Podle Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) potvrdily německé úřady v září 2020 virus afrického moru prasat v uhynulém těle infikované divoké prasnice. Virus byl nalezen v obci Schenkendöbern v oblasti Spree-Neisse ve spolkové zemi Braniborsko, asi šest kilometrů od hranic s Polskem. I přesto, že to nebyl šok, když k tomu došlo, zachvělo to s prasečím průmyslem v Německu. Co bude dál? Na to se ve svém článku snažil najít odpověď Ing. Jaroslav Smital, Ph.D.
Boj proti viru je většinou na státních a regionálních úřadech. Braniborské státní ministerstvo sociálních věcí, veřejného zdraví, integrace a ochrany spotřebitele (v němčině zkráceně MSGIV) je odpovědné za potírání problémů spojených s virem afrického moru prasat (AMP). Spolková země Braniborsko je místem pro 2300 farem s chovem prasat, které jsou nyní v přímém či nepřímém ohrožení. Sotva co německé úřady postavily plot, který má zabránit vstupu infikovaných divokých prasat na jejich území z Polska, ukázalo se, že je příliš pozdě. Farmáři ani lovci nejsou zcela přesvědčeni, že byl zvolen správný přístup.
Jak se virus dostal do Německa?
Na otázku, jak se virus dostal do Německa, nelze dát jasnou odpověď. K infekci v Německu došlo 30 km od nejbližšího známého místa nálezu pozitivního divočáka v Polsku. To je relativně velká vzdálenost k přirozenému skoku viru, také vzhledem k tomu, že většina ohnisek se vyskytuje relativně blízko u sebe. Referenční laboratoř FLI ve své analýze nevylučuje roli ptáků či jiných přenašečů, včetně lidí, kteří mohli vyhodit kontaminované vepřové maso.
Rychlost šíření viru
K prvnímu nálezu AMP u divokých prasat v Polsku došlo 13. února 2014 poblíž města Szudzialowo na severovýchodě Polska. Viru trvalo šest a půl roku, než prošel Polskem a dostal se do Německa, vzdušnou čarou je vzdálenost do východoněmecké obce Schenkendöbern 625 km. I přesto, že přesun viru na západ neprobíhal plynule, lze usoudit, že virus prošel Polskem průměrnou rychlostí 100 km/rok.
Primární úkol - udržet virus pod kontrolou
Hlavním cílem v danou chvíli je zajistit, aby virus zůstal v omezené oblasti, kde byl aktuálně detekován. Primární důraz je kladen na udržení věcí pod kontrolou, dalším krokem bude eradikace viru (úplné vymýcení viru z populace prasat). Úspěšný boj s AMP je většinou otázkou dodržování seznamu pokynů a zpočátku začíná vytvořením zón kolem ohnisek nákazy s cílenými opatřeními pro každou zónu. Tento přístup je v souladu s pokyny EU.
V Německu byly kolem lokalit zřízeny a oploceny základní zóny s poloměrem tří kilometrů o ploše přibližně 40 km2 a byly definovány ohrožené oblasti s poloměrem přibližně 20 až 25 km. V ohrožených oblastech byla nařízena následující okamžitá opatření:
Úplné vymýcení AMP
Mezitím byl oznámen další krok plánu eradikace. Zahrnuje vytvoření „bílých zón“ kolem vnitřních zón. Ty by byly řádně oploceny zevnitř i zvenčí pevným plotem vysokým 1,2 metru. Záměrem je zastřelit veškerou zvěř mezi ploty a efektivně tak vytvořit chodbu bez divočáků. Podobný přístup byl použit v Belgii i v České republice.
Stavba těchto plotů v Německu již začala a očekává se, že to bude trvat několik týdnů. Avšak věci nejsou tak snadné, jak se zdá. Část hranic bílé zóny bude muset projít Polskem. Přestože Německo navrhlo zaplatit za to, aby tyto bariéry byly postaveny, počáteční reakce v Polsku byly váhavé.
Rekord drží Česká republika
Jak dlouho potrvá v Německu eradikace viru bude záležet na tom, jak dobře se Německu podaří udržet situaci u divočáků pod kontrolou. Rekord zatím drží Česká republika, které trvalo jen něco málo přes 1,5 roku, než se vrátila zpět na trať. Ukázala, že dobře navržená strategie, která má koordinaci, financování a naprostou transparentnost, včetně oplocení a inteligentní myslivosti, může omezit ohniska AMP u divokých prasat.
Aby bylo možné znovu získat status „bez AMP“, musí země prokázat, že virus z populace divokých prasat zmizel po dobu nejméně dvanácti měsíců. V České republice bylo první ohnisko hlášeno v červnu 2017 a poslední pozitivní nález byl v dubnu 2018. Evropská unie oficiálně vyhlásila ČR „bez AMP“ koncem února 2019. Český příklad následovala Belgie, která získala zpět svůj status „bez AMP“ na podzim 2020. V obou zemích se nákaza stád domácích prasat nikdy nedotkla.*
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov
