Seminář s tímto názvem, pořádaný společností Bioferm CZ s. r. o., se již tradičně konal koncem dubna v prostorách Výzkumného ústavu výživy zvířat Pohořelicích. Příspěvky zde přednesli jak přední odborníci z ČR, tak ze Švýcarska, Dánska nebo Švédska.
Společnost je krmivářské veřejnosti známá jako dodavatel výrobků Bolifor a Probicid, vyráběných švédskou firmou Kemira. Z novějších aktivit je možné jmenovat prodej sladidla Sucram a prodej dalších výrobků švýcarské společnosti Pancosma, založených na kombinaci přírodních rostlinných extraktů a esenciálních olejů .
Úvodní vystoupení patřilo dr. Vítovi Prokopovi, který se na „domácí půdě“ věnoval některým novinkám, vycházejícím z jeho činnosti zástupce v evropském svazu výrobců krmiv FEFAC. S rostoucím tlakem na kvalitu potravinového řetězce stoupají nároky na zabezpečení kvality všech článků potravinového řetězce. O závažnosti této problematiky svědčí rozhodnutí EU o zřízení nezávislého Evropského úřadu pro potraviny od roku 2002. V lednu 2000 byla zveřejněna Bílá kniha EU k bezpečným, zdravotně nezávadným potravinám. V EU je snaha zabezpečit potravinový řetězec od farmy po spotřebitelský stůl ve dvou směrech: definovat zakázané látky a definovat povolené suroviny.
Důležitým principem je identifikovatelnost a vysledovatelnost krmiv. EU vydala v březnu 2000 harmonogram postupu legislativních opatření, týkajících se zajištění bezpečnosti potravin s přímou návazností na jednotlivé klausule Bílé knihy. Z těchto opatření 15 souvisí přímo či nepřímo s krmivářstvím a výživou zvířat. EU připravuje rovněž předpis, který se týká GMO a všech nových krmiv. O tom, že jde o „žhavý“ problém svědčí i například vznik ve Francii syndikátu výrobců krmných směsí a producentů drůbeže a vajec ( týká se více než poloviny produkce). Tito se dohodli na deklaraci, že jejich výrobky se ani „nedotkly“ GMO. Do července 2000 se rovněž očekává projednávání směrnice o maximálních dávkách stopových prvků. Obecně lze evropský trend vyjádřit jako snahu o používání pro výživu zvířat pouze takových produktů, které jsou vhodné i pro lidi.
Podobnému tématu se věnoval v úvodu svého příspěvku i host ze Švédska – Harri Miettinen, ze společnosti Kemira. Krmivo je prvním článkem potravinového řetězce, ale dosud je legislativa potravinářská oddělena od krmivářských předpisů. Proto by měly být řízeny stejnou legislativou. Výrobce krmiva musí být za něj zodpovědný, farmář musí odpovídat za krmné suroviny, které prodává. Důležitým prvkem je dohledatelnost. Když koupí spotřebitel vejce, musí vědět, kdo ho vyprodukoval, která slepice ho snesla a čím byla krmena.
Harri Miettinen se v přednášce zaměřil na alternativní využití kyselin ve výživě zvířat. Organické kyseliny, o kterých hovořil, jsou považovány za alternativu omezování antibiotických stimulátorů růstu.
O možnosti redukce salmonel zařazením přípravku Bolifor hovořil ve své přednášce Rahbek Orla, dánský zástupce společnosti Kemira . V Dánsku jsou v platnosti přísnější předpisy pro oblast zoonóz oproti EU. Tak je právně upraveno i sledování výskytu salmonel, podle něhož se dělí chovy na kategorie, označené 1, 2 a 3. Chovy hodnocené stupněm 1 jsou bez výskytu, úroveň 3 znamená častější výskyt. Z chovů s touto úrovní musí být dodávána jatečná prasata na oddělené porážky a farmářům je vyplácena nižší cena za produkci, navíc podléhají státnímu dohledu. V rámci tototo dohledu pak chov navštěvuje odborná komise, za její návštěvu zaplatí farmář i 5000 DM. Pokud dojde k výskytu označenému kategorií 3 v rozmnožovacím chovu prasat, nelze z něho prodávat zvířata do chovu, informace o této skutečnosti je navíc zveřejněna.
Obdobné podmínky platí i pro výrobny krmiv. Kontaminované krmivo se nesmí prodávat nebo zkrmovat, výsledky rozborů jsou rovněž zveřejňovány. Při kontaminaci je předepsána zvláštní očista a dezinfekce.
Jako jednu z možností redukce salmonel uvedl Rahbek Orla technologii tekutého krmení. V diskusi tuto informaci vysvětlil tím, že tekuté krmivo vykazuje velice nízké pH a tak podporuje kyselé prostředí v žaludku prasat.
Hana Adamová
