Bakterie Salmonella a Campylobacter u drůbeže

Bakterie rodů Salmonella a Campylobacter patří mezi původce zoonóz, respektive způsobují onemocnění přenosné ze zvířat na člověka. Je proto na místě dodržovat legislativou nařízená opatření minimalizující rizika výskytu zmiňovaných patogenních druhů bakterií, a to včetně monitoringu, který je povinný jak v chovech, tak v jateckých provozech.

Například v chovech drůbeže se výskyt salmonel monitoruje na úrovni primární produkce, respektive v chovech a dále na drůbežích porážkách. Naproti tomu přítomnost bakterie rodu Campylobacter se kontroluje na drůbežích jatkách, kde se dlouhodobě sledují ve slepých střevech brojlerů a od letošního roku nově i na jejich jatečně opracovaných tělech.
„Výskyt salmonel v chovech drůbeže je sledován v rámci národních programů tlumení salmonel v reprodukčních chovech kura domácího, v chovech nosnic s produkcí konzumních vajec a ve výkrmech krůt a brojlerů. Monitoring je zde založen na pravidelném bakteriologickém vyšetření vzorků trusu, které jsou odebírány podle harmonogramů stanovených pro jednotlivé kategorie drůbeže evropskou legislativou. Pro účely vyhodnocení výsledků monitoringu se zvlášť stanovuje pro jednotlivé kategorie drůbeže zahrnuté v programu kromě celkové prevalence Salmonella spp. rovněž prevalence tzv. „sledovaných sérotypů“ salmonel. Jde o sérotypy s významem pro lidské zdraví. Pro programy ve výkrmech a chovech nosnic pro produkci konzumních vajec jsou sledovanými sérotypy Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium. Pro reprodukční chovy kura domácího do sledovaných sérotypů patří navíc ještě Salmonella Infantis, Salmonella Hadar a Salmonella Virchow,“ píše ve svém článku MVDr. Milada Dubská ze Státní veterinární správy.
V souladu s evropskou legislativou musí nově od 1. 1. 2018 provozovatelé jatek zajistit vyšetření jatečně upravených těl brojlerů nejen na salmonely, ale také na kampylobaktery. Provozovatelé odebírají každý týden pět vzorků kůží z krků z jednoho náhodně vybraného hejna.
„Státní veterinární správa zahrnula vyšetření na kampylobaktera do povinných diagnostických úkonů hrazených ze státního rozpočtu uvedených v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Náklady na vyšetření jsou tak hrazeny všem provozovatelům, kteří posílají vzorky do Státního veterinárního ústavu Praha, Státního veterinárního ústavu Olomouc a Státního veterinárního ústavu Jihlava. Celkem bylo za první čtvrtletí roku 2018 odebráno a vyšetřeno 900 vzorků, z nichž jich celkem 320 nevyhovělo, zbývajících 580 vyhovělo legislativnímu limitu (1000 KTJ/g),“ píše se dále v článku, jehož celé znění najdete v červencovém čísle časopisu Náš chov.*