09.01.2004 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Budoucnost chovu českého strakatého plemene v Evropské unii

Dr. Ing. Josef Kučera je od 1. ledna 2004 jmenován ředitelem Svazu chovatelů českého strakatého skotu. Do konce roku 2003 působil jako tajemník svazu. Je absolventem MZLU v Brně a interního postgraduálního studia, obor speciální zootechnika, rovněž na brněnské univerzitě. Zastává funkci předsedy výboru pro propagaci plemen v rámci WSFF, hovoří anglicky, německy, rusky a polsky. Přednáší na MZLU v Brně v rámci předmětu šlechtění hospodářských zvířat.
Česká republika se za několik měsíců stane členem EU. Využili jsem proto příležitosti a položili nově nastupujícímu řediteli několik otázek.

Jaká je aktuální situace ve svazu, pokud jde o počet členů, počet krav zapojených v KU či aktivit?
Svaz chovatelů českého strakatého skotu, jako uznané chovatelské sdružení, zastupuje zájmy svých členů – chovatelů domácího plemene – českého strakatého skotu. Podle platných právních předpisů ČR není členství chovatelů v plemenné knize podmíněno členstvím ve svazu. Z tohoto důvodu registrujeme k 1. 12. 2003 celkem 225 řádných členů – chovatelů, 82 členů mimořádných a dva čestné - prof. Mikšíka a doc. Suchánka. V plemenné knize je registrováno celkem 1247 chovatelů s celkovým počtem 180 000 krav v ní zapsaných.

Čekají svaz po vstupu do EU některé zásadní změny?
Chov skotu je významnou součásti zemědělské výroby ve všech členských státech Evropské unie a jako takovému je mu věnována velká pozornost i v rámci legislativy. Vycházíme-li pouze z aktuálně platné legislativy EU, bude postavení a činnost svazu srovnatelné s postavením, úlohou a fungováním obdobných organizací za hranicemi. V současné chvíli lze naše postavení dokonce označit za výhodnější z pohledu počtu svazů v jednotlivých členských státech EU. Jenom v sousedním Rakousku funguje 22 chovatelských svazů, z toho 12 pro plemeno fleckvieh. Obdobná struktura existuje i v ostatních státech. Určité změny do našeho systému může přinést právě diskutovaná novela nařízení 84/247/ES, o definici a uznávání chovatelských organizací a svazů. Stručně řečeno: připravovaná novela by v případě jejího schválení, umožnila uznávání chovatelských svazů a jejich působnosti na území dalšího (dalších) států Evropské unie. V době integrace celé Evropy a existujícímu propojení populací skotu prostřednictvím poměrně liberálního systému obchodu s genetickým materiálem je připravovaná změna pochopitelná.

A co plemenné hodnoty, jaká je jejich porovnatelnost a věrohodnost v rámci unie?
Otázka plemenných hodnot a jejich porovnatelnosti či věrohodnosti je, zvláště v posledním období, velmi intenzivně diskutovaným problémem. Takováto témata se někdy bohužel nevyhnout ani emotivním způsobům argumentů a odpovědí na ně.
Systém odhadu plemenných hodnot prochází ve všech státech kontinuálním procesem zdokonalování. V současné době je v České republice před dokončením vývoj test day modelu pro odhad plemenných hodnot mléčné užitkovosti. Výsledky odhadů plemenných hodnot pro mléčnou užitkovost u obou dojených populací jsou pravidelně vyhodnocovány i v rámci Interbullu. Od loňského roku jsou na mezinárodní úrovni porovnávány také plemenné hodnoty pro ukazatele exteriéru u holštýnské populace. Hodnocení exteriéru kombinovaného skotu v rámci Interbullu se rovněž připravuje.
Pro zajištění plné konkurenceschopnosti našich chovatelů strakatého skotu na evropských trzích se však musíme věnovat i plemenným hodnotám masné užitkovosti a znaků fitness. U masné užitkovosti je potřebné doplnit dosavadní zdroj informací - stanice kontroly výkrmnosti skotu o další cenné ukazatele – výsledky polních testů, popř. i výsledky býků z odchoven. Kombinace těchto informací je běžná např. v Rakousku i SRN.
Ve střednědobém horizontu bychom se měli společně zabývat doporučením Evropského sdružení strakatého skotu s jasným cílem: vznik silné, jednotné a kompaktní evropské základny pro šlechtění strakatého skotu. Takto zásadnímu kroku však musí předcházet harmonizace šlechtitelských postupů, používaných metod kontroly dědičnosti, sjednocení definice sledovaných znaků a v neposlední řadě i dostatečné genetické propojení výchozích populací. Případnému propojení evropských strakatých populací by samozřejmě musely předcházet dohody v oblasti technického, legislativního a finančního zajištění celého projektu, které by byly patrně složité, ale jistě řešitelné.

