Majitelé psů a koček mohou chtít svým mazlíčkům poskytnout „biologicky vhodnou“ stravu. Málokdo však chce rozmrazovat mrtvou krysu nebo uklidit krev a zbytky masa. Požadavky majitelů domácích mazlíčků na výživu, jakou měli předci, jen zřídka končí až u celých zvířat, natož u živé kořisti. Jinak by se trh s celými hlodavci a králíky rozšířil z plazů chovaných doma na kočky a psy. Širokému využívání krmení celých kořistí, stejně jako hmyzu, pro psy a kočky brání mnoho překážek.
Krmení kočky nebo psa živým hlodavcem se mnohým zdá kruté. Dokonce i majitelé plazů se z velké části přesunuli na zmrazené a rozmražené kořisti, s výjimkou vybíravých krajt, které neútočí na myší mrtvolu. Živý hlodavec může být nebezpečný i pro predátora, protože i mírná myš může stále kousat a škrábat. Kromě toho savci bývají nepořádnějšími jedlíky než hadi. Užovka červená nebo krajta může celou krysu sežrat. Psi a kočky nejsou tak vybíraví. Majitelé psů a koček mohou chtít mít pocit, že svým mazlíčkům poskytují „biologicky vhodné“ krmení, jako je tomu divoké kočky nebo vlka. Málokdo však chce rozmrazit mrtvou krysu a mít ji v lednici, natož potom uklidit krev a zbytky masa. Navzdory „ick faktoru“ („fuj“ faktor – pocit znechucení), se zdá, že hmyzí protein bude mainstreamový. Ale někteří majitelé domácích mazlíčků se rozhodnou dát svým kočkám celou kořist.
Některé kočky mohou mít zisk ze silných žaludků svých majitelů. Navíc vědci zjistili potenciální přínosy krmení celých zvířat pro zdraví gastrointestinálního traktu koček. „Zda je tento efekt způsoben chemickou nebo fyzikální povahou celé kořisti, není známo,“ napsal tým vědců v časopise British Journal of Nutrition. Jinými slovy, musí být myš neporušená, nebo mohou mít stejné výhody pro zdraví střev i mletí hlodavci? Při porovnávání krmení mletých a celých myší vědci nezaznamenali žádný vliv na fermentaci tlustého střeva. Celkové koncentrace mastných kyselin s krátkým řetězcem, mastných kyselin s rozvětveným řetězcem a většina biogenních aminů byly stejné u mletých i celých myší. Počáteční přechod od extrudované stravy k myším však ovlivnil trávicí systém koček. Složení střevní mikrobiomu koček se posunulo od Prevotellaceae, které požírají sacharidy, k mikrobům Fusobacteriaceae, které preferují bílkoviny, se sníženým poměrem fekální octové a propionové kyseliny. „Výsledky této studie naznačují, že struktura krmiva při krmení myší je méně důležitá než celkový typ dávky, s významnými posuny v mikrobiomu a snížením potenciálně škodlivých fermentačních produktů, když se krmení změní z extrudované na myši,“ napsali vědci. „To znamená pečlivé zvážení důsledků krmiv založených na kořisti – myších pro zdraví střev u koček.“
V jiných studiích vědci zjistili, že konzumace celé kořisti může splnit nutriční požadavky koček, možná účinněji než zpracované potraviny. Kromě toho krmení celé kořisti podporovat zdraví zubů, protože kočky musí žvýkat kosti a chrupavky, což snižuje riziko zubních problémů, jako je hromadění zubního kamene. Celá kořist má však i své nevýhody, zejména možnost přenosu patogenů, včetně parazitů a bakterií, je pro majitele mazlíčků a distributory nákladná. Konzervace a skladování celého hlodavce je mnohem obtížnější než suché nebo konzervované výrobky. I když krmení celé kořisti může být zdraví prospěšné, představuje také problémy související s přenosem patogenů, dodavatelskými řetězci a náklady.
Hodnocení životního cyklu hmyzích farem naznačuje, že chov členovců vyžaduje méně přírodních zdrojů a produkuje méně znečištění než chov savců a ptáků. Při krmných pokusech s kočkami měla krmiva vyrobená z hmyzích složek podobnou chutnost a stravitelnost jako granule obsahující konvenční zdroje bílkovin a olejů pro domácí zvířata. Pohled na to, jak kočky instinktivně hodují na hmyzu, může vést k tomu, že majitelé mazlíčků nebudou mít tabu ohledně hmyzu jako nového zdroje bílkovin a olejů v krmivu pro kočky. Majitelům domácích mazlíčků však mohou stále stát překážky v cestě přijímání složek na bázi hmyzu v krmivech pro kočky. Podle průzkumu byla většina respondentů ochotna krmit své kočky hmyzem, ale záleželo na formě složky. Stejně jako ve výsledcích jiných studií lidé by raději, aby hmyz v krmivech pro kočky nebyl viděti. Majitelé koček ochotněji dávají kočkám pamlsky obsahujícími 20 % hmyzí moučky než čistou hmyzí moučku nebo celý hmyz. Nejpřijatelnější byly kočičí pamlsky vyrobené z cvrččí mouky. Majitelé koček, kteří nechtěli přidat hmyz do krmiva pro kočky, uváděli znechucení, neznalost a preferenci tradičních krmiv pro domácí mazlíčky.
Cvrčci, mouční červi, larvy mouchy černé a další hmyz mají nižší požadavky na potravu a vodu než krávy, kuřata nebo jiná hospodářská zvířata. Větší objem bílkovin a oleje lze chovat na menší půdě s hmyzem ve srovnání se savci nebo ptáky. Často je třeba budovat nová zařízení na výrobu hmyzích proteinů a olejů. Hmyz potřebuje méně vody a krmiva k produkci určitého množství bílkovin než krávy. Pokud se však části krávy, jako jsou srdce a plíce, nedostanou do krmiva pro domácí zvířata, vedlejší produkty ztrácejí na hodnotě a mohly by přijít vniveč. Vědci tyto paradoxy udržitelnosti proteinů ještě plně nerozluštili.*
Pet Food Industry
