Zájem o welfare, tedy o dobré životní podmínky pro zvířata, vedly před několika roky k tomu, že některé evropské země zavedly legislativní omezení individuálního ustájení a použití porodních klecí ve stájích pro prasnice. Místo toho jsou podporovány skupinové technologie a volné porodní kotce. Jakým způsobem tento odklon od „doby klecové“ ovlivní chov prasat, ať už z pohledu welfare, tak ekonomiky, ukážou nejenom vědecké studie, ale především čas a praxe.
Revize legislativy byla načasovaná s přihlédnutím k oznámení Evropské komise z června loňského roku o předložení legislativních návrhů do konce roku 2023 na postupné zrušení a zákaz (do roku 2027) používání klecí v chovu slepic, prasnic, telat, králíků, kachen, hus a dalších hospodářských zvířat. Jde o reakci na výsledky Evropské občanské iniciativy (European Citizens Initiative, ECI), jejímž cílem je „ukončení doby klecové“. Tato iniciativa získala více než 1,6 miliónů podpisů na petici volající po zákazu klecového chovu zvířat v EU. Tato omezení a zákaz dopadají mimo jiné i na stáje pro březí prasnice a porodny. V současnosti mohou být podle směrnice EU prasnice a prasničky chovány v individuálních kotcích v tzv. gestačních stájích po dobu čtyř týdnů od připuštění a týden před očekávaným oprasením.
Vědci odhalili jen dvacet vědeckých prací se zaměřením na vliv seskupování plemenic v různých termínech po zapuštění. Navíc většina výsledků z těchto prací byla nekonzistentní. Například nebyl zjištěn jasný vliv brzkého či pozdějšího seskupování plemenic na jejich imunitní funkce či projevy agrese. Ačkoliv byly patrné některé předběžné náznaky, že stresové hormony (hladiny kortizolu) byly vyšší, pokud došlo k seskupení prasnic v době kolem 35 dní po inseminaci, v porovnání s prvním týdnem po zapuštění. Naopak se zdálo, že vytváření skupin v prvním týdnu po zapuštění bylo spojeno se zhoršením kulhání a kožními lézemi, jež se projevovaly více než při vytvoření skupin v době čtyř týdnů po zapuštění. Hlavním zjištěním byl škodlivý vliv seskupování plemenic kolem druhého a třetího týdne po inseminaci či připuštění na podíl oprasených plemenic.
V klecových systémech bývá prasnice chována od doby přibližně sedmi dnů před očekávaným termínem porodu do chvíle, než selata dosáhnou minimálně věku 28 dní. Nicméně obavy o welfare zvířat vedly k legislativnímu omezení použití porodních klecí pro prasnice. Místo toho začaly být podporovány jiné technologie, například volné porodní kotce. Ty umožňují prasnicím pohyb a projevy mateřského chování a selatům větší interakci s matkou. Avšak s větší pohyblivostí samice stoupá riziko zalehnutí selat, a to zejména během prvních třech dní po narození. Jednou z variant by mohlo být omezení pohybu prasnice pouze na období porodu a následující tři dny.
Omezení pohybu prasnic pouze po dobu tří dnů po oprasení, ve srovnání s fixací po celou dobou laktace, nevedlo k dalšímu nárůstu úhynů selat v důsledku jejich zalehnutí matkou. Volné porodní boxy byly spojeny s lepším welfare, pro což svědčil nižší výskyt kulhavosti u prasnic, méně projevů nežádoucího chování u potomstva a delší doba, kterou selata strávila u vemene. Podle studie měly volné porodní kotce významný pozitivní vliv na prasnice a jejich užitkovost, zejména s ohledem na přírůstky a užitkovost potomstva.
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2022.
