Krmivářský průmysl a farmáři volají po hodnocení dopadů cílů EU – strategií „Biodiverzita“ a „Z farmy na vidličku“ (F2F). FEFAC a další zástupci dodavatelského řetězce potravin a krmiv přivítali zveřejnění nových strategií Evropskou komisí, ale zároveň zdůrazňují své obavy z jistých aspektů těchto projektů.
Výkonný úředník EU řekl, že tyto dvě strategie zveřejněné ve středu 20. května, jsou vzájemně se podporující a slučující farmáře, podnikatele a spotřebitele pro společnou práci ve prospěch konkurenčně udržitelné budoucnosti.
„V souladu s evropskou zelenou dohodou navrhujeme ambiciózní akce a závazky EU k zastavení ztráty biodiverzity v Evropě a celosvětově, a transformaci našich potravních systémů v celosvětové standardy konkurenční udržitelnosti, ochraně zdraví lidstva a planety, stejně tak jako živobytí všech aktérů v hodnotovém řetězci potravin,“ zveřejnila Komise EU.
Středem strategie „Biodiverzita EU pro rok 2030“ je závazek ochránit 30 % země a moří EU do roku 2030 a prosadit a podpořit tento cíl celosvětově. FEFAC reagoval, že podporuje vůli Komise EU posílit bezpečnost potravin jak na světové, tak evropské úrovni a odolnost zemědělství EU a potravních systémů v jejím sdělení o strategii „Z farmy na vidličku“ (F2F) a „Biodiverzita“.
Tento zástupce krmivářského průmyslu EU sdělil, že plně souhlasí s analýzou Komise, která hovoří o ústřední úloze Společné zemědělské politiky (SZP) jako klíčového mechanismu předávání politiky k zajištění bezpečných, udržitelných a dosažitelných potravin pro spotřebitele.
Hodnocení dopadu, potravinová udržitelnost
FEFAC nicméně nastínil, jak je hluboce znepokojen možným nežádoucím dopadem některých klíčových politických orientací začleněných ve strategiích F2F a „Biodiverzita“, stanovujících konfliktní cíle, které vlastně mohou snížit produkční kapacitu potravin unie.
Zdůraznil důležitost důkladného vstupního hodnocení dopadu před jakýmikoliv specifickými legislativními opatřeními v souladu s postupy lepšího regulování. „Věříme, že tento přístup je zásadní při zajištění konzistence politiky v EU a národní úrovni, zvláště pokud jde o záměr EU zvýšit výrobu a konkurenceschopnost domácích bílkovinných zdrojů.“
F2F strategie Komise v oddíle o udržitelné stravě hovoří o tom, jak neblaze kritický je nárůst podílu nadváhy a obezity v EU do roku 2030. Větší přechod k rostlinné stravě s menším množstvím červeného a zpracovaného masa a s větším množstvím ovoce a zeleniny má snížit nejen rizika život ohrožujících chorob, ale také dopadu potravních systémů na životní prostředí.
FEFAC zdůrazňuje, že potravinový systém nemůže být udržitelný bez produkce hospodářských zvířat, díky jejich nezbytné úloze v přeměně nízkohodnotných, člověkem poživatelných krmných surovin, ve vysokohodnotné výživné potraviny pro spotřebitele prostřednictvím mléka, masa a vajec. „Hospodářská zvířata zároveň poskytují vysoce hodnotná organická hnojiva plodinám na orné půdě, čímž z nich dělají klíčovou složku udržitelných potravních systémů založených na principech cirkulárního hospodářství. Úloha krmivářského průmyslu je poskytovat optimální výživu zvířat, snižovat ztráty živin, zlepšovat zdraví a pohodu zvířat a zvyšovat environmentální výkonnost živočišných produkčních systémů prostřednictvím přesných krmných systémů a přijímání nových technologií.“
EU čelí riziku „vyvedení“ své stopy na životním prostředí
Evropští farmáři a zemědělská družstva při reakci na zveřejnění nově přijatých strategií souhlasí s prohlášením FEFACu. Žádají o vyčerpávající vstupní hodnocení dopadu na cíle před tím, než bude zahájena legislativní činnost.
