Cesta farmy Mokrovraty k úpatí Olympu v mléčné lize 

Zemědělská společnost Dobříš začínala před třiceti lety se 174 kravami různých plemen a průměrnou dojivostí sotva přesahující 3500 litrů. Dnes má společnost 760 dojnic z toho na farmě Mokrovraty stojí zhruba 320 dojnic čistokrevného českého strakatého skotu s celoroční produkcí nad 10 000 kg mléka na krávu. Za tímto výsledkem nestojí náhoda, ale jasná šlechtitelská strategie, poctivá zootechnická práce a od roku 2020 také genomické testování celého stáda. Umístění na druhé příčce v celostátní soutěži Mléčná farma roku 2026 jen potvrzuje, že cesta je správná.

Farma Mokrovraty Zemědělské společnosti Dobříš, spol. s r. o.leží na úpatí Brdské vrchoviny, v krajině, kde srážky narážejí o hřebeny kopců a se pravidelně potýkají s přísušky. Možná i proto si vedení Zemědělské společnosti Dobříš hned po privatizaci státního statku v roce 1993 vybralo cestu k českému strakatému skotu.

V kategorii ČESTR ročníku 2026 se VKK Mokrovraty umístil na stříbrné příčce s mezidobím 373 dní, počtem somatických buněk 144 tisíc, lineárním skóre SB do 4,0 s hodnocením 89, tuk plus bílkovina 2,63, průměrným laktačním dnem 156,88 a průměrným nádojem 33,93 kg mléka. K tomu ani není co dodat.

Miloslav Svoboda pamatuje začátky

„Začínali jsme se 174 kravami. V té době to byla v podstatě zoologická zahrada po státním statku, kříženci různých plemen. Užitkovost byla okolo 3500 litrů mléka," vzpomíná hlavní zootechnik Miloslav Svoboda, který stojí v čele chovu od samých počátků. Dnes ZS Dobříš obhospodařuje přibližně 2400 hektarů zemědělské půdy a vedle skotu se věnuje také chovu prasat, rostlinné výrobě, provozu bioplynové stanice, rybníkářství a myslivosti.

Rozhodnutí zůstat u české straky bylo promyšlené. „Jsme v oblasti, kde trpíme častými přísušky, protože k nám srážky přes kopce obvykle nedojdou. Zvolili jsme české strakaté, neboť je odolnější. Máme často problém zajistit dostatek kvalitního objemného krmiva," vysvětluje Miloslav Svoboda. Pěstuje se zde 500 hektarů kukuřice a 200 hektarů žita na zeleno jako objemné krmivo. Krmivovou základnu dotváří 600 ha luk na písčité půdě s nízkou bonitou.

Genomika posunula chov kupředu

Klíčovým momentem ve vývoji stáda bylo zavedení genomického testování, které na farmě Mokrovraty běží od roku 2020. „Rozhodl jsem, že budeme mezi prvními, kdo se zapojí do programu Cattle genom Svazu chovatelů českého strakatého skotu a vnímám to jako obrovské plus," říká Miloslav Svoboda. Díky genomickým hodnotám zootechnici přesně vědí, která zvířata si ponechat do dalšího chovu a která lze bez obav prodat. Genetiku si již při studiu na ČZU oblíbil i syn Václav Svoboda, který je v Mokrovratech faremním zootechnikem. Ten v plemenitbě i zootechnice hbitě přebral iniciativu. Ročně dokáže vyprodukovat a prodat 100 až 150 březích jalovic s prověřenou genetikou. Stádo má také vlastního býka v inseminaci – jmenuje se Herod Hch-202 a v době vzniku tohoto článku patří mezi nejlepší strakaté býky v republice 139 gzw.

Celý článek najdete v Našem chovu 5/2026.