících koní, kromě jiných i slavného australského klusáka Gammalita. Tento třiadvacetiletý hřebec dominoval na australských a novozélandských drahách počátkem osmdesátých let. Při 181 startech dosáhl 94 vítězství a 53 umístění a získal na cenách 1 400 000 dolarů. Představa, že se v dohledné budoucnosti bude prohánět po klusáckých drahách šampión stejného kalibru je jistě lákavá.
Otevřenou otázkou ale zůstává, zda budou klonovaní koně vůbec vpuštěni na dostihové dráhy či dokonce do plemenitby. V chovu plnokrevníka o tom lze vážně pochybovat. Svědčí o tom zkušenosti s hříbaty získanými „oplozením ve zkumavce“, která přivedli na svět před několika lety vědci z australské Monash University a kterým byl odepřen zápis do plemenných knih. V tom jsou australští chovatelé koní dosti konzervativní.
