29.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

BSE straší Evropu

Aféra s tzv. nemocí šílených krav (BSE) se v Evropské unii opět naplno rozhořela. Unie se zajímá i o to, jakým způsobem čelí tomuto ohrožení kandidátské státy. Na opatření, která toto nebezpečí minimalizují, i na samotnou historii tohoto onemocnění jsme se zeptali ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR Josefa Holejšovského.

O BSE se mnoho mluví, jaká je vůbec historie tohoto onemocnění?
Na počátku bylo pravděpodobně scrapie ovcí (klusavka), které je známé od roku 1732, kdy bylo odborně popsáno. Tzv. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) se u krav objevila až v dubnu roku 1985 a popsána byla o rok později. Nápor na druhovou odolnost však musel být již od samého počátku osmdesátých nebo ještě spíš sedmdesátých let, kdy se přešlo na masivní zkrmování masokostních mouček skotem. Skutečně infekční byly masokostní moučky, které se ve Velké Británii připravovaly mezi roky 1980 až 1989 nízkoteplotní technologií při 90 oC, a to i z těl ovcí uhynulých na skrapie. Dnes se toto onemocnění vyskytuje v 10 z 15 zemí EU.
A jak tomu bylo u nás?
Veterinární vyhláškou 154/1961 jsme od roku 1962 zavedli přísné parametry pro zpracování kafilerní suroviny na masokostní moučku. Šlo o teploty 130 až 140 oC a tlak 3 bary po dobu 30 minut. Měli jsme totiž obavu z infekcí působených sporotvornými baktériemi, např. původci sněti slezinné nebo šelestivé. Od pracovníků našich veterinárně asanačních ústavů víme, že jsme byli našimi partnery v EU na počátku devadesátých let kritizováni, že používáme zbytečně energeticky náročné technologie. Nakonec se ukázalo o mnoho let později, že jsme aplikovali tytéž parametry, které se používají na likvidaci infekčních prionů.
Je i další důvod, proč náš skot nebyl vystaven působení této nebezpečné infekce. Před rokem 1991 neměl totiž náš skot tak vysokou užitkovost, proto se z ekonomických důvodů nedávaly masokostní moučky do receptur jeho krmných směsí. Naše výroba těchto mouček nestačila pokrýt potřebu a dovážely se tedy za devizy. Dávaly se proto tam, kde se z hlediska konverze živin co nejlépe zužitkovaly - do krmiv pro brojlery a prasata. Zákaz zkrmovat masokostní moučky přežvýkavci platí u nás od roku 1991. V roce 1994 se zakázal dovoz skotu, masa a výrobků z něj a masokostních mouček z Velké Británie a Švýcarska. V roce 1996 se používané parametry při zpracování kafilerní suroviny daly do souladu s Rozhodnutím Evropské komise č. 96/449/ES (133 oC, 3 bary, 20 minut). V listopadu uplynulého roku jsme zakázali dovoz skotu, masa a výrobků z něj z Francie a Portugalska, od 1. prosince se k nám nesmí tyto komodity vozit z členských států EU kromě Itálie, Řecka, Finska, Rakouska a Švédska, kde se BSE nevyskytlo.
Platí zákaz na dovoz jenom masokostní moučky nebo i výrobků, v nichž je obsažena?
Zákaz platí na dovoz všeho, včetně surovin, z nichž se vyrábí. Platí i na krmiva pro psy a kočky. Víme, že zejména kočkovité šelmy jsou na tuto chorobu vnímavé.
Je pravda, že naše metody vyšetřování skotu na BSE jsou zastaralé?
Žádná z metod, které se používají, není zastaralá, pouze každá slouží jinému účelu. Stejně jako u nás, tak i v EU se pro průkaz skutečné bovinní spongiformní encefalopatie používá histologie. V případě, že histologický nález odpovídá tomuto onemocnění, musí se potvrdit, že je způsobeno touto infekcí. Další jsou metody elektromikroskopické, které se používaly v minulosti. Prokazovaly tzv. fibrily (vlákna) spojené s výskytem této nemoci. Nyní přicházejí metody imunologické. Jsou založeny na skutečnosti, že enzymy proteázy jsou schopné štěpit pouze priony, které se běžně vyskytují v nervové tkáni, nikoli priony infekční. Na vzorek mozkové tkáně se nechají tyto enzymy působit a po určité době se pomocí protilátek, tedy imunologicky, zjišťuje, zda ve vzorku zůstal prion. Pokud ano, jde o prion infekční. Tyto imunologické testy zavádíme od 1. ledna letošního roku.
Podstatné je, že nikde na světě neexistuje žádná metoda, kterou je možné vyšetřit zvíře zaživa. Proto k Rozhodnutí Rady EU č. 766/2000 o tom, že zvířata starší než 2,5 roku nemohou vstoupit do potravinového řetězce, pokud nebudou na tuto chorobu vyšetřena, je nutné dodat, že tato zvířata nemohou být vyšetřena dříve, než budou poražena.
Je rozhodnuto, že se budou likvidovat rizikové materiály odděleně?
Od 1. října 2000 musí členské státy EU na základě Rozhodnutí č. 2418/2000 likvidovat odděleně rizikový materiál. EU však nechává až do 1. dubna 2001 možnost, aby se do ní dovážely výrobky, které tento specifický rizikový materiál obsahují. Upozornili jsme naše asanační podniky, že nebudeme moci od 1. dubna vývoz jejich produktů certifikovat. Jde hlavně o export kafilerního tuku. Probíhají jednání mezi zpracovatelskou sférou a asanačními ústavy o tom, že tento specifický rizikový materiál se bude oddělovat a separátně zpracovávat. Pravděpodobně se dohodnou, že vyčlení jedno nebo dvě zařízení, která budou zpracovávat jen tento materiál. Ze zmíněného Rozhodnutí také vyplývá, že do EU se nesmí exportovat výrobky, které obsahují separát (mechanicky strojně oddělované maso) z hovězích páteří a hlav. U nás se s tímto zákazem zatím nepočítá, protože my k němu nemáme důvod. Ale tento separát přestanou podniky používat samy proto, aby mohly exportovat.
Libuše Alterová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down