21.03.2001 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Biosenzory pro detekci patogenních mikroorganizmů

Výzkumníci z University Rhode Island v USA vyvinuli „biosenzory”, které pomocí technologie optického vlákna stanoví přítomnost a množství baktérií v mase a dalších potravinách. Technologií je možné rychle zjistit přítomnost salmonel, E. coli a dalších patogenních mikroorganismů také v krmivech a krmných surovinách. Na rozdíl od několik dní trvajících kultivačních testů, lze pomocí biosenzorů získat výsledky během hodiny.
Feed International, 21, 2000, č. 10

Osivo řepky v EU obsahuje GMO
Osivo řepky olejné, náhodně kontaminované semeny geneticky modifikovaných variet, se zjišťuje ve Velké Británii, Švédsku, Francii a Německu. Z Řecka informují o dovezené zásilce osiva bavlníku kontaminovaného GM semeny.
EU navrhla, aby Stálý výbor pro osiva (Standing Committee for Seeds) povolil 0,5% obsah GM materiálu v celkovém množství osiva. Tato hladina se považuje za prozatímní opatření v rámci Směrnice týkající se ztržňování osiva.
FeedTech, 4, 2000, č. 5/6

Celá pšenice v dávkách brojlerů
Krmné dávky a výživové programy brojlerů jsou tvořeny tak, aby základní ukazatelé jejich užitkovosti – rychlost růstu, konverze krmiva a EPEF (European Production Efficiency Factor) – dosahovaly maximálních hodnot. Nedávno se začaly užívat další významné ukazatele užitkovosti, jako je jatečná výtěžnost, složení jatečného těla a výnos prsní svaloviny.
Strategie výkrmu brojlerů vyžaduje zvážení nutričních faktorů, které ovlivňují růst a složení jatečného těla. Obecně se uvádí, že podmínky vedoucí k maximálnímu výnosu prsní svaloviny, vedou i k optimálním hodnotám ostatních ukazatelů užitkovosti.
Problémy plynoucí z rozdílných požadavků mladých a starších kuřat na protein a esenciální aminokyseliny se řeší tak, že starším kuřatům se aplikují krmiva s nižším obsahem proteinu. Dochází k tomu, že vznikají období s nedostatečným nebo nadbytečným přísunem významných živin. Podle odborníků by tento problém mohlo řešit užití celého zrna pšenice, které se například v Dánsku využívá při výkrmu brojlerů od roku 1984. Celé zrno pšenice přidávají do dávek brojlerů od 12. dne věku v množství 5 % až do 30 % ve věku 35 dnů; toto množství se udržuje až do porážky.
Poultry World, 2000, č. 10

ProviMax pro kvalitnější skořápku vajec
Společnost Provimi vyvinula nové aditivum NuTecProviMax, složené z volných mastných kyselin, minerálních látek a speciálních aminokyselin. Jeho přídavek v množství 0,5 až 1 kg do tuny krmiva pro nosnice snižuje množství vajec druhořadé jakosti až na 4 %, zlepšuje udržení kvality skořápky a její barvy u starších nosnic a zvyšuje užitkovost.
Volné mastné kyseliny příznivě ovlivňují buňky střevní stěny a zlepšují absorpci minerálních látek. Mají kladný vliv i na funkci jater. Opakované pokusy výzkumného centra Provimi ukázaly, že při aplikaci 1 kg přídavku na tunu krmiva se snížil počet vajec bez skořápky ze 4,8 na 3,1 %, vajec se silně porušenou skořápkou ze 6,7 na 5,1 % a vajec se skořápkou s vlasovou prasklinou ze 16,5 na 11 %. Výroba vajec se zvýšila o 2 % a jejich hmotnost o téměř 1 g při snížení konverze z 2,21 na 2,13.
Poultry World, 2000, č. 10

