Vysoká spotřeba antimikrobních látek v chovech hospodářských zvířat s sebou přináší kromě rizika vzniku získané rezistence také vážná rizika pro ohrožení zdraví zvířat i lidí. Všechny rezistentní bakterie, které přežívají v přítomnosti antibiotika a pokračují v růstu a množení, prodlužují nemoc, nebo dokonce způsobí smrt. Nadměrné používání antimikrobik u lidí a zvířat přispívá k selektivním tlakům na rozvoj antimikrobiální rezistence a vzniku multirezistentních mikroorganismů.
Cílené efektivní užívání antimikrobik zlepšuje zdravotní stav stáda, čímž současně také snižuje frekvenci výskytu onemocnění jednotlivých zvířat, jako jednoho z významných předpokladů dosažení geneticky daných produkčních a reprodukčních ukazatelů. Na druhé straně nejsou-li antibiotika účinná z důvodu rezistence původců, dochází v organismu zvířat samozřejmě i k narušení jejich zdravotního stavu s následným zhoršením produkčních i reprodukčních ukazatelů i ke snížení úrovně welfare.
Kolektiv z VÚŽV pod vedením doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., se ve své práci zaměřil na analýzu úrovně biosekurity jako nedílné součásti zásad správné chovatelské praxe na farmách pro chov prasat, což má zásadní význam při identifikaci rizikových faktorů, souvisejících s používáním antimikrobiálních látek. Důsledné dodržování zásad biologické bezpečnosti a udržování vysoké hygienické úrovně chovu je významným předpokladem k udržení dobrého zdravotního stavu a welfare chovaných zvířat. To následně vede ke snížení množství používaných antimikrobiálních látek, a tím i omezení rizika výskytu antimikrobiální rezistence.
Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
