V českých zemích se již vyskytuje mnoho chovatelů dojnic, kteří svým zvířatům dopřávají komfort v ustájení i kvalitní krmnou dávku a ta se jim pak odvděčují užitkovostí nad 8000 kg mléka. Ekonomika chovu takovýchto dojnic je poměrně příznivá, neboť jsou to volné boxové provozy krmené míchacími krmnými vozy. Mohlo by se zdát, že vývoj ve výrobě mléka se bude ubírat cestou zvyšování užitkovosti, modernizace dojíren a zlepšování nutriční hodnoty krmiv. V poslední době se pro chovatele rýsuje ještě jedna možnost…
Ekonomické tlaky nutí chovatele k stále větší užitkovosti dojnic a snaze naředění nákladů na co nejvyšší množství kg mléka. Při užitkovosti nad 8000 kg je takovou alternativou například dojení třikrát denně. To s sebou přináší zvýšení užitkovosti, lepší využití dojírny. Ve velkých stádech to znamená téměř nepřetržité dojení, zvýšený neklid ve stáji a rušení zvířat, zvýšené náklady na dojiče.
V zahraničí se silně rozmáhá používání dojicích robotů. Ty jsou pro mnoho farmářů dobrou alternativou, protože použití dojícího robotu přináší do výroby mléka zcela nové možnosti.
Výhody dojících robotů
První výhodou dojícího robota je prostý fakt, že není potřeba dojiče a nahaněče krav. Sehnat kvalifikovanou obsluhu do dojírny dnes přináší řadě chovatelů velké problémy. Starší generace odchází nová se do zemědělství nehrne. Levné pracovní síly z východu mívají bohužel zpravidla nižší spolehlivost než domácí dojiči. Někdy farmáři ani nechtějí zaměstnávat někoho cizího (rodinné farmy). V takovém případě představuje dojicí robot, který eliminuje to nejdražší na celém výrobním procesu – živou práci, ideální řešení.
Obrovskou výhodou pro zvířata je nenátlakovost celého zařízení. Dojnice není nucena k dojení kdy musí, může si vybrat dojení kdy chce. Nenarušuje se tak její biorytmus a životní pohoda.
Nemalým přínosem je zvýšení užitkovosti, ke kterému dojde díky zlepšení welfare (žádné nahánění do dojírny), klidu ve stáji a zejména více než dvojímu dojení denně (průměr je zhruba 3 vstupy do robotu denně na dojnici). Nahaněči ve stáji způsobují zvířatům stres při kterém se zvyšuje hladina adrenalinu v krvi. Ten bohužel brání vyplavování oxitocínu do krve a zabraňuje tak spouštění mléka. Robot nemůže mít špatnou náladu a připravuje zvířatům stále stejné, standardní podmínky.
Velkým plusem dojicích robotů je úspora místa ve stáji. Například v případě firmy Lely se jedná pouze o větší box a celé zařízení se vměstná na 4 x 4 metry. Jeden box v případě této firmy obslouží stádo 100 krav a běžná dojírna se na tuto plochu rozhodně nevměstná.
Lely Astronaut je jednoboxové zařízení je kompletním dojícím systémem, kterým je provedena náhrada nejen dojiče, ale je kompletně automatizován celý proces získávání mléka. Astronaut je kompletně sestaveným a vybaveným zařízením, které se skládá z rámu, tenzometrické váhy, patentovaného ramena robota (modulu), který obsahuje patentovaný laserový vyhledávací systém, nasazovací systém a systém pro očištění struků vemena, zařízení a systém pro dávkování koncentrovaného krmiva, frekvenčně řízené vakuové a mléčné čerpadlo a elektronický pulzační systém.
Stání v boxu tvoří rovný bradavkovitý nerezplech s neklouzavým povrchem. V boxu má kráva možnost pohybu vpřed i vzad. Manipulační systém je kompaktní, k boxu připevněná jednotka, která je pevně spojena s dojícím modulem, který nese laserový vyhledávací systém a techniku pro čištění a stimulaci mléčné žlázy s vlastním „sebečistícím“ a dezinfekčním zařízením. Dále je modul vybaven čistícím systémem dojícího zařízení.
