23.11.2006 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bez iluzí o komoditě vepřové maso

Trendy ve vývoji produkce a spotřeby vepřového masa včetně odhadu do roku 2013 byly hlavním důvodem setkání domácích producentů ve Větrném Jeníkově. Výsledkem spolupráce pořadatelů a odborníků z ministerstva zemědělství, Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a Výzkumného ústavu živočišné výroby je i vydání marketingové studie na stejné téma.

Akci zorganizovalo národní odbytové družstvo Centroodbyt společně se Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Agrární komorou ČR, Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.

Výroba nám nestačí

Produkce vepřového masa v České republice trvale nedosahuje úrovně jeho spotřeby, to je jedno ze základních konstatování studie. Soběstačnost podle tohoto ukazatele v roce 2005 byla jen 80,7 %, pokud kalkulujeme s živou hmotností prasat.
Se stejným faktem argumentovala i Situační a výhledová zpráva MZe z letošního srpna, která poukázala na důsledky snižování stavů prasat (včetně prasnic základního stáda) a rostoucího dovozu jak živých zvířat (především selat), tak masa k nám.
Nová studie odhaduje tržní produkci, stavy zvířat a ceny zemědělských výrobců v příštích sedmi letech. Autoři ale současně upozorňují na to, že předpokládaný vývoj komodity může být modifikován nezávisle proměnnými vlivy, včetně kurzu koruny k euru.

Nahoru a dolů

Podíl chovu prasat na hrubé zemědělské produkci ČR dosáhl loni 10 %. Jedno z nejvýznamnějších a tradičních odvětví živočišné výroby (na které se podílelo z 25,3 %) je současně velmi specifické a vyznačuje se především vysokou mírou kolísání cen.
Podstatně je ovlivňují nepředvídatelné faktory jako choroby zvířat (BSE, ptačí chřipka, katarální horečka přežvýkavců, mor prasat) a výkyvy počasí i relativně krátký generační interval. Dobře známá je „cenová cyklická sinusoida“: příznivá cena jatečných prasat vede ke zvýšení stavu prasat ve výkrmu a to zase k jejich přebytečné nabídce. Zpracovatelé reagují následným poklesem ceny nakupovaných zvířat. Proto dojde k regulaci stavů a snížení objemu nabízené suroviny. Zvýšená poptávka po ní se opět projeví vzestupem ceny.
Česká republika podle údajů FAO Statistical Database loni chovala celkem 2,89 milionu kusů prasat (1,9 % stavu EU), tedy 105 kusů na 100 hektarů orné půdy (67 % průměru EU) a celková výroba vepřového byla 381 000 tun jatečně upravených těl (1,8 % výroby EU). Na jeden kus prasete vyprodukovala ČR 132 kg masa (94 % průměru EU) a na jeden hektar orné půdy 138 kg (63 % průměru EU). Na jednoho obyvatele ČR vyrobili čeští producenti 37 kg vepřového (81 % průměru EU), přičemž každý z nás zkonzumoval 41,7 kg.
Stavy prasat klesly v ČR během období 1995 až 2005 o 25,6 %, stavy prasnic o 21,3 %. Jako pozitivní skutečnost vidí autoři studie nárůst průměrných stavů prasnic během loňského roku a tedy předpoklad celkově vyššího počtu narozených a odchovaných selat pro další výkrm. Parametry užitkovosti, tedy průměrný počet narozených a odchovaných selat na jednu prasnici se přitom v posledních deseti letech zlepšily, ale současně se zvýšil i procentický úhyn selat.
Předpověď výzkumu

