Úroveň stájového prostředí je indikátorem kvality managementu. Optimálního stavu prostředí stáje lze dosáhnout pomocí moderních technologických prvků. Snahou chovatele je průběžné zlepšování kvality stájového prostředí využíváním moderních technických a technologických systémů, jejich optimalizace pro dané podmínky, u starších objektů chovatel přistupuje i k rekonstrukcím a stavebním úpravám. Jednou z možností, jak v krátkém časovém horizontu zlepšit kvalitu stájového prostředí snížením koncentrace amoniaku a popřípadě i zápachu a dalších škodlivých plynů, je využití biotechnologických přípravků.
Biotechnologické přípravky určené pro využití ve stájích pro hospodářská zvířata se nejčastěji přidávají do krmných směsí nebo do napájecí vody, aplikují se na podestýlku, na rošty nebo přímo do kejdy, popřípadě se využívají při zmlžování nebo postřiku stěn a ploch.
Biotechnologické přípravky určené pro aplikaci ve stájích jsou nejčastěji založeny na působení enzymů, bakteriálních kultur, extraktů z rostlin, hydrolyzovaných proteinů, minerálních látek a na jejich kombinacích. Přípravky založené na působení hlavně premixu enzymů urychlují procesy dekompozice organických struktur plynných, tekutých i pevných odpadních materiálů. Dekompozice dusíkatých látek je orientována tak, že rozklad na základní stavební složky neprobíhá odštěpováním amonných podílů, ale tyto dusíkaté komponenty jsou převáděny na složky, které ihned slouží jako výživa pro zúčastněné dekompozitující mikroorganismy k jejich reprodukci. Přípravky stimulující pozitivní mikrobiální dekompozici organických materiálů jsou často založeny na hydrolyzovaných proteinech a dalších látkách, jako jsou například rostlinné oleje či extrakty z rostlin.
Testovala se účinnost více než 70 různých biotechnologických přípravků určených pro chov drůbeže a přibližně stejné množství přípravků pro chov prasat. Pro měření se používá špičkový plynový analyzátor Innova 1312. Při měření koncentrací plynů pro posouzení kvality stájového mikroklimatu jsou odběrové sondy umístěny zhruba v zóně zvířat a pokud možno tak, aby rozmístění odběrových míst rovnoměrně pokrylo celou plochu haly. Měření trvá minimálně 24 hodin, aby byl zahrnut vliv biologických projevů zvířat, činnosti obsluhy i provoz technologií na koncentrace sledovaných plynů.
V současné době již někteří chovatelé skotu začínají sledovat situaci kolem produkce metanu a oxidu dusného. Pokud budou vyvinuty vhodné biotechnologické přípravky pro snížení jejich produkce, bude to jedna z ekonomicky přijatelných metod pro splnění očekávaných legislativních požadavků.*
Příspěvek vznikl s podporou DKRVO MZe ČR RO 0618.
Ing. Miroslav Češpiva, Ph.D., Ing. Petra Zabloudilová, Ph.D., Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i.
Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2019.