Průběh procesu dojení
Pokud do boxu vstoupí kráva (zavřou se za ní zadní dvířka) a pomocí transponderu nebo respaktoru proběhne nejprve její identifikace a prověření, zda má být dojena. Pokud tomu tak není, otevřou se přední dvířka a kráva je vypuštěna ven. Pokud může být dojena, dostane přidělenou poměrnou dávku koncentrovaného krmiva a na její záď se šetrně přiblíží a přitiskne deska tzv. sledovače. Tato deska kopíruje pohyb zvířete v boxu. Probíhá tedy průběžná registrace polohy zvířete v boxu a její bezprostřední využití pro změnu polohy manipulačního systému dojícího zařízení. V dalším kroku vsune manipulační systém dojící modul pod krávu. Poté se vyklopí rotační protiběžné válcové kartáčky (zhotovené z jemného, ke strukům šetrného materiálu) a očistí postupně všechny struky až k vemenu. Zároveň probíhá optimální stimulace před dojením. Na základě masážního účinku rotujících válečků dochází k stimulaci, že následuje i optimální uvolňování mléka. Po očištění se vrátí válečky do výchozí pozice a jsou očištěny roztokem vody a dezinfekčního prostředku. Jakmile je ukončeno očištění struků, zprostředkovává laserový senzor prostorovou polohu jednotlivých struků a kontroluje rychlé nasazení strukových násadců. Strukové násadce jsou spojeny s manipulačním modulem pouze snímacími lanky a mléčným potrubím. Strukové násadce (dále SN) jsou tedy volně zavěšeny a kopírují téměř neomezeně všechny pohyby krávy. Díky vzájemné pohybové nezávislosti jednotlivých SN neexistuje žádný problém s jejich nasazením na úzké nebo široké vemeno. Pokud po nasazení není zjištěn průtok mléka, následuje sejmutí tohoto SN a opětovné nasazení. Během dojení jsou všechny funkce kontinuálně sledovány. Pokud např. kráva jeden SN srazí, dochází k okamžité korekci a znovunasazení do 10 sekund. Po nasazení SN následuje oddojení prvních střiků a jejich oddělení. Průtok mléka je měřen zvlášť dle jednotlivých čtvrtí. Snímání SN je prováděno rovněž odděleně z jednotlivých čtvrtí. Celý proces dojení a vysokou kvalitu mléka zajišťuje MQC (Milk Quality Control) systém, který měří barvu mléka, měrnou vodivost, průtok a kontroluje podtlak. Určuje časový bod sejmutí (prahovou hodnotu), který je stanoven dle okamžitého průtočného profilu jednotlivé čtvrti vemena. Dojení naslepo (naprázdno) je tak absolutně vyloučeno. Po ukončení dojení je sprejovacím zařízením provedena dezinfekce struků a kráva je předními dvířky vypuštěna směrem ke krmišti.
Čištění a dezinfekce
Mléko z jednotlivého dojení je shromážděno do odměrné nádoby a po sejmutí posledního SN změřeno a odčerpáno mléčným tlakovým potrubím do chladícího tanku. Díky MQC sytému je spolehlivě zachyceno veškeré nestandartní mléko(mlezivo, mléko veterinárně ošetřovaných krav, atd.) a odděleno od kvalitního mléka. Lely Astronaut je vybaven Lely Wash systémem s několika stupni čištění :
a) hlavní čištění 3x ze den (vždy po 8 hodinách) setává z proplachu, hlavního čištění vařící vodou a čistícím prostředkem (při sníženém podtlaku a za podpory stlačeného vzduchu, toto zvyšuje teplotní účinnost o 13 oC) a následného proplachu studenou vodou. Během hlavního čištění jsou roboti a mléčné potrubí k chladícímu tanku čištěni současně. Celková doba čištění trvá 12 minut
b) meziproplach po každých 10 dojeních
c) proplach po každém nestandardním nádoji
d) proplach, pokud v nastaveném časovém intervalu nedojde k žádnému dojení
e) pročištění po každém dojení s vysokou účinností
Po každém dojení jsou všechny zjištěné údaje uloženy do paměti a vyhodnoceny řídícím programem Lely X-pert. Ke shromažďovaným datům patří: údaje o chování zvířat a jejich pohybové aktivitě, frekvence návštěv robota, živá hmotnost, příděl koncentrovaného krmiva, čas dojení dle jednotlivých čtvrtí, mléčná užitkovost (denní, na jednotlivé dojení), měrná vodivost dle čtvrtí, rychlost dojení(dojitelnost), barevné odchylky mléka. Všechna shromážděná data počítač průběžně vzájemně porovnává. Pokud se náhle vyskytnou změny nebo některá z hodnot neodpovídá stanovené hodnotě, údaj je zaznamenán na tzv. alarmní listině.
