14.11.2003 | 01:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Český med konkuruje kvalitou

Na začátku letošního roku se nákupní cena květového medu dostala přes 70 korun a v průběhu roku klesla na současných 53 korun za kilogram. Důvodem počátečního nárůstu cen byla vyšší poptávka způsobená nižší produkcí medu v roce 2002 a dále úhynem včelstev letos na jaře, z nichž v některých oblastech nepřežila zimu téměř třetina. Pokračoval tak trend posledních deseti let, kdy poklesl počet včelstev z původních zhruba 685 tisíc v roce 1993 na současných asi 517 tisíc.

Jedním ze včelařů, jichž se výkyv nákupních cen medu dotkl, je rovněž Ing. Jaroslav Martínek, chovatel včel z Veverské Bítýšky na jižní Moravě. Jaroslav Martínek se včelám věnuje již 15 let a v současnosti chová 70 včelstev, umístěných v nástavkových úlech na dvou kočovných vozech. Kromě medu vyrábí také medovinu a zpracovává včelí vosk na svíčky.
Na vině je „betonový“ med
„Podle mého názoru byl nepříznivý stav z letošního jara způsoben kombinací několika faktorů, z nichž nejvýznamnějšími byly zdravotní problémy včelstev a špatné přezimováním řepky. Úhyn naštěstí nebyl celoplošný a spolu s relativně dobrým nástupem kvetení akátu, hořčice a slunečnice se podařilo propad částečně zmírnit,“ vysvětluje J. Martínek. Důvodem špatné zdravotní situace v přezimujících včelstvech byla kromě hojné varroázy i další choroba – nosematóza, podpořená výskytem tzv. betonového medu. Je to medovicový med, pocházející z pozdní podletní snůšky s vysokým obsahem trisacharidu melecitózy, který způsobuje rychlou krystalizaci medu v plástech. Takový „tvrdý“ med včely prakticky nemohou při zimování odebírat a je i těžko stravitelný. Dochází u nich k přeplnění výkalového vaku s následným kálením v úlu. Trávicí trakt pak bývá snáze napaden prvokem hmyzomorkou včelí (Nosema apis). V zimním období, kdy se včely nemají možnost vyprazdňovat mimo úl, se spory hmyzomorky mohou dále rozšiřovat napříč včelstvem prostřednictvím infikovaných výkalů. Nákaze lze předcházet správným ošetřováním včelstev a v případě výskytu choroby pak důkladnou dezinfekcí a následnou čistotou, případně vysířením včelstva. Pomoci včelařům řešit nepříznivý stav, by měla mimořádná dotace na krytí ztrát z letošního jara.
Ve světě máme dobré jméno
České včelařství má v zahraničí dobrou pověst a o český med je zájem zejména v Německu a skandinávských zemích, kde se nejlépe prodává tmavý medovicový med. Český med má výrazně vyšší kvalitu, než jakou požaduje Evropský kodex jakosti pro med, a to ho zviditelňuje na mezinárodních trzích. „Naše včelařství má dlouhou tradici a je na vysoké úrovni. Na rozdíl od okolních států se u nás díky víceméně centrálnímu řízení chovu včel daří jak prevenci, tak i zdolávání nákaz.V Evropě můžeme konkurovat nejen cenou, ale hlavně kvalitou. Významná je i skutečnost, že se v České republice nepoužívají v chovu včel antibiotika. Jejich rezidua se tak nemohou dostat do medu, a proto je český med kvalitnější než zahraniční,“ dodává Martínek. Podle jeho názoru se našim včelařům vstupem České republiky do Evropské unie na jednu stranu zlepší odbyt, ale na druhou stranu bude větší nebezpečí zavlečení různých chorob a nákaz.
Má malovýrobce šanci?
Jaroslav Martínek, stejně jako většina včelařů, prodává část své produkce medu přímo lidem, tzv. prodejem „ze dvora“ a část od něj vykupují soukromí výkupci. „Pořizovací náklady pro včelařský provoz jsou vysoké a neodpovídají výkupním cenám medu. Návratnost investic je velmi dlouhá, a to znevýhodňuje zejména malovýrobce,“ říká Martínek. „Včelařství je už svou podstatou spíše záliba. Na včelách žádný chovatel nezbohatne a aby byl rentabilní, musel by obhospodařovat minimálně 200 až 250 včelstev. A takových je u nás jen málo,“ uzavřel.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down