Objem výroby vepřového je limitován nejen úrovní poptávky na českém trhu, ale také schopností producentů a zpracovatelů konkurovat na zahraničních trzích. Výsledek v praxi? Celková domácí produkce a tržní produkce masa se za posledních pět let snížily o 19,2 resp. 17,4 %.
Výraznější růst spotřeby vepřového v ČR v následujícím období očekávat nelze, zatímco u vývoje záporného salda zahraničního obchodu jsou prognózy právě opačné. Potvrzuje je již vzpomínaný sílící import živých zvířat a masa (zejména jeho levnějších partií pro zpracování do výrobků) podpořený mimo jiné dovozem tuku, konzerv a jiných přípravků z vepřového
Výzkumný ústav zemědělské výroby Praha (VÚZE) odhadl vývoj v komoditě do roku 2013 pomocí dvou metod. Podle první z nich by cena zemědělských výrobců jatečných prasat tříd SEU dosáhla maxima v roce 2010 – a to 34,27 Kč za kilogram živé hmotnosti. V následujících třech letech by se podle VÚZE pohybovala „na trati“ 32,32 Kč – 31,16 Kč – 33,10 Kč. Druhou metodou byl určen vrchol ještě o rok dříve, úroveň ceny je však v tomto případě nižší (31,70 Kč). Pro srovnání dodejme, že v roce 2005 platili v ČR zpracovatelé výrobcům průměrně 32,50 Kč za kilogram.
Předpověď vývoje domácí tržní produkce vepřového vyšla VÚZE při použití obou zmíněných metod stejně: do roku 2013 bude klesat.

Cesty k rentabilitě

Marketingová studie končí logicky – hledáním cesty ke zvýšení rentability odvětví.
„K ní je třeba se dostat přes snižování vlastních nákladů a to bude v současnosti prakticky nemožné bez investic. Další možností je dosažení optimálního složení partií dodávaných jatečných zvířat, hmotnostně vyrovnaných prasat s vysokým podílem libového masa. Zlepšit rentabilitu ovlivňováním vyhlašované ceny může být kontraproduktivní, protože její pohyb nad úroveň v sousedních státech by udělal dovoz do ČR ještě atraktivnější. Následovala by nízká poptávka po domácí produkci spojená s poklesem ceny na jatkách i stavů zvířat v chovech,“ tvrdí autoři.
Konkurenceschopnost českých producentů by pozitivně ovlivnila v první řadě strukturální přestavba odvětví (mít k dispozici farmy s ustajovací kapacitou nejméně 400 prasnic a 2000 kusů prasat ve výkrmu), propojení malých chovů s výrobci masných specialit, zvýšení odchovu selat na prasnici a rok (blížící se k 25 kusům, za současné přísné regulace nákladů) a zvýšení produktivity práce (maximálně 14 hodin na prasnici a rok a 1,1 hodiny na ustajovací místo ročně).
„Vedle toho by bylo vhodné prosazovat na úrovni státních orgánů i sdružení producentů propagační akce s cílem zafixovat u českých konzumentů preferenci spotřeby vepřového domácí provenience,“ píše se ve studiu dál. „K vyššímu množství i kvalitě produkce by přispělo zvýšení průměrné porážkové hmotnosti prasat a s tím by souvisela také novelizace klasifikační masky ve prospěch tohoto trendu.“
Cílem obchodního zájmu by měly být především Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Itálie, Řecko, Slovinsko, Chorvatsko a Německo, ale „uvažovat je třeba i o Číně s akcentem na vývoz plemenného materiálu.“

Tajné podpory?

Chov prasat není v rámci společné organizace trhu Evropské unie regulován – neexistují tedy žádná omezení početních stavů ani produkční kvóty – a z rozpočtu EU není dotován.
„Vlády mnoha zemí ale netarifními dokumenty (jakými jsou veterinární a fytosanitární bariéry, ochrana duševního vlastnictví nebo označení původu zboží) a novými, netradičními a především těžko prokazatelnými formami podpor domácích subjektů zvýhodňují jejich konkurenceschopnost,“ říká Ing. Pavel Krejčík, CSc., ředitel Centroodbytu. „Do cenových přehledů ovšem nejsou tyto podpory zahrnuty. Z uvedených důvodů jsou ekonomické podmínky producentů prasat v EU srovnatelné jen do jisté míry.“

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down