Nejen o očekávaném vývoji živočišné výroby a trendech v chovu skotu v České republice v nejbližších letech se dozvěděli účastníci konference nazvané Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách Evropské unie ve Větrném Jeníkově. Čeští a bavorští odborníci porovnali chovy mléčného a kombinovaného skotu a jejich perspektivy. Součástí byly informace též o výzkumu a odborném poradenství v obou zemích.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., (VÚŽV) byl spolu s Bavorským zemským ústavem pro zemědělství – Institutem pro rozvoj venkova, podnikovou ekonomiku a agrární informatiku v Mnichově pořadatelem konference Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU. Příspěvky na aktuální témata přednesli čeští a bavorští odborníci za účasti zástupců Ministerstva zemědělství ČR a Agrární komory ČR.
Nejen o historii výzkumného ústavu
Zahájení konference se ujala ředitelka VÚŽV prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc., která seznámila posluchače s historií a současností výzkumného ústavu. Historie ústavu začala v roce1952 ustanovením pěti výzkumných ústavů ministerstvem zemědělství a v roce 1953 výzkumný ústav přesídlil do areálu tehdejšího školního statku Vysoké školy zemědělské v Praze Uhříněvsi, kde sídlí dosud. Jako veřejná výzkumná instituce řeší jak dlouhodobé projekty, které jsou zaměřené na výzkum a praktické využití výsledků disciplín, jako jsou genetika a šlechtění, biotechnologie, výživa a krmení, genetické zdroje, technologie, ochrana zvířat a životního prostředí, etologie, jakost tržních produktů, organizace práce, ekonomika a další), tak aktuální problémy agrárního sektoru. Podle prof. Skřivanové patří na základě oficiálního hodnocení výsledků vědy a výzkumu mezi nejúspěšnější resortní výzkumné ústavy.
O spolupráci s VÚŽV hovořil dr. Christian Stokinger, ředitel Institutu pro zemědělskou ekonomii a viceprezident LfL (Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft, Bavorský zemský zemědělský ústav). Aplikovaný výzkum LfL je zaměřen na problémy praxe a nabízí zemědělským podnikům varianty řešení. Jeho zákazníky jsou především pracovníci ze zemědělství a výroby potravin, politici a občané, ale i orgány státní správy, svazy, družstva, spolky.
Výroba mléka v Bavorsku
Gerhard Dorfner (Institut pro zemědělskou ekonomii) uvedl, že v současnosti mají chovatelé v Bavorsku ve stádě v průměru 29 krav s předpokladem, že se v příštích deseti letech zvýší na 40 kusů. Jiná situace je například na západě Německa, kde je průměrný stav krav v podniku okolo 100 kusů a kolem 500 ve východních zemích. V Bavorsku hospodaří asi 42 000 chovatelů dojeného skotu, 50 % z nich je ustájeno ve volných stájích, ale druhá polovina se stále chová vazně. Chovají celkem asi 1,24 milionu dojnic. Nejvíce chovaným plemenem je fleckvieh s průměrnou užitkovostí 7013 kg, dále holštýnské (8215 kg) a hnědé plemeno (7056 kg). Výroba mléka je vůči kolísání cen mléka stabilní díky tržbám za zvířata a maso. Pokud se chovatelům fleckvieh podaří udržet stávající mléčnou užitkovost a využívat přednosti jatečných telat a krav, lze podle Gerharda Dorfnera považovat obě plemena (holštýnské a fleckvieh) za srovnatelná.
V Bavorsku dosahují holštýnské dojnice v průměru o 1100 až 1300 kg vyšší produkce mléka na krávu a rok, ale v dlouhodobém průměru vyšší nákupní ceny mléka (asi 30 centů za kilogram) a vyšší tržby za zvířata a maso v podnicích s chovem fleckvieh rozdíl v užitkovosti krav holštýnského plemene více než vyrovnávají.
Produkce hovězího masa
Téměř polovina zemědělské produkce Bavorska pochází z chovu skotu a přibližně třetina tohoto objemu připadá na výrobu hovězího masa. Ročně se tam vyrábí zhruba 316 tisíc tun hovězího a telecího masa, z toho 44 % činí maso býků, 37 % maso krav, 17 % maso jalovic a 1 % maso volů, 1 % maso telecí. Převládajícím plemenem býků vykrmovaných v podnicích je s podílem 89 % plemeno fleckvieh. Kolem 10 % tvoří masná plemena.
O perspektivách výroby hovězího masa v Bavorsku přednášela Irene Faulhaber z Institutu pro zemědělskou ekonomii. Podle ní se s klesajícím počtem krav bude snižovat i výroba hovězího masa, zejména v kombinaci produkce masa a výroba mléka. V podnicích specializovaných na výkrm býků (v Bavorsku jich je 44) stoupne počet býků na 150 (v současnosti průměr 102 kusů).
Perspektivy chovu skotu
Přednášku na téma Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU si připravil Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. (VÚŽV, v.v.i.). Mezi hlavní faktory úspěšnosti chovu skotu v České republice patří podle něj dodržování stejných zásad zemědělské politiky ve všech státech unie, politická podpora agrárního sektoru (vládou, parlamentem, ministerstvy) srovnatelná například S Německem a Francií, usměrňování činnosti obchodních řetězců a podpora celé společnosti včetně upřednostňování spotřeby tuzemských potravin.
Informace o očekávaném vývoji živočišné výroby v ČR přednesl Ing. Miloš Lukášek, vrchní ředitel sekce zemědělských komodit MZe ČR.
Závěrečnou přednášku konference měl připravenou Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, na téma Stabilizace živočišné výroby je nadále naší prioritou, podle něhož prvním pozitivním signálem ze strany EU je zakotvení nutnosti stabilizace zemědělství v rezoluci Evropského parlamentu z 18. ledna 2011.
Klíčové informace:
· VÚŽV, v. i. i., pořádal mezinárodní česko-bavorskou konferenci 8. března ve Větrném Jeníkově u příležitosti 60. výročí svého založení.
· Bavorskou stranu zastupovali pracovníci Bavorského zemského ústavu pro zemědělství v Mnichově.
· Generálními partnery konference byly společnosti Biomin Czech, s. r. o. a Českomoravská společnost chovatelů.