Copa-Cogeca varovala před ohrožováním strategických zájmů EU v bezpečnosti potravin, zemědělské konkurenceschopnosti a příjmů. Lobby farmářů EU řekla během prezentace Komise EU dvou vysoce ambiciózních strategií, že jejich úspěch bude záviset na hospodářích na půdě – na farmářích, vlastnících lesů a družstvech:
„Záměr Komise ustanovit chráněnější oblasti zmenší plochu využívanou v EU pro zemědělskou produkci a lesnictví. Navíc k potenciálně vysokému podílu půdy ponechané ladem a přísnějším restrikcím na některých územích, která jsou již chráněna, bude mít 10% vyčlenění půdy z aktivního užívání, tvrdé socio-ekonomické důsledky. Je pravděpodobné, že EU bude čerpat svou stopu na životním prostředí třetím zemím a vyvine tlak na oblasti s vysokou biodiverzitou na celém světě.“
Copa-Cogeca také kritizuje aspekt udržitelnosti potravinové strategie F2F. Říká, že obhajoba vyvážené stravy a spotřeba zdravých potravin jak ze živočišných, tak rostlinných zdrojů je nezbytná:
„Komunita evropských zemědělců podporuje každé opatření povzbuzující spotřebitele osvojit si stravu, která zajišťuje jejich dobré zdraví. Proto by jakýkoliv typ výživového označování a potravních vodítek měl být založen na spolehlivé vědě a vyhýbat se zjednodušeným přístupům, které mohou být klamné. V tomto ohledu by takové iniciativy měly vzít do úvahy maximální důležitost nutriční hodnoty poskytované zemědělskými produkty, včetně těch živočišného původu, jejichž příspěvek zdravé výživě nemůže být přehlížen. Nutná je rovněž průhlednost, zvláště pokud jde o původ potravin.“
Širší reakce
Skupina organického zemědělství, IFOAM EU, pochválila strategie Komise i cíl dosáhnout 25% zastoupení organické půdy v Evropě do roku 2030. Rovněž kvituje opatření k posílení poptávky po organických produktech prostřednictvím schémat propagace a veřejných zelených nákupů.
EFFPA, Evropská asociace zpracovatelů dřívějších potravin, přivítala cíle F2F: „Zpracování dřívějších potravin dobře koresponduje s rozsahem plánovaných ambicí, pokud jde o systémy produkce udržitelných potravin, jako je zmenšení stopy potravních systémů EU na životním prostředí a klimatu, nárůst cirkulárních obchodních modelů, zmenšení potravních odpadů a zhodnocení druhotných surovin.“
V Bruselu sídlící Mezinárodní platforma Hmyz pro potraviny a krmiva (IPIFF) rovněž chválila zejména strategii F2F. „Naše asociace vítá spuštění F2F a věří, že cíle této strategie budou hrát důležitou úlohu v rozvoji našeho sektoru, který může na oplátku pomoci v přechodu k udržitelnějším a odolnějším potravním systémům,“, řekl Antoine Hubert, president IPIFF.
Akční skupina pro pesticidy, PAN Europe, říká, že zveřejnění Komise přenáší do popředí evropské potravinové politiky ochranu biodiversity, stejně tak jako veřejného zdraví a životního prostředí a projevuje závazek jednání ve prospěch snížení používání chemických pesticidů.
Strategie zveřejněné komisí také získaly podporu od partnerství Wyss Kampaň pro přírodu, Národní geografické společnosti a sílící koalice více než 100 ochranářských organizací po celém světě. Ty vyzívají zákonodárce, aby na 15. jednání konference stran Konvence biologické diverzity v Kunmingu v Číně v roce 2020 zaujali stanovisko k vědecky pojaté, ambiciózní nové dohodě pro přírodu.
„Strategie odráží klíčové znaky požadované pro účinné směřování krize biodiversity. S radostí spatřujeme podporu a propagaci ochrany 30 % naší země a moří EK do roku 2030,“ řekl Georg Schwede, zástupce aliance pro EU.
Ing. Josef Svoboda, CSc.
Kontakt na autora: post4me@seznam.cz
Kompletní článek najdete v časopise Krmivářství 4/2020.
