Chov prasat se v České republice potýká v poslední době s nemalými problémy. Za nejzávažnější z nich by jistě mnohý chovatel označil výkupní cenu jatečných prasat, která se většinou pohybuje pod hranicí nákladů na jeden kilogram jatečného těla. Dalším problémem, který úzce souvisí s náklady, je často nevyhovující stav objektů.
Jedním z chovatelů, kteří se rozhodli tento stav změnit, je Zemědělské družstvo Brtnice nedaleko Jihlavy. Brtničtí hospodaří na 2350 hektarech zemědělské půdy, z nichž je 1770 ha orné. Jak řekl předseda představenstva Ing. Josef Kovář, rostlinná výroba je z větší části podřízená živočišné, což je dáno podmínkami na Vysočině.
Nově s podporou
Pro chov prasat byly donedávna určeny několik desetiletí staré stáje. Situace v chovu byla už neúnosná, a proto se rozhodli pro novostavbu porodny prasat a rekonstrukci stáje pro dochov selat s celkovými náklady 30 milionů korun. Ke spolupráci přizvali společnosti Farmtec, a. s., a Agrostav Jihlava, a. s. Celý projekt byl zčásti financován operačním programem.
Základem kvalitního chovu prasat je podle Ing. Kováře dobrý management a ošetřování, bezproblémová technologie a kvalitní genetický materiál. Ve spolupráci s firmou France Hybrides plánují brtničtí provozovat rozmnožovací chov s produkcí užitkových zvířat pro český i evropský trh.
Nejdříve smyčka
Po vstupu do nového objektu musí ošetřovatel projít hygienickou smyčkou, za níž vchází do porodny. V této sekci je šest podsekcí po patnácti plně zaroštovaných porodních kotcích. Podle informací Zdeňka Jurčíka ze společnosti Farmtec se počítá s robustnějšími zvířaty, odpovídají tomu i rozměry kotců - délka 2,6 a šířka 1,8 metrů. Porodní klec KPR 12 je délkově i šířkově nastavitelná a její součástí je výklopné nerezové koryto.
Větrání v porodně je založeno na podtlakovém systému, přívod vzduchu probíhá pomocí klapek, odvod ventilačními komíny. Vytápění sekcí je řešeno pomocí delta trubek umístěných pod přívodními klapkami, selata mají k dispozici teplovodní podlážky.
Následuje takzvané eroscentrum, ve kterém je třicet míst pro odstavené prasnice, dvanáct míst pro prasničky a dva kotce pro kance. Velmi prostorná je sekce pro březí prasnice s kapacitou 294 kusů. Brtničtí po poradě se společností Farmtec zvolili systém individuálních fixačních klecí, u kterých se dají branky otevřít či zavřít. Vzniknou tak volné kotce. Univerzální stáj tak splňuje legislativní podmínky, podle nichž mohou být do pěti týdnů po zapuštění prasnice fixovány a pak se chovají ve volném ustájení. V této části stáje je instalována podtlaková ventilace SKOV. Krmení na celé farmě je suché, součástí technologie jsou dopravníky a objemové zásobníky.
V rekonstruované horní stáji najdeme prostory pro dochov selat. Je tam devět sekcí po 160 místech (celkem 1440 míst) pro selata od odstavu do 25 kilogramů a jedna sekce pro odchov prasniček s kapacitou 72 kusů. Prasata v této sekci mají k dispozici suché krmení ve třech možných variantách. Ventilace je podtlaková, přívod vzduchu zajišťují ventilační kanály vedoucí z obslužné chodby do jednotlivých sekcí. Vytápění pro selata je opět řešeno teplovodními podlážkami.
Součástí farmy jsou také dvě velkokapacitní jímky na kejdu o průměru 20 metrů, každá s obsahem 2000 metrů krychlových se středovým sloupem, který bude zanedlouho sloužit jako podpěra pro jejich zastřešení.