I pro kontrolu užitkovosti
Jako další součást systému Lely Astronaut slouží Lely Shuttle systém pro potřeby kontroly užitkovosti (KU) a odběr kontrolních odběrů vzorků mléka. Lahvičky na vzorky jsou plněny v pevně stanoveném pořadí. Prostřednictvím X-pert řídícího systému lze zjistit, v jakém čase byly krávy dojeny, jaký byl nádoj a která lahvička patří ke které krávě. Tyto údaje s lahvičkami jsou předány kontrolnímu svazu k analýze a ke zpracování dat. Lely Shutle je Sdružením ICAR uznanou formou KU.
Návratnost investice je zajištěna ideálním prostředím pro dojnice:
stáje s vnějším klimatem znamenají úsporu investic, stálé skupiny zvířat s vlastním stálým prostorem a individuálním životním režimem
bez přehánění ze studené stáje do temperované dojírny a 2krát denně termoregulační stres znamená vyšší projev genofondu zvířat (+ 15 až 20% nárůst užitkovosti a nižší potřeba počtu chovaných zvířat - úspora ustájovacích kapacit)
výrazně lepší zdravotní stav zvířat, nízká četnost mastitid - úspora za veterinární úkony, nižší množství neprodejného mléka, úspora pracovních sil (mzdových prostředků) - dojící robot je pracovní síla na 15 let
Z hlediska charakteru práce nastává výrazný přesun pracovní náročnosti z oblasti manuální do oblasti manažersko-řídící. Chovatelská a šlechtitelská práce má pro správné vyhodnocení a následné rozhodování kompletní potřebnou datovou základnu, lze tedy mnohem rychleji dostat úroveň stáda na špičkovou úroveň.
Zkušenosti sasských chovatelů
Navštívili jsme také družstevní farmu Pahren Agrar v Sasku, kde mají s dojícím robotem již téměř tříleté zkušenosti. Jak nám řekla zootechnička paní Andrea Darr, jsou s jeho provozem a využíváním maximálně spokojeni.
Pro používání dojících robotů se tito chovatelé holštýnského skotu rozhodli z několika důvodů. Hlavním impulsem bylo zabezpečení kvality mléka, welfare dojnic a snížení objemu lidské práce. V současné době pracuje ve stáji s počtem 300 kusů krav 5 robotů, z nichž každý disponuje denní kapacitou 65 až 70 zvířat. Přechod z rybinové dojírny na dojícího robota byl pozvolný s nutností provádět selekci nejen z hlediska exteriéru vemene, ale i podle věku plemenic. S nově naskladňovanými vysokobřezími jalovicemi těžkosti nejsou, většina z nich se přizpůsobí rytmu dojení do dvou dnů.
Výhodu vidí paní Darr především ve zvýšení četnosti dojení krav během dne. Tato vyšší intenzita zabraňuje mastitidám a tím i zhoršené kvalitě vyráběného mléka. V současné době dosahují na této farmě počtu somatických buněk do 250 tisíc a celkového počtu mikroorganismů do 20 tisíc, přestože ještě nemají speciální přídavné zařízení kontrolující kvalitu právě dojeného mléka (Milk Quality Control – MQC).
Zootechnici pracují na dvě směny, přičemž nedílnou součást jejich pracovního dne tvoří práce s počítačem. Následně provádějí kontrolu stáje, eventuelně řeší aktuální problémy v chovu. Užitkovost se podle slov zootechničky zvýšila z 6500 kilogramů mléka na téměř 8000 kg při roční brakaci 30 – 40 % stavu krav.
Základní krmná dávka je koncipována na denní nádoj 28 kilogramů, kterému odpovídá 5 kg jadrného krmiva. Při vyšší užitkovosti se obsah jádra adekvátně zvyšuje. Část této dávky je zamíchána do kompletní krmné směsi, část dostávají dojnice v krmícím boxu v prostoru robota.
Z ekonomického hlediska považuje chovatelka za významné snížení nákladů na pracovní síly, na veterinární zákroky a plusem je i úspora prostoru ve stáji. Návratnost investice předpokládá vedení družstva do pěti let.
Jana Doktorová
František Meixner
Ing. Vlastimil Havlík
Foto Jana Doktorová