Zkušenosti s BSE v Izraeli
Na základě tříletého sledování výskytu BSE byl Izrael uznán za zemi bez výskytu BSE.
Před zavlečením BSE dodržují tento postup ochrany:
1. Od prosince 1988 platí zákaz dovozu masokostní moučky z Velké. Británie. Minimálně 5 let ještě před tímto zákazem nebyla do Izraele dovezena žádná masokostní moučka přežvýkavců z Velké Británie.
2. Od července 1990 je platný zákaz dovozu masokostní moučky savců ze všech zemí.
3. Od srpna 1996 platí státní nařízení zakazující krmení všech hospodářských zvířat, včetně drůbeže a ryb, masokostní moučku ze savců; místní zpracovatelské podniky nevyužívají odpady savců.
V Izraeli nebyl zjištěn výskyt BSE ani u domácích, ani dovezených zvířat. Skrapie u ovcí (patří do skupiny přenosných spongiformních encefalopatií jako BSE) byla poprvé zjištěna v roce 1993 na čtyřech ovčích farmách v jednom okrese. Všechna čtyři stáda byla zlikvidovaná. Poslední případ skrapie byl zaznamenán v prosinci 1996. V rámci prevence se provádí rozsáhlé monitorování národního stáda. Skot v Izraeli je povinně označován ušními visačkami a při monitorování a přesunu zvířat se individuálně ověřuje totožnost; realizuje se účinný a nepřetržitý systém kontroly a monitorování BSE.
Israel J. Veter. Med., 55, 2000, č. 2

Produkce drůbeže v EU
Produkce brojlerů v EU se, podle odhadu, v roce 1999 zvýšila o 1,8 % (ze 6,12 na 6,23 miliónů tun). Hlavním výrobcem byla s produkcí 1,156 miliónů tun Francie, pak následovala Velká Británie s 1,139 miliónů tun a Španělsko s 1,053 miliónů tun. Tyto země vyrobily 54 % celkové produkce EU. Výroba v Itálii dosáhla 666 000 tun, v Nizozemí 620 000 tun a v Německu 438 000 tun.
Naopak výroba krůtího masa se podle odhadu snížila téměř o 4 % (z 1,824 miliónů tun na 1,758 miliónů tun). Hlavním výrobcem zůstává i při snížení produkce ze 726 000 na 688 000 tun Francie, následuje Itálie s produkcí 345 000 tun (pokles o 15 000 tun oproti roku 1998), Německo s produkcí 269 000 tun (oproti 246 000 t v roce 1998) a Velká Británie s 264 000 tun (oproti 301 000 tun v roce 1998).
Poultry International, 2000, č. 11

Tendence v chovu prasat v Dánsku
Podle Dansk Slagterier v Kopenhagenu se v příštích 10 letech sníží v Dánsku počet výrobců prasat o 7000, takže v roce 2000 by mělo být v odvětví výroby prasat 10 000 činných provozovatelů. Očekává se stálý růst užitkovosti. Zatímco v současnosti připadá v průměru na prasnici 22,4 narozených selat za rok, během příštích pěti let se tento ukazatel zvýší na 23 selat a v roce 2010 by měla každá prasnice vyprodukovat ročně v průměru 23,5 selete. Pro porovnání je uvedeno, že v roce 1980 byl tento ukazatel 18 selat na prasnici a v roce 1990 20,2 selete za rok.
Pokrok je evidentní i v produkci vepřového masa. Průměrný denní přírůstek hmotnosti prasat ve výkrmu 790 g by se měl během 10 let zvýšit na 900 g. Za toto období by se měla zlepšit i konverze ze současných 1 : 2,90 na 1 : 2,75.
Kraftfutter, 2000, č. 10

USDA oznamuje přísná opatření
Ministerstvo zemědělství USA (USDA) připravuje přísná opatření týkající se reziduí léčiv v jatečných tělech hospodářských zvířat. Podnětem k vydání opatření je zvýšený zájem o zdraví spotřebitelů v EU a obava, že EU zakáže dovoz masa z USA.
Jatečná těla hospodářských zvířat v USA zřídka obsahují vyšší hladinu antibiotických reziduí než udávají standardy vydané Správou pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration). Poslední dostupné údaje z roku 1997 uvádějí, že tyto standardy byly překročeny u 0,02 % jatečného skotu a 0,5 % jatečných prasat.
Podle návrhu Food Safety and Inspection Service (FSIS) při USDA by zpracovatelé masa měli, v rámci plánů HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Point) zodpovídat za riziko výskytu chemických reziduí v jatečných tělech; podle mluvčí American Meat Institute (AMI) zastupující zpracovatele, však leží problém záruky jatečných zvířat bez reziduí na jejich výrobcích.
Nat. Hog. Fmr, 45, 2000, č. 9

Podle zahraničních materiálů zpracovala Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down