České strakaté plemeno se chová i v masných systémech. Jak budou tato zvířata vedená v plemenné knize, označována a kontrolována?
Český strakatý skot jako kombinované plemeno má výborné předpoklady pro uplatnění v systémech chovu krav bez tržní produkce mléka. Celá tato oblast je detailně upravena především nařízením 1254/1999 ES a jeho prováděcí vyhláškách 2342/1999 ES, ve které je uveden seznam plemen bez nároku na dotaci v rámci systému BTPM. Vzhledem k tomu, že strakatý skot není uveden na tomto seznamu, je nutné ho považovat za plemeno uznané pro chov KBTPM. Stejně jako v zahraničí i u nás je možné i nadále registrovat tato zvířata v plemenné knize. Podle platného znění řádu PK má zápis trvalou platnost i při převodu zvířat ze systému s tržní produkcí mléka do systémů BTPM. Systémy označování zvířat BTPM a případné postihy za jejich dojení jsou dány požadavky na citovaných nařízení Evropské unie a svaz chovatelů nemá možnost je ovlivňovat.

Jaké jsou současné cíle šlechtění plemene, v porovnání se světovými simentálskými populacemi? Jak bude vypadat česká konkurenceschopnost v rámci unie?
Chovatelé strakatého skotu jsou na mezinárodní úrovni sdružení do dvou významných organizací: Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu (EVF) a Světové Simmental-Fleckvieh federace (WSFF). Česká republika je členem obou organizací.
Pokud bychom zmínili nejvýznamější aktivity obou federací, patřil by k nim např. společný program testace býků Eurotest, proces sjednocování hodnocení exteriéru k aktualizace standardu plemene a celá řada dalších. Vycházíme-li z již zmíněných připravovaných změna legislativy EU v oblasti chovu skotu, je zřejmé, že význam obou zmíněných organizací se bude i nadále zvyšovat.
Nedílnou součástí činnosti EVF je také pravidelné porovnávání dosažených výsledků strakatého skotu jednotlivých členských států. Je potěšitelné, že naše strakatá populace snese porovnání s dalšími státy jako co do rozsahu populace (3. místo podle počtu krav v PK), tak i z pohledu užitkovosti (3. až 6. místo společně s Itálií a Rakouskem). Struktura šlechtitelského programu je obdobná jako v ostatních státech. V pozicích otců býků se v téměř 50 % případů objevují špičkový býci z fylogeneticky příbuzných populací.
Poslední informace z Bruselu hovoří o tom, že v rámci EU došlo koncem loňského roku, poprvé od roku 1984, k deficitu v produkci hovězího masa. Vzhledem k tomu, že podle dostupných prognóz unie budou početní stavy skotu i nadále klesat, očekáváme, že dojde ke skutečné „renesanci“ kombinované užitkovosti.

Jaké cíle máte jako nastupující ředitel?
Přesvědčit chovatele strakatého skotu (a nejenom je), že český strakatý skot je tou správnou volbou a to nejenom do horských a podhorských oblastí, kde je dnes chováno 70 % aktivní populace. K tomu bude potřeba intenzivně pracovat na propagaci plemene. Rok 2004 je rokem konání celé řady významných výstav v ČR i zahraničí, při kterých musí být strakatý skot a svaz „vidět“.
Jako svaz se pokusíme nastartovat některé marketingové aktivity a ukázat chovatelům strakatého skotu určitý „výklenek“ u českého spotřebitele. Věřím, že vstup do Evropské unie podpoří i rychlejší změny a zvyklosti našich konzumentů.
K dlouhodobým cílům pak jednoznačně řadím vznik silné evropské populace strakatého skotu, za předpokladu splnění výše zmíněných podmínek.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down