Umělé oplodnění bylo první technologií asistované reprodukce, která byla komerčně použita pro genetické zlepšení zvířat již v polovině 19. století. Inseminace se stala základem pro šlechtitelské zásahy, jako jsou programy synchronizace říje včetně časované inseminace, přenos embryí, produkce embryí in vitro (IVP), použití sexovaného spermatu, klonování a tvorbu transgenních zvířat. Inseminace se stala zejména u mléčného skotu rutinní metodou.
Umělá inseminace představuje nejúspěšnější sofistikovaný program chovu zvířat, který byl kdy realizován za účelem zlepšení kvality, produktivity a reprodukčního zdraví mléčného skotu a dalších hospodářských zvířat.
Současné techniky AI se drasticky zlepšily s vývojem technologií k hodnocení spermatu, ředění spermatu a metod pro jeho zmrazení. Umělá inseminace byla označována jako "biotechnologie s největším dopadem na genetické zlepšení mléčného skotu".
Technologie vícenásobné ovulace a přenosu embryí (MOET), se používá ke zvýšení reprodukční intenzity vynikajících plemenic. Elitní plemenici jsou podávány hormony s aktivitou podobnou FSH, které vyvolávají superovulaci. Superovulovaná plemenice je inseminována a poté je její děloha vypláchnuta zhruba 7. den po inseminaci, aby se získala embrya. Kvalitní embrya jsou buď zmrazená a konzervovaná pro budoucí transfer, nebo čerstvá přenášena do připravených příjemkyň.
Pokročilejší reprodukční technologií je metoda ovum pick-up a in vitro embryo production (OPU-IVEP). Pomocí této technologie jsou embrya produkována v podmínkách in vitro, tj. uvnitř laboratoře namísto v děloze. Během OPU-IVEP jsou oocyty odsávány z ovariálních folikulů nechirurgicky aspiračním zařízením přes vaginální stěnu. Vybrané oocyty se promyjí a inkubují uvnitř specializovaného inkubátoru, kde dochází k in vitro zrání (IVM). Zralé oocyty se inkubují se spermiemi v médiu pro oplodnění in vitro, jde o tzv. in vitro fertilizaci (IVF). Výsledné zygoty jsou inkubované v po dobu sedmi dnů od IVF. Podobně jako u tradičních programů transferu embryí se kvalita embryí hodnotí pod mikroskopem a kvalitní embrya jsou buď zmrazena, nebo přenesena do vhodných příjemkyň.
Využitím sexovaného spermatu mohou chovatelé mléčného skotu produkovat potomstvo požadovaného pohlaví, tedy jalovičky. Plný potenciál této technologie lze ocenit v kombinaci s IVF pro produkci sexovaných embryí, protože oocyty mohou být oplodněny jednopohlavními dávkami spermatu.
Ve snaze zlepšit četné znaky genomickým výběrem má zásadní význam znalost vztahů mezi informacemi o genomu a fenotypovými kritérii. Podobně kvůli silným vztahům mezi růstem a zráním oocytů a následným embryonálním vývojem, mohou být programy zaměřené na studium vazeb mezi růstem folikulů, kvalitou oocytů a přítomností genomických markerů pomocí proteomiky, lipidomiky a metabolomiky pro nalezení nových markerů plodnosti zvláště vhodné. Je zřejmé, že vznik nových metod genomické selekce činí všechna zlepšení související s produkcí embryí in vivo nebo in vitro a dalšími technikami zajímavými pro chovatelské organizace a společnosti, které chtějí co nejvíce využívat výhod právě genomické selekce.
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2023.
