Dodržování zásad biosekurity významně snižuje potenciální riziko průniku infekce do chovu a jejího šíření v areálu farmy. Většina patogenů může být přenášena přímo nebo nepřímo. K přímému přenosu dochází kontaktem zdravých a infikovaných zvířat. Nepřímý přenos je běžný u patogenů odolných vůči podmínkám prostředí, které se mohou šířit jak prostřednictvím lidí, hospodářských, domácích nebo volně žijících zvířat a dále hmyzem či hlodavci, ale i kontaminovanými předměty, včetně krmiv a vody.
Zajištění biologické bezpečnosti krmiv a vody začíná na poli, kde se pěstují plodiny ke krmení. Chlévská mrva a kejda, používaná jako organická hnojiva, mohou kontaminovat půdu, plodiny i vodu používanou pro zavlažování, včetně zdrojů podzemních vod. Riziko vzniku ohniska onemocnění související s kontaminovanými krmivy se zvyšuje v případě, že byla nakoupena z více zdrojů nebo pole byla hnojena chlévskou mrvou či kejdou z jiných farem.
Ke krmení skotu se musí používat jen krmiva, krmné doplňky (minerální lizy, vitamíny aj.) a léčiva schválená pro dané kategorie a s platnou dobou použitelnosti (expirační doby). Krmivo by nemělo být plesnivé nebo kontaminované výkaly a močí. Nedožerky směsné krmné dávky z produkčních stájí se z důvodu rizika mikrobiální kontaminace oro-nasálními sekrety nedoporučuje zkrmovat jalovicím nebo telatům. Lze je však využít ve výkrmu býků.
Kvůli riziku kontaminace skladištními škůdci a hlodavci by se jadrná krmiva a doplňky směsné krmné dávky měly skladovat ve skladovacích silech nebo v uzavřených zásobnících.
Objemná krmiva, respektive siláž a senáž se skladují v zakrytých silážních žlabech nebo uzavřených silážních vacích. Seno a sláma se umísťují nejlépe v uzavřených objektech seníků a skladů nebo alespoň pod přístřešky.
Z hygienického hlediska je důležité věnovat pozornost pravidelnému vyprazdňování a čistění krmných žlabů (resp. krmítek) a napáječek. V případě znečistění totiž mohou být zdrojem mikrobiální kontaminace krmiva i napájecí vody. Láhve a kbelíky pro napájení telat po porodu a v období mléčné výživy se musí po každém použití důkladně umýt a nejlépe i vydezinfikovat.
Základem zabezpečení odpovídající kvality pitné napájecí vody z hlediska biosekurity je omezení přístupu ptáků a volně žijících zvířat k vodním zdrojům, pravidelné testování její kvality a v případě potřeby pak její filtrace a chemická dezinfekce.*
