Názory na příčinu zvyšujících se letních teplot se mohou různit, ale jistě se shodneme na tom, že nejen nás, lidi, dokáží letní vedra pěkně potrápit. S „vrtochy“ počasí se musí vyrovnávat i zvířata – ať už divoká, či domácí. Zcela specifickou kategorii tvoří skot, který je - vzhledem ke svému arktickému původu – k tepelnému stresu obzvláště vnímavý. Touto problematikou se již v minulosti začali naši odborníci i chovatelé zabývat, takže je řešena. Ovšem „ruku v ruce“ s letním obdobím a vysokými teplotami jde ještě jeden stresový faktor, kterým je hmyz.
V chovech hospodářských zvířat patří mezi nejvýznamnější škůdce dvoukřídlý hmyz. Mezi dvoukřídlé, kteří se nejčastěji vyskytují ve stájích, patří zástupci čeledi mouchovití, bzučivkovití, výkalnicovití, masařkovití, octomilkovití, komárovití a hrbilkovití. Nejčastěji se potkáme s mouchou domácí (Musca domestica). Je známá jako vektor řady chorob a pokud se vyskytuje ve vysokých četnostech, způsobuje pokles dojivosti, přenos nemocí u telat, negativně ovlivňuje pohodu zvířat (welfare) a snižuje intenzitu růstu u ostatních kategorií. Moucha domácí patří mezi nejkosmopolitnější druhy na světě. Setkáváme se s ní v tropických regionech, ale nalezneme ji i v arktických oblastech. Jeden z faktorů, díky kterým je tento druh tak úspěšný, jsou jeho potravní návyky. Moucha domácí je schopna se živit téměř všemi druhy organické hmoty, stejně tak se vyvíjet ve velmi širokém spektru organických substrátů a hodně často je také navázána na různé druhy lidské aktivity včetně chovu zvířat. Moucha domácí stejně jako většina obtížného hmyzu patří mezi r-stratégy. To zjednodušeně znamená, že vyniká vysokou rozmnožovací schopností. Bylo prokázáno, že jedna samice naklade při 25°C přes 700 vajíček. Při souhře ideálních faktorů může populace mouchy domácí narůst ve velmi krátké době z relativně malé četnosti na velmi vysoké hodnoty. Zásadním faktorem, který má vliv na rychlost vývoje populace, je teplota. Například při 32 – 37 °C trvá stadium kukly pouze 2 – 6 dnů, ale při 14 °C to může být až 27 dní. Stejně tak bylo prokázáno, že při nižších teplotách žije dospělec mouchy domácí déle než při teplotách nad 30 °C. Obecně lze říct, že při vyšších teplotách (letní měsíce) trvá vývoj jedné generace 7 – 10 dní, a během léta jich může být až 12. Dalším druhem dvoukřídlého hmyzu, se kterým se často setkáváme v chovech je bodalka stájová (Stomoxys calcitrans). Má podobný životní cyklus jako moucha domácí, ale dospělci obou pohlaví se živí krví. Mezi nejčastější hostitele patří skot a koně. Podobně jako moucha klade i bodalka značná množství vajíček, avšak na rozdíl od ní je její vývojový cyklus o něco delší a jedna generace trvá přibližně 2 – 5 týdnů. Pro naše účely budeme oba druhy označovat jako mouchy. Na druhou stranu musíme však říci, že se ve stájích vyskytují i druhy, které se živí kuklami a larvami právě výše zmíněných škodících druhů, tím snižují jejich počty a jsou tedy užitečné – speciálně o těchto druzích bude ještě pojednáno.
Přímými ztrátami, vyvolanými bodáním, rušením při krmení a odpočinku i dalších běžných aktivitách skotu, se zabývali například na Floridě. Odhadují, že mouchy způsobí ztrátu až 36 miliónů dolarů ročně. Tyto ztráty se nevztahují pouze na dojnice, ale vždy bývají postiženy i ostatní kategorie. U odchovávaného zvířete může již při zamoření 200 much na kus nastat snížení hmotnosti o 15 kg oproti stavu v nezamořených stájích. Pokud bychom měli zhodnotit konkrétní případy z českých podmínek, tak v době zamoření přesahují ztráty v produkci mléka i 0,5 kg na kus a den. Uvážíme-li, že výskyt much nastává v našich podmínkách v období od července do poloviny září, tak se jedná o obrovské ztráty.
Použitá literatura je dostupná u autorů.
Ing. Daniel Falta, Ph.D.1
Ing. Václav Psota, Ph.D.2
Ing. Jiří Andrýsek1
Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.1
1Ústav chovu a šlechtění zvířat
Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
2Biokont Laboratory, spol. s r.o.
(celý článek přináší Náš chov č .3)
