Důsledné dodržování preventivních opatření zahrnujících zásady správné chovatelské praxe, principů biosekurity a využívání efektivního vakcinačního programu může významně přispět ke snížení zavlečení i takových patogenů do chovu, k jejichž potlačení se používají antimikrobní látky. Právě snižování spotřeby antimikrobik v chovu významně omezuje riziko bakteriální rezistence. Současně se tím vytvářejí i předpoklady pro dosažení odpovídající užitkovosti a udržení dobrého zdravotního stavu, což se pozitivně odrazí profitabilitě chovu.
V rámci analýzy kritických kontrolních bodů biosekurity v chovech ve vztahu ke snížení spotřeby antimikrobiálních látek se zaměřuje pozornost na kritická místa v celé výrobní vertikále a zahrnuje provozy líhní, rodičovských chovů nosných a masných typů slepic, odchovny kuřic a farmy pro chov nosnic a výkrm brojlerů.
Na úrovni produkčního řetězce mají u drůbeže zásadní význam šlechtění, chovatelský management a výživa. Spolu s inkubací a líhnutím jsou tyto faktory nejčastější příčinou problémů. Chovatelský management má vliv na kvalitu skořápky vajec ovlivněnou dostupností kyslíku a vývojem embrya. Nevhodné podmínky inkubace a omezený přístup ke krmivu a vodě v období 48 hodin po vylíhnutí způsobují problémy ve vývoji lymfoidní tkáně spojené se střevním mikrobiomem a celkovou imunitou organismu. Jakákoli odchylka stability střevního mikrobiomu vyvolá u kuřat zažívací problémy, které mohou vyvolávat například Coccidia spp., Clostridium perfringens, Escherichia coli.
Pravidelné sledování zdraví, welfare a chovného prostředí u každého hejna je jednoduchá efektivní metoda prevence problémů s možností rychlé nápravy zjištěných nedostatků. Při prvním výskytu klinických příznaků onemocnění, musí být co nejdříve veterinárním lékařem stanovena diagnóza a zahájena léčba. Vždy by ovšem před podáním jakýchkoli antibiotik měly být odebrány vzorky pro laboratorní stanovení původce a otestování jeho citlivosti. Pokud to není možné a hrozí nebezpečí z prodlení, musí být nasazena antibiotická léčba výběrem antibitik první volby na základě předběžné klinické diagnózy veterinárního lékaře.
Při podávání léků v napájecí vodě musí být zajištěna rovnoměrná distribuce antimikrobik v celém napájecím systému včetně jejich příjmu v dostatečném množství všemi zvířaty. Po ukončení podání léků v napájecích systémech je třeba pečlivě vyčistit celé rozvody napájecí vody včetně vyrovnávacích nádrží tak, aby nedošlo k jejich křížové kontaminaci.
V chovech drůbeže s vysokou úrovní hygieny a ošetřovatelské péče s optimálně nastavenou strategií biosekurity a odpovídající úrovní profylaktických opatření (vakcinace) budou zvířata odolnější vůči původcům onemocnění. Dodržování zásad správné chovatelské praxe a zodpovědné používání antimikrobik má v chovech drůbeže vliv nejen na produkční ukazatele, zdraví a welfare, ale je i nedílnou součástí prevence a omezování vzniku antimikrobiální rezistence.*
Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., Ing. Gabriely Malé, Ph.D., a MVDr. Josefa Práška (VÚŽV, v. v. i., Praha – Uhříněves, VU Brno), který vyjde v říjnovém čísle časopisu Náš chov.
