Odborníci předpovídají, že hlavní zdravotní problémy drůbeže v průběhu příštích několika desetiletí budou způsobeny endemickou ptačí chřipkou a newcastleskou chorobuou. Respirační a střevní onemocnění budou i nadále ovlivňovat drůbežářský průmysl. Ptačí chřipka se se stala číslem jedna mezi katastrofickými infekčními onemocněními u drůbeže.
V posledních letech se rozrostl drůbežářský průmysl v Asii a Africe. Tyto regiony ale neřeší onemocnění tak, jak se to dělá v USA a Evropě. Proto se virus ptačí chřipky dál šíří a mutuje a stává se problémem na celém světě. Odborníci si nemyslí, že v budoucnu budou drůbežáři čelit dalším jiným chorobám, ale spíše jiné variantě a intenzitě ptačí chřipky. Před čtyřiceti lety, když se o ní mluvilo, jako by se to týkalo něčeho, co se stalo v jiném světě.
Jedna z věcí, která je v posledních 10 nebo 15 letech patrná, je to, že ne všechny země mají stejný zájem na vymýcení ptačí chřipky jako USA a Evropa, kde se snaží se jí zbavit za každou cenu. Starosti s influenzou si chovatelé dříve nedělali, protože je nenapadlo, že zdroj viru bude stále přítomný a v budoucnu je pravděpodobné, že se nemoc objeví v nových zemích.
Další problém – newcastleská nemoc
Jedna z nejčastějších respiračních nemocí hrabavé drůbeže všech věkových kategorií je celosvětově rozšířená. Existují způsoby, jak zvládnout newcastleskou nemoc (ND), včetně očkování, opatření pro zajištění biologické bezpečnosti a kontroly výrobků a vedlejších produktů. Newcastle je v mnoha zemích endemický, což znamená významné riziko pro globální drůbežářský průmysl. Trvalým zdrojem nákazy jsou chovy drůbeže v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe. Přenáší se vzdušnou cestou, kontaminovaným krmivem, vodou z volně žijících infikovaných ptáků (což může být problém venkovních chovů).
Produkce bez antibiotik
Stále roste tlak spotřebitelů na produkci kuřat a vajec bez antibiotik (antibiotic-free, ABF), a to zejména ve vyspělých zemích. Už mnoho restaurací, hotelů a řetězců supermarketů uvedlo, že budou nakupovat pouze kuřecí a krůtí maso z farem, které neléčí antibiotiky.
Ionofory, hlavní skupiny kokcidiostatik pro kontrolu kokcidióz a nekrotické enteritis, jsou antibiotika. Dalším velkým problémem produkce ABF je onemocnění dýchacích cest a kolibacilóza. Očekává se nárůst problémů se sakulitidou. Producenti se budou muset naučit, jak vyrábět s menším užíváním antibiotik a klást větší důraz na prevenci.
Chovy bez klecí
Při produkci vajec mimo klecové systémy se objevily nemoci, které nebyly vidět desítky let. Přístup do venkovního prostředí se může právě kvůli zdravotním problémům omezit. Problémem pro producenty drůbeže je to, že mnoho spotřebitelů má vizi, že nejlepší produkty jsou od ptáků s přístupem k přírodě, nejlépe na venkově. Bude nutné změnit způsob, jakým bojovat se zdravotními problémy, a to z důvodu zvýšeného rizika, protože volně ustájená drůbež je vystavena větší expozici výkalů a v případě přístupu do vnějšího prostředí je větší riziko kontaktu s volně žijícími ptáky, hlodavci a ostatními potenciálními nosiči nemocí a predátory. Pro skupiny aktivistů je mnohem důležitější možnost přirozeného chování ptáků než otázka jejich zdraví. Tak může být pokrok ve zdraví drůbeže, na kterém se tvrdě pracovalo, ztracen.*
Podle Poultry Interational březen 2017
