Mezinárodní konferenci nazvanou Současnost a perspektivy chovu drůbeže uspořádaly společně Česká zemědělská univerzita v Praze (přesněji Katedra chovu prasat a drůbeže Agronomické fakulty), Česká zemědělská společnost a Česká národní větev WPSA. Dva dny trvající setkání českých, slovenských a polských odborníků se odehrálo v aule ČZU 15. a 16- května a určitě stálo za to ho navštívit.
„Šlo o zcela novou akci. Její pokračování (opět s pracemi autorů z České republiky, Polska a Slovenska)se bude konat příští rok na jaře v Brně a půjde o součást doprovodného programu veletrhu Techagro,“ sdělila Zemědělci docentka Eva Tůmová z ČZU.
Právě tato reprezentantka pražské školy se uvedla v sekci Kvalita masa a vajec zajímavým příspěvkem: „Velmi významné je zjištění, že pomalu rostoucí kuřata vykrmovaná cereálními krmnými směsmi měla o 20 % vyšší obsah cholesterolu v mase než kuřata rychle rostoucí. Na druhé straně příliš intenzivní růst může mít i nepříznivý vliv na kvalitu masa.“
U kuřat a krůt se v poslední době vyskytla řada vad, které u drůbeže nebyly známé. Změny tlouštky svalů a výskyt abnormálních svalových vláken mohou ovlivnit barvu masa. Především u krůt a kachen, ale také u kuřat je nyní zaznamenáváno jak PSE maso (tedy bledé, měkké, vodnaté), tak DFD maso – tmavé, suché a tuhé.„Některé požadavky spotřebitelů na určitý typ produktu proto nemusejí být v souladu s jeho kvalitou,“ dodává Tůmová.
Body pro Brno
a Akademii Podlaska
Profesor Jiří Zelenka (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně) a jeho spolupracovníci se prezentovali v sekci Výživa a krmení prací o vlivu věku kuřat na bilanční stravitelnost jednotlivých mastných kyselin. Závěry? Změny bilanční stravitelnosti mohou být v prvních osmi dnech života spojovány s vylučováním mastných kyselin pocházejících ze žloutkového vaku. Ve stáří dvou až šesti týdnů se stravitelnost nasycených a mononenasycených kyselin průkazně snižuje, zatímco u kyselin polynenasycených
se ve stejném období nemění. Výjimkou je kyselina eikosapentaenová, jejíž stravitelnost se během výkrmu zvyšuje.
Brněnskou univerzitu zastupoval i Ing. Dalibor Klecker, CSc., mimo jiné prací o výkrmu pomalu rostoucích kuřat. Autorův příspěvek, týkající se podrobně této problematiky, vyšel pod názvem Výkrmy intermediálních kuřat – šance pro menší zemědělské podniky? v Našem chovu číslo 4/2003.
Polské kvarteto autorů složené ze tří žen (Oseková, Kloceková, Janochová) a jednoho muže (Wasilowski) vyslala do Prahy Akademia Podlaska. Ve výživářské sekci bodovalo hned dvakrát a oba příspěvky se věnovaly kuřecím brojlerům.
Od křepelek
po kritika Košaře
Pracovníci Výzkumného ústavu živočišné výroby Nitra ze Stanice chovu a šlechtění drůbeže (Ivanka pri Dunaji) vystoupili v programu hned několikrát. Tři práce měly jako „ústřední postavu“ křepelku japonskou. Ta je podle promované bioložky Zdeny Končekové, PhD. a jejích kolegů (Ing. Ján Baumgartner,DrSc., Ing. Jozef Mojto,PhD., Ing. Mária Poláčiková, Ing. Janka Benková), PhD.) „nejen výborným experimentálním materiálem, ale rovněž hospodářsky významným druhem drůbeže“. Příspěvky slovenských autorů se týkaly vlivu šlechtění na nuriční hodnotu prsní svaloviny masných linií a minerálních látek ve žloutku vajec nosných linií křepelek.
Dvojice Benková a Baumgartner doplněná o Ing. Viktora Mészárose a Ing. Barnabáše Szabo (společnost Agro Váh) se zasloužila o to, že se v Suchdole mluvilo o husách, konkrétně o vlivu genotypu na živou hmotnost, produkci a hmotnost vajec.
Sekce Systémy chovu drůbeže dala zasloužený prostor zástupcům Výzkumného ústavu živočišné výroby z Prahy – Uhříněvsi. MVDr. Květoslav Košař, CSc., Ing. Ondřej Mašata a Ing. Hana Návarová se podle očekávání pustili do chování nosnic v alternativních chovech a důsledkům jednostranného pohledu na pohodu nosnic. Logicky byla vznesena i zásadní otázka – řeší Směrnice Rady 1999/74 EC skutečně problém welfare? V diskusi pak zazněla slova o tom, že „z hlediska hygieny znamenají alternativní chovy návrat o sto let zpět“ a „veterináři po roce 2006 opět dají přednost klecím“. Na potvrzení této předpovědi si proto budeme muset počkat.
