V Národním zemědělském muzeu byla začátkem října předána ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2020 - Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky, jejímž cílem je podpořit a ocenit výzkumné aktivity vědců do 35 let a Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje. Dvě ceny se týkaly živočišné výroby:
Ocenění byla udělena ve dvou kategoriích:
- Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky, jejímž cílem je podpořit a ocenit výzkumné aktivity vědců do 35 let;
- Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje.
Ocenění v obou kategoriích předal ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc., spolu s předsedou České akademie zemědělských věd RNDr. Janem Nedělníkem, Ph.D.
Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky za rok 2020:
První místo Mgr. Tereza Kubasová, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., za výsledek druhu recenzovaný odborný článek „Kontakt s dospělou slepicí ovlivňuje vývoj střevní mikrobioty
u čerstvě vylíhlých kuřat“ (Contact with adult hen affects development of caecal microbiota in newly hatched chicks).
Studie sleduje vývoj střevní mikrobioty u čerstvě vylíhlých kuřat v závislosti na přítomnosti/nepřítomnosti dospělé slepice. Přítomnost slepice napomáhá rychlejšímu vývoji střevní mikrobioty kuřat a tím vede ke zvýšení jejich odolnosti před infekcí salmonelou. Při bližším pozorování bylo zjištěno, že pouze některé skupiny bakterií se přenáší a následně kolonizují střevo kuřat. Výsledky této studie mají velký přínos při vývoji nové generace probiotik pro drůbež.
Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2020:
První místo Ing. Radko Loučka, CSc., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., za výsledek druhu certifikovaná metodika „Měření ztrát silážováním“.
Metodika obsahuje nové poznatky pro zlepšení efektivity výroby siláží, které jsou hlavní součástí krmných dávek hospodářských zvířat, kdy je potřeba znát skutečné ztráty sušiny či organické hmoty vzniklé v rámci celé technologie silážování od sklizně pícniny až po její zkrmení zvířaty. Ztráty se většinou pouze odhadují, což je nedostačující. V metodice jsou popsány metody zjištění ztrát: 1. prostým vážením, doplněným analýzou sušiny, 2. využitím pytle zahrabaného do silážované hmoty a 3. analýzou popelovin.*