Při odstavu působí na selata značná dávka stresu, a to nejenom v důsledku ztráty kontaktu mláďat s matkou. Přechod z vysoce stravitelného mateřského mléka na potravu s úplně jinou texturou, vůní a složením může u odstavených selat způsobit vážný nutriční stres. Hlavní příčinou je omezený příjem krmiva selaty, nižší příjem živin a energie. To vede nejenom ke snížení přírůstku hmotnosti, ale také ke změnám v trávicím traktu selat.
Odstav představuje pro mláďata stresující období, a to nejenom kvůli ztrátě kontaktu s matkou a změně krmné dávky, ale často také v důsledku změny prostředí a přítomnosti dalších, cizích mláďat. V souvislosti s tím dochází u většiny mláďat k omezenému příjmu krmiva, což jim zrovna neprospívá. Omezený příjem energie a živin vede nejenom k poklesu denních přírůstků hmotnosti, ale nezřídka i k dalším problémům – ať už v trávicím systému selat nebo u imunitních funkcí.
Na základě výsledků experimentů vědci dospěli k závěru, že přikrmování selat mléčným nápojem během jedenácti dnů po odstavu, přičemž je jim zároveň podáváno suché, peletované krmivo, vedlo ke zvýšení příjmu sušiny a tím pádem i přírůstků. To může mít pravděpodobně největší přínos pro menší selata, která bývají v hierarchii skupiny níže, bývají „šikanována“ většími selaty, omezována v přístupu ke krmivu a náchylnější vůči zdravotním problémům. Zvýšení příjmu krmiva v časném období po odstavu by také mohlo mít praktický význam při podávání bioaktivních sloučenin, která pomáhají udržet trávicí trakt selat v dobré kondici během kritického období odstavu. Přikrmování odstavených selat, a to po dobu aspoň čtyř dnů po odstavu, pomohlo zlepšit strukturu střevní výstelky a aktivitu střevních enzymů. Takto přikrmovaná selata by díky tomu měla být lépe připravena na to, aby se efektivněji vypořádala s metabolickými problémy, které bývají spojeny s obdobím odstavu.
jež si bylo možné z této a řady dalších prezentací odnést.
Avšak v reálu se takto vysokých přírůstků dosáhlo pouze v případě umělého odchovu selat. V běžných podmínkách komerční produkce se průměrné přírůstky pohybují na podstatně nižší úrovni. Jestliže má chovatel štěstí, že odstavuje selata s hmotností 8 kg, jde o průměrné přírůstky na úrovni 240–270 gramů za den. Nicméně existují i možnosti, jak v komerčních chovech dosáhnout navýšení průměrných denních přírůstků, např. podáváním doplňkového, tzv. creep krmiva pro kojená selata.
Podle vědců předkládání tzv. creep krmiva selatům neredukuje ztrátu hmotnosti prasnice během laktace ani nepomáhá ke zkrácení inseminačního intervalu. Pozitivní vliv creep krmiva se tak výrazněji projevuje čistě na straně kojeného selete, protože podle vědců každý 1 kg creep krmiva spotřebovaný vrhem zvýší jeho hmotnost při odstavu o 2 kg. Takže podle nich jednoznačně stojí za to, aby se zvýšený příjem creep krmiva u kojených selat podporoval.
V posledním týdnu před odstavem spotřebují selata 60–80 % nabídnutého creep krmiva. Jestliže ale probíhá odstav selat ve věku nižším než 25 dní, pak mívá creep krmivo jen velmi malý přínos. Krom toho nejsou všechna selata ve vrhu stejně nadšenými konzumenty creep krmiva, přičemž větší podíl ochotných konzumentů se nachází mezi menšími selaty ve vrhu. Vysvětlení tohoto jevu není nijak složité: těžší a průbojnější selata získají více mléka od matky, zatímco ta menší s větší pravděpodobností začnou využívat creep krmivo, které je jim nabídnuto jako příkrm. Po odstavu se objevuje další „fenomén“, který má opět velmi prosté vysvětlení. Ta „menší“ selata, která jsou ale zvyklá na konzumaci creep krmiva, vykazují v období po odstavu menší výkyvy v přírůstcích hmotnosti.
Pokud jde o formu krmiva, existuje stále více důkazů, že průměr pelet může ovlivnit příjem creep krmiva. Pro vědce bylo překvapivým zjištěním, že větší pelety (10–12 mm) vedly k vyšší konzumaci creep krmiva a lepším přírůstkům po odstavu než častěji užívané malé pelety (<2 mm). Podle jejich slov to určitě stojí za další prozkoumání.
k přikrmování kojených selat měla používat krmná směs s vysokou koncentrací živin a energie a vysokým podílem mléka. Zároveň by se stejná krmná směs měla selatům podávat také v období bezprostředně po odstavu, čímž se podpoří nejen dobrý příjem creep krmiva, ale též větší podíl ochotných konzumentů a následně i vyšší přírůstky selat po odstavu. Pokud jde o využití různých ochucovadel v creep krmivu, tak ta podle vědců nezvýšila příjem krmiva ani nevedla k tomu, že by se zvětšil podíl selat, která toto krmivo ochotněji konzumovala.
Dodržováním těchto doporučení by se měl podpořit vyšší příjem krmiva, vytvořit větší podíl ochotných konzumentů, dosáhnout vyšší hmotnosti při odstavu a vyšší intenzity růstu selat po odstavu.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2024.